Základem je pevná obuv s podrážkou, která drží na kameni i v blátě. Nové boty si před túrou rozchoď po městě, jinak si do dvou hodin uděláš puchýře. Vrstvy oblečení fungují lépe než jedna tlustá bunda: tričko, lehká mikina, nepromokavá vrstva. Přidej čepici, rukavice a náhradní ponožky. Do batohu patří alespoň jeden a půl litru vody na osobu, jídlo na celý den, čelovka, a nůž. Mapu měj vytištěnou nebo staženou offline — v horách často vypadne data.
Pít je třeba průběžně, ne jednorázově. Dlouhé hltání po několika hodinách zatěžuje žaludek a tělo stejně nedokáže vstřebat vše najednou. Ideální je napít se menšího množství každých dvacet až třicet minut, i když nemáte žízeň. Žízeň je totiž opožděný signál. Naopak šetřit vodou ve chvíli, kdy už cítíte sucho v ústech, je nejčastější chyba. Pokud si nejste jisti kvalitou vody z přírodního zdroje, nepijte ji bez převaření nebo filtrace. Ledovcová voda sice vypadá čistě, ale může obsahovat bakterie i minerály, na které žaludek není zvyklý.
Typická chyba je odkládat rozhodnutí na později. Věci, které nepatří do žádné kategorie, končí v krabicích ve skříni nebo na balkoně. Tam se hromadí roky a zabírají prostor, který byste jinak využili. Místo toho si určete jasný den, kdy všechny nerozhodnuté předměty položíte na jednu hromadu doprostřed místnosti. Pak je rozdělte na tři hromádky: darovat, prodat nebo vyhodit. Prodej má smysl jen u věcí, které mají reálnou hodnotu a najdou kupce do týdne. U zbytku neváhejte. Držení věcí z nejistoty je jen odklad.
Nakonec se vyplatí sledovat roční období a denní dobu. Brzy ráno a navečer jsou stíny dlouhé a chladné i na jižních svazích, kdežto v poledne se stín krátí a přesouvá. Mapu proto nečtěte jen jako plán cesty, ale jako plán dne. Kdo si předem označí tři až čtyři stinné body na trase, ten se vyhne zbytečnému přehřátí a do cíle dorazí v lepší kondici.
Jak si noc rozdělit, aby vás nezaskočila únava Noc má dvě fáze: prvních pár hodin po setmění a hlubokou noc. První fáze je pro tělo přirozenější, jste ještě vzhůru. Druhá fáze přichází kolem druhé až třetí hodiny ranní, kdy pozornost klesá a přichází ospalost. Právě tehdy dochází k chybám. Naplánujte si v této době delší pauzu. Patnáct minut vsedě s termoskou čaje udělá víc než hodina pomalé chůze. Pokud máte možnost, dejte si krátkého šlofíka ve spacáku. Dvacet minut stačí, abyste se probrali.
Jídlo a pití řešte jinak než ve dne. Nechce se vám jíst, ale tělo potřebuje energii. Místo velkých sendvičů vezměte něco, co se dá jíst za chůze – oříšky, sušené ovoce, čokoládu. Pijte po malých doušcích, ideálně teplý čaj v termosce. Studená voda vás ochlazuje. Alkohol na zahřátí nefunguje, jen otupí úsudek. Káva před túrou pomůže jen na chvíli, pak přijde propad. Lepší je pravidelný přísun cukrů a bílkovin.
Typická chyba je spoléhat na mobilní aplikaci s mapou a nemít záložní zdroj. Ve tmě a zimě baterie rychle odchází. Vezměte si papírovou mapu a buzolu, i když je nepoužijete. Naučte se číst terén podle odrazu světla na sněhu nebo podle obrysů proti obloze. Čelovka s červeným světlem šetří oči i baterku. Noste náhradní baterie úložné prostory v malém bytě teple u těla, ne v batohu, kde mrznou. A hlavně: nikdy nechoďte sami, pokud si nejste jistí. Ve dvou se lépe udržuje tempo i nálada.
První věc, kterou je potřeba udělat, je odhadnout reálný čas. Ne podle mapy, ale podle sebe. Vezměte si svou obvyklou rychlost v terénu a připočtěte třetinu. Ve tmě jdete pomaleji, častěji kontrolujete cestu a zastavujete. Pokud jste zvyklí ujít pět kilometrů za hodinu po rovině, úložné prostory v malém bytě kopci s batohem to bude třeba dva a půl. Naplánujte si proto trasu, která má jasný bod obratu. Když ho nedosáhnete do určité hodiny, otočte se. To není prohra, to je rozum.
Naplánujte si také, kde budete jíst a pít. V horách bývají obchody daleko od sebe a otevírací doba bývá krátká. Pokud vyrazíte s tím, že „něco cestou bude”, můžete skončit s prázdnou lahví a prázdným žaludkem přesně ve chvíli, kdy potřebujete energii nejvíc. Jídlo a pití berte jako součást trasy, ne jako příjemný doplněk. Stejně tak si dopředu zjistěte, jestli se dá někde na trase schovat před deštěm nebo větrem, protože počasí v horách se mění rychle.
Ranní svítání má na horách něco do sebe, jenže pokud na něj nemáte fyzičku, celý plán se rozsype. Noc je ale pořád možnost. Noční túra neznamená, že musíte být na vrcholu před rozbřeskem. Můžete vyrazit večer, dojít k chatě, přenocovat a vrátit se jinudy. Nebo si naplánovat kratší okruh, který zvládnete i s pomalejším tempem. Klíčové je přizpůsobit cíl svým silám, ne silám hor.
Here is more information on více o tom review the internet site.
