Kam štěrbiny umístit a jak je vyrobit Základní pravidlo zní: přívod vzduchu dole, odvod nahoře, a to na protilehlých stranách kurníku. Spodní štěrbiny dělejte těsně nad podlahou, ideálně 5–8 cm nad roštem nebo podestýlkou, aby dovnitř nefoukalo přímo na slepice. Horní odvod umístěte pod střechu, nejlépe do štítu nebo do horní části protilehlé stěny. Mezi spodní a horní štěrbinou musí být svislý rozdíl alespoň 1,5 metru, jinak se vzduch neprotlačí a větrání vázne. Celková plocha otvorů má odpovídat zhruba 1/20 až 1/15 podlahové plochy kurníku. U kurníku 2 × 2 metry tedy počítejte s otvory o celkové ploše kolem 25–30 cm², rozdělenými na několik menších štěrbin.
Pravidelné vyvážení trusu je účinnější než jakýkoli přípravek. Trus, který leží na jednom místě, se rozkládá a uvolňuje amoniak. Pokud máte hlubokou podestýlku, jednou za dva až tři týdny odeberte vrchní vrstvu u hřadů a nahraďte ji suchou. U voliérového chovu stačí trus shrnout dvakrát týdně. Nikdy nepřidávejte do podestýlky vápno, pokud není hydratované – nehašené vápno poleptá běháky.
Kromě vitaminů myslete na minerály. Zdrojem vápníku je drcená skořápka, vápenec nebo mušlový grit, který musí být k dispozici neustále, nejen v období snášky. Sodík a chlorid doplníte malým množstvím krmné soli, ale pozor: přesolení vede k otravě. Zelené krmení v zimě nahraďte naklíčeným obilím, které připravíte tak, že zrno namočíte na 12 hodin a necháte 2–3 dny klíčit při pokojové teplotě. Naklíčené zrno obsahuje vitamin E a enzymy, které v suchém zrnu chybí.
Štěrbiny vyřežte do dřeva pilkou nebo frézkou, okraje zabruste a z vnitřní strany je zakryjte jemným pletivem proti kunám a hmyzu. Pletivo nesmí být příliš husté, jinak se ucpává prachem a peřím. Vnější stranu opatřete jednoduchou dřevěnou klapkou na pantu, kterou lze podle počasí otevřít, přivřít nebo zavřít. Klapka nemusí být složitá – stačí prkno s háčkem. Štěrbiny nikdy neumisťujte přímo proti sobě ve stejné výšce, vzniká průvan, který slepicím způsobuje záněty dýchacích cest a snižuje snášku.
Podlaha uvnitř nemá být hladká a kluzká. Nasypáním tenké vrstvy podestýlky z pilin nebo slámy zabráníte klouzání a zároveň udržíte sucho. Hnízdo postavte do nejtemnějšího a nejklidnějšího koutu, ideálně jako vyjímatelnou bednu, kterou lze snadno vynést a vyčistit. Počítejte s tím, že slepice si sama najde místo, kde jí to vyhovuje – pokud hnízdo odmítá, bývá špatně umístěné nebo příliš na očích.
Důležitá je i pravidelná kontrola. Jednou týdně prohlédněte strop, krokve a rohy, zda se na nich netvoří kondenzace nebo tmavé skvrny plísně. Napáječky v zimě plňte jen tolik, kolik slepice vypijí během dne, a vždy je postavte na misku, aby rozlitá voda nevsákla do podestýlky. Pokud kurník voní po amoniaku nebo je uvnitř cítit zatuchlina, větrání nestačí a je potřeba zvětšit větrací otvory. suchý a čistý vzduch je pro zimní zdraví hejna důležitější než jakékoli přitápění.
Větrání kurníku bez elektřiny stojí na jednom principu: rozdílu tlaku a teploty. Teplejší vzduch od slepic stoupá vzhůru, uniká horním otvorem a na jeho místo se spodem nasává čerstvý vzduch. Pokud kurník žádné větrací štěrbiny nemá, vlhkost z trusu a dýchání zůstává uvnitř, sráží se na stěnách a v podestýlce a slepice začnou pokašlávat, mokvat a hnít. Štěrbiny jsou nejlevnější a nejspolehlivější řešení, ale musí být správně umístěné a dimenzované.
Prvním rokem života prochází slepice nejrychlejší proměnou. Do snášky se dostává mezi 18. a 24. týdnem věku, kdy začíná klást první vejce. V tomto období je důležité nepřekrmovat ji krmivem s vysokým obsahem bílkovin, pokud zrovna nesnáší, a naopak přidat vápník ve formě drcených skořápek nebo minerálního doplňku. Podceňovaným faktorem je prostor – přeplněný kurník vede ke stresu, klování a rychlejšímu opotřebení organismu.
Nejčastější chyba je ucpaný horní odvod. Lidé ho zazdí nebo zasíťují tak hustě, že jím neprojde vzduch, a diví se, že kurník vlhne. Druhá častá chyba je příliš velký otvor v zimě. V mrazech stačí štěrbiny přivřít na minimum, ale nikdy je nezavírejte úplně – i v minus deseti stupních musí kurník dýchat. Slepice snesou chlad lépe než vlhko a průvan. Pokud se na stropě nebo na oknech sráží voda, je větrání nedostatečné, i když se to na první pohled nezdá.
Kontrolujte větrání jednoduše: vložte do kurníku ruku těsně pod horní štěrbinu. Pokud cítíte slabý, stálý tah vzduchu, funguje to. Pokud ne, zvětšete rozdíl výšek nebo přidejte další štěrbinu. Jednou za čas pletivo očistěte kartáčem a zkontrolujte, zda klapky nezrezly nebo se nezasekly. Větrání štěrbinami nepotřebuje elektřinu, ale potřebuje pravidelnou pozornost – jinak se z výhody stane zdroj nemocí.
If you have any thoughts about wherever and how to use barvy stěn do obýváku, you can speak to us at our own web-site.
