Vrstvení oblečení není o tom mít na sobě co nejvíc kusů. Jde o to vytvořit systém, který umí odvádět pot, udržet teplo a zároveň ochránit před větrem a deštěm. Kdo to podcení, dřív nebo později prochladne – často paradoxně ve chvíli, kdy si myslí, že je v teple.
Větru a dešti se nevyhneš, ale můžeš se na ně připravit. Ochranná vrstva by měla mít zakryté předloktí a kapuci, která se dá utáhnout. Není potřeba kupovat drahé vybavení, stačí funkční a správně velké. Příliš těsné oblečení omezuje pohyb a brání cirkulaci vzduchu, příliš volné zase profukuje. Zlatá střední cesta je o číslo větší než běžné oblečení.
Prevence je přitom jednoduchá a zabere pár minut před odchodem. Naučte se předem trasu, vezměte si papírovou mapu a kompas, ať máte v mobilu cokoli, a vždy někomu řekněte, kam jdete a kdy se plánujete vrátit. Největší pastí ale zůstává přesvědčení, že se to nemůže stát právě vám. Právě to je důvod, proč lidé vyrážejí do lesa bez mapy, bez píšťalky a bez informace blízkým — a pak bloudí celé hodiny.
Boty plňte zmačkaným novinovým papírem nebo hadrem, který měníte každé dvě hodiny. Papír vytáhne vlhkost zevnitř a zároveň drží tvar. Sušte je v místnosti při běžné teplotě, volně postavené, ne na topení a ne u kamen. Pokud spěcháte, použijte ventilátor nebo speciální sušičku nábytek na míru boty s nízkou teplotou, nikdy ne fén na vlasy – horký vzduch kůži spálí a lepidlo povolí. Kůži po uschnutí ošetřete voskem nebo krémem, dokud je ještě mírně vlažná, aby se vsákl. Impregnační sprej nanášejte na čistou a suchou botu, ne na mokrou, jinak se smyje.
Turistická mapa v ruce vypadá jako jasný nástroj, dokud nepřijde okamžik, kdy potřebujete najít konkrétní pramen. Vrstevnice, značky a popisky se slijí do jedné změti a vy ztrácíte čas přebíháním očima po celém výřezu. Řešením není lepší mapa, ale jiný způsob práce s ní. Tři jednoduché návyky zkrátí hledání pramene na zlomek času a ušetří vám kroky v terénu.
Jak číst mapu, aby vás vedla do stí
Pozor také na křižovatky, kde se barev. Značky bývají umístěny na jednom sloupku nebo na stromech v těsné blízkosti. Vždy si nejdřív přečtěte, která barva kam vede, a teprve pak se rozhodněte. Častou chybou je vydat se po první značce, kterou uvidíte, aniž byste zjistili, zda vůbec směřuje k vašemu cíli. Některé trasy se totiž na křižovatce stáčejí do ostrého úhlu a člověk může snadno pokračovat po jiné barvě, protože si nevšiml odbočky.
Základem jsou tři vrstvy. První (transportní) má za úkol odvádět pot od kůže. Bavlněné tričko je nejhorší volba – nasákne, ztěžkne a při zastávce začne chladit. Použij funkční materiál, ideálně tenký, s dlouhým rukávem. Druhá (izolační) drží teplo. Fleece nebo lehká péřová vesta stačí, dokud se hýbeš. Třetí (ochranná) chrání před větrem a deštěm. Membránábytek na míru musí dýchat, jinak se pod ní pot doslova uvaříš.
Během túry vrstvy přizpůsobuj. Když stoupáš, sundej si izolační vrstvu, i kdyby bylo chladno. Když si děláš pauzu, okamžitě si ji obleč zpět, jinak do pěti minut začneš mrznout. Po příchodu do cíle si převleč mokré spodní vrstvy – suché tričko je nejlepší prevence prochladnutí.
Kde nejčastěji lidé chybují První chyba: příliš mnoho vrstev na rekonstrukce koupelny krok za krokemčátku. Tělo se při chůzi zahřeje, pot se začne tvořit a mokré oblečení pak chladí. Lepší je vyjít s mírným chladem a přidat vrstvu, až když je potřeba. Druhá chyba: zapomenutá čepice a rukavice. Hlava a ruce ztrácejí teplo nejrychleji. I na jaře nebo na podzim měj v batohu tenkou čepici a rukavice – nic neváží a zachrání výlet.
Nezapomeň, že vrstvení není jen o oblečení. Patří sem i správné ponožky (vlněné nebo syntetické, nikdy bavlněné), pevná obuv a případně návleky. Pokud ti je zima na nohy, je ti zima všude. A pokud se potíš, vyměň spodní vrstvu, i kdyby to znamenalo zastavit se na dvě minuty. Zdraví je důležitější než tempo.
For more about dokončení interiéru visit our webpage.
