Le coeur perdu – Paris

Stoprocentní ochrana neexistuje, ale kombinace pevného pletiva, zakrytých střešních spojů, plechového pásu a uzavírání na noc sníží riziko na minimum. Chyba, kterou majitelé opakují nejčastěji, není slabá konstrukce — je to přesvědčení, že kuna přijde zdola. Přijde shora, potichu a tam, kde to nikdo nečeká.

Vitamíny skupiny B jsou ve vodě rozpustné a v těle se neukládají, takže je nutné je dodávat průběžně. Nejlepší je přidávat je do teplé vody nebo do vlhké směsi dvakrát týdně. Kvasnice (pivní nebo pekařské) jsou výborným zdrojem B komplexu – 1 polévková lžíce na 10 slepic, rozmíchaná v teplé vodě. Pozor na přemíru: příliš mnoho kvasnic může způsobit zažívací potíže. Stejně tak vitamín C, který slepice sice částečně syntetizují, ale v mrazu ho spotřebují více. Přidejte šípkový čaj nebo trochu čerstvé papriky, pokud ji seženete.

Praktický postup je jednoduchý. Ráno při vypouštění si prohlédněte každou slepici zblízka: hřeben, oči, postoj a to, jak doskočí z bidla. Poté je pozorujte při krmení – nemocný pták se tlačí dozadu, nechává se odstrčit a často stojí s ocasem svěšeným k zemi. Když si všimnete kulhání, zkontrolujte chodidla, zda nemá naražený běhák, zda jí nevisí peří mezi prsty, nebo zda nemá ztvrdlé chuchvalce trusu na spodní straně. Právě tyto maličkosti mění pohyb a mnoho chovatelů je zamění za lenost.

Na co si dát pozor: přílišné kdákání bez snůšky bývá známkou parazitů, nedostatku vápníku nebo zánětu vejcovodu. Pokud se přidá apatie, načepýřené peří nebo nechutenství, nechte slepici v klidu a oddělte ji od ostatních. Další častá chyba je vybírání vejce přímo pod slepicí během kdákání – tím ji stresujete a může přestat snášet na bezpečném místě. Počkejte, až sama odejde.

Zkontrolujte také, zda večerní světlo neosvětluje hřad přímo. Slepice preferují šero, ne tmu. Ideální je slabé světlo umístěné nízko u podlahy, které osvětluje jen prostor krmítka a napáječky. Hřad by měl zůstat ve stínu. Pokud to nejde, použijte červené světlo – slepice ho vnímají méně intenzivně a neruší je tolik jako bílé. Běžná úsporná žárovka s modrým spektrem je naopak nevhodná, protože působí jako denní světlo a oddaluje usínání.

Zimní ustájení chce suchý, bezprůvanový prostor. Chlupaté peří dobře drží teplo, ale jen dokud je suché. Jakmile promokne, izolace zmizí a slepice prochladne rychleji než hladká. Do kurníku nedávejte mokrou podestýlku, hlídejte větrání nahoře a nikdy nezavírejte slepice do vlhkého, uzavřeného prostoru. V létě naopak pozor na přehřátí: husté opeření brání odvodu tepla, takže potřebují stín a chladnou vodu po celý den.

Nejdůležitější je sledovat načasování. Pokud slepice kdáká hodinu před snůškou a pak ztichne, hledá místo. Pokud kdáká po snesení a odchází od hnízda, oznamuje výsledek. Když kdáká nepřetržitě a nesesedá, pravděpodobně ji ruší prostředí. Typická chyba je domnívat se, že každé hlasité kdákání znamená vejce. Slepice kdáká i při stresu, hladu nebo nemoci.

Stoprocentní ochrana neexistuje, ale kombinace pevného pletiva, zakrytých střešních spojů, plechového pásu a uzavírání na noc sníží riziko na minimum. Chyba, kterou majitelé opakují nejčastěji, není slabá konstrukce — je to přesvědčení, že kuna přijde zdola. Přijde shora, potichu a tam, kde to nikdo nečeká.

Jak rozeznat jednotlivé zvuky podle situace Před snůškou přichází tiché, opakované vrnění nebo krátké „kudkud”, kterým slepice obchází hnízdo a kontroluje stelivo. Tento zvuk je klidný, spíš bručivý. Těsně před samotným snášením se ozve hlubší, přerývané kvokání vsedě. Po snesení vejce přichází hlasité, rytmické „kadák kadák kadák”, které může trvat i několik minut. Poslední variantou je krátké, ostré zakdákání, když slepici něco vyruší – nejčastěji jiná slepice, predátor nebo náhlý pohyb u kurníku.

Když slepice kdáká před snůškou a po ní, je to normální komunikační projev. Rozlišujte tón a kontext, veďte si poznámky a všímejte si odchylek. Nejhorší je dělat závěry z jednoho dne. Teprve opakování ukáže, co je pro vaše hejno typické a kdy je potřeba zasáhnout.

Kvokání před snůškou a po ní není náhoda ani porucha. Slepice tím řeší dvě věci: kde bezpečně snést vejce a jak dát najevo, co se právě stalo. Když se naučíte rozlišit tón, hlasitost a načasování, poznáte, jestli je vše v pořádku, nebo jestli něco v okolí dráždí. Většina zmatků vzniká proto, slyší jen „kdákání” a nerozlišují, jestli jde o hledání místa, snášení, nebo oznámení hotového vejce.

rady pro rekonstrukci praktické využití si veďte krátký zápis: čas, typ zvuku a co se stalo. Po týdnu uvidíte vzorec. Zjistíte, že vaše slepice snáší vždy dopoledne a kdákání předchází přibližně deset až dvacet minut předem. To vám umožní připravit hnízdo včas a předejít rozbitým vejcím. Zároveň poznáte, když se něco změní – například ticho místo obvyklého oznámení může znamenat, že vejce snesla mimo hnízdo nebo že ji něco bolí.

If you adored this post and you would like to obtain more facts concerning viz zde kindly check out the web site.

Lascia un commento

Il tuo indirizzo email non sarà pubblicato. I campi obbligatori sono contrassegnati *

0
    CARRELLO
    Il tuo carrello è vuoto!Torna allo shop