Softshell a hardshell nejsou konkurenti, ale dva nástroje na dvě různé situace. Rozdíl poznáte až ve chvíli, kdy na vás začne foukat vítr s deštěm nebo naopak kdy stoupáte do kopce a potřebujete odvádět pot. Kdo si plete jednu s druhou, končí buď promoklý, nebo uvařený ve vlastním potu.
Dětská noha se v botě chová jinak než dospělá. Je měkčí, rychleji se potí, kůže je tenčí a kosti ještě rostou. Turistická lékárnička pro dospělé proto často řeší něco, co u dětí vůbec nenastane, a naopak postrádá to, co je potřeba. Přizpůsobit ji dětským nohám znamená především vyměnit obsah, ne kupovat novou brašnu.
Základem je dostatečný světelný tok. Pro značení cesty stačí kolem 100 lumenů, na orientaci v neznámém terénu a sestupy v náročném terénu se hodí 200 až 400 lumenů. Vyšší hodnoty mají smysl jen krátkodobě, protože rychle vybíjejí baterie a zahřívají tělo svítilny. Sledujte také dosvit v metrech — u noční túry potřebujete vidět alespoň 50 metrů dopředu, abyste stihli zareagovat na kořeny a kameny.
Před odjezdem si vyžádejte písemné potvrzení o věkových limitech a o tom, které procedury jsou pro dítě možné. Zjistěte, zda je v domě dětský koutek, herna nebo alespoň místnost, kde lze trávit čas mimo procedury. Ptejte se na stravování: dětské porce, možnost ohřátí jídla, bezlepková nebo bezlaktózová varianta. Ubytování volte raději v apartmánu s kuchyňkou než na pokoji s polopenzí, ušetříte čas i nervy. Na místě se hned první den zaregistrujte u lékaře a nechte si potvrdit rozpis procedur i s ohledem na dítě.
Prevence je přitom jednoduchá a zabere pár minut před odchodem. Naučte se předem trasu, vezměte si papírovou mapu a kompas, ať máte v mobilu cokoli, a vždy někomu řekněte, kam jdete a kdy se plánujete vrátit. Největší pastí ale zůstává přesvědčení, že se to nemůže stát právě vám. Právě to je důvod, proč lidé vyrážejí do lesa bez mapy, bez píšťalky a bez informace blízkým — a pak bloudí celé hodiny.
Vodu řešte odděleně od jídla. Na dvoudenní túru se počítá s možností doplnění ze studánek nebo potoků, ale nikdy nespoléhejte na to, že voda bude. Do jídla se vyplatí přidat potraviny, které se i za studena a nepotřebují vodu – oříšky, sušené ovoce, trvanlivý chléb. Pokud vaříte, vezměte jen jeden malý vařič a jeden hrnek pro dva lidi, ušetříte váhu i čas.
Jídlo si doma rozdělte do dvou balíčků podle dnů a každý balíček zvlášť zabalte. Ráno druhého dne tak přesně víte, co máte k dispozici, a nemusíte přehrabovat celý batoh. Balíčky označte a uložte tak, aby byly po ruce během pochodu, ne na dně. Poslední večeři a snídani nechte navrchu.
Základem je počítat s dvěma snídaněmi, dvěma obědy, dvěma večeřemi a dvěma až třemi svačinami na osobu. U dvoudenní túry to znamená přibližně dvojnásobek toho, co si člověk běžně bere na jednodenní výlet, plus rezervu na půl dne. Rezerva není zbytečná váha – slouží na zpoždění, špatné počasí nebo na to, že první den spálíte víc, než jste čekali.
Co se osvědčilo a co naopak zůstává v batohu Snídaně má být rychlá a teplá, pokud možno bez vaření: ovesné vločky smíchané s mlékem v prášku, oříšky a sušené ovoce stačí zalít vodou. Na oběd se hodí chléb s trvanlivou pomazánkou, tvrdý sýr, salám nebo pečené tofu. Večeře musí být teplá a vydatná – těstoviny, rýže nebo instantní bramborová kaše s protlakem a kouskem masa. Svačiny držte oddělené v kapse, ať je nemusíte hledat v batohu: oříšky, tyčinky, sušené maso, kousek čokolády.
Na dvoudenní přechod hor si většina lidí vezme jídlo, které by stačilo na jeden den, a druhý den pak dohání energii sušenkami z automatu. Chyba nebývá v množství, ale ve skladbě a v tom, kdy se jí. Tělo potřebuje jiné palivo při výstupu do kopce, jiné večer v chladu a jiné ráno, když je ztuhlé a nechce se mu do dalšího stoupání.
Typická chyba je vzít si jen sladké tyčinky a sušenky. Ty dodají energii na hodinu a pak přijdou vlny únavy. Druhá častá chyba je připravovat jídlo až na místě – vaření večer po deseti hodinách chůze je otrava a lidé ho vzdají. Třetí chyba je brát těžké konzervy a sklenice. Sklo a plechovky váží zbytečně, raději volte sáčky a fólie.
If you have any type of concerns relating to where and the best ways to utilize byt v paneláku, you can call us at our own page.
