Většina nemocí v kurníku nevzniká proto, že by se slepice nakazily od sousedů, ale proto, že jim vlhko, výkaly a zbytky krmiva vytvořily podmínky, ve kterých se množí bakterie, kokcidie a plísně. Suchá a čistá podestýlka je proto první obranná linie, kterou má chovatel plně ve svých rukou. Nejde o sterilitu, ale o rovnováhu: podestýlka má být sypká, drobivá a bez zápachu. Když se při sebrání do dlaně rozpadne a nezůstane mokrá hrudka, je to v pořádku. Když z ní teče voda, je pozdě.
Zkontrolujte také, zda večerní světlo neosvětluje hřad přímo. Slepice preferují šero, ne tmu. Ideální je slabé světlo umístěné nízko u podlahy, které osvětluje jen prostor krmítka a napáječky. Hřad by měl zůstat ve stínu. Pokud to nejde, použijte červené světlo – slepice ho vnímají méně intenzivně a neruší je tolik jako bílé. Běžná úsporná žárovka s modrým spektrem je naopak nevhodná, protože působí jako denní světlo a oddaluje usínání.
Při pokojové teplotě se vejce kazí mnohonásobně rychleji. Pokud je necháte na lince nebo v kuchyni při běžné teplotě, vydrží jen několik dní, maximálně týden. V chladničce při 5–8 °C vydrží čerstvá vejce klidně 4 až 5 týdnů od snůšky. Domácí vejce, která nebyla umytá, mají přirozenou ochranu neporušenou, a proto vydrží déle než průmyslově mytá vejce z obchodu.
Rozpočet udržíte, když použijete zbytky prken, staré překližky nebo bednu od nářadí. Nakupovat nemusíte nic kromě spojovacího materiálu a případně výstelky. Když ale stavíte nové hnízdo, spočítejte si materiál předem a nechte si rezervu na pár centimetrů navíc — slepice rostou a potřeby se mění. Hotové hnízdo nechte týden v klidu, než do něj slepice pustíte, ať se zbaví zápachu lepidla.
Základem je pochopit, že vlhkost produkují samy slepice dýcháním a trusem. K tomu se přidává voda z napáječek a rozlitá voda. Pokud kurník vzduchotěsně uzavřete, vlhkost nemá kudy odejít. Proto potřebujete trvalý, ale řízený přívod čerstvého vzduchu a odvod toho vlhkého. Rozhodně nestačí občas otevřít dveře na pár minut – tím vznikne prudký průvan a vlhkost se usadí ještě víc.
Vedle dusíkatých látek sledujte vápník. Skořápka ho spotřebovává denně a při nedostatku začnou nosnice klást tenké nebo měkké skořápky, případně si vápník berou z kostí. Obsah vápníku ve směsi se obvykle drží mezi 3,5 a 4,5 procenty. Důležitý je ale i zdroj: mletý vápenec a hrubší lasturová drť se v těle uvolňují různě rychle. Kombinace obojího je lepší než jen jemný prach.
If you loved this article and you would like to get more info pertaining to ProměNa Bytu kindly visit our own web site.
