Jakmile jste v klidu, zkuste rekonstruovat trasu zpětně. Vzpomeňte si na poslední výrazný bod, který jste si vědomě všimli: velký pařez, křižovatku cest, potok, skálu, rozcestník. Pokud si na nic konkrétního nevzpomenete, použijte metodu, která funguje spolehlivě — otočte se a jděte přesně opačným směrem, než kterým jste přišli. Přitom si každých pár desítek metrů označujte cestu: ulomte větev, položte kámen na pařez, udělejte zářez do kůry. Značky vám umožní poznat, že se vracíte po vlastní stopě, a zabrání tomu, abyste šli stále dokola.
Začněte tím, že si trasu zkrátíte na polovinu oproti tomu, co byste zvládli se zdravým kolenem, a naplánujte návratovou možnost. Mapa, autobus, vlak nebo někdo, kdo vás vyzvedne. Cílem není výkon, ale to, abyste se vrátili bez otoku. Pokud po dvou hodinách chůze koleno oteče nebo začne „vrzat”, končíte. Led, komprese, elevace. Nečekejte, že to přejde samo.
Jídlo berte takové, které se dá jíst za chůze a nerozpadne se. Banány, chleba sýrem, sušenky, ovoce. Ne čokoláda v horku, ne jogurt v PET láhvi. A hlavně – jídlo mějte po ruce, ne na dně batohu. Dítě nemá logiku dospělého, že se nají až na vrcholu. Nají se, když má hlad, a to je často přesně ve chvíli, kdy vy potřebujete ještě půl hodiny stoupat.
Osvědčený model je ráno skály, odpoledne hrad nebo zámek. Například z Turnova vyrazte na Hruboskalsko, projděte okruh kolem skalního hradu Valdštejn a pak se přesuňte na Trosky. Mezi tím seďte na vlaku nebo autobuse, ne na pěší přejezd. Spoje jsou řídké, takže si jízdní řády uložte předem; v údolí často není signál. Pokud jdete pěšky z Malé Skály na Valdštejn, počítejte s tím, že cesta nahoru je delší, než vypadá.
Jak vybrat terén, který koleno nepodráždí Asfalt a hladké lesní cesty jsou pro bolavé koleno lepší než kořeny, kameny a prudké sestupy. Sestup je pro koleno horší než výstup, protože quadriceps brzdí každý krok a čéška tlačí na stehenní kost. Pokud už musíte dolů, zkraťte krok, zpomalte a používejte hole. Hole nejsou ostuda, jsou to nástroj. Snižují zatížení kolena až o čtvrtinu.
Významný pomocník je výškový profil. Slepé uličky často vznikají v místech, kde cesta překonává velký výškový rozdíl. Mapa to naznačí hustotou vrstevnic, ale terén to potvrdí. Když na vás cesta začne stoupat prudce a bez rozcestí, je čas zkontrolovat, zda nejde o slepou větev. Stejně tak v údolích: cesta podél potoka může končit u brodu, který na mapě není zakreslený.
Zásadní je práce s vodou a jídlem v pravidelných intervalech, ne podle pocitu žízně a hladu. Na hřebeni se střídá slunce, vítr a chlad, pocit žízně se tím potlačuje. Pijte malé doušky každých dvacet minut, jezte něco energetického každou hodinu. Kombinujte rychlé cukry s pomalejšími. Vyhněte se velkému jídlu v polovině stoupání, jinak přijdou křeče a nevolnost.
Na technicky náročných pasážích se nechte vést rytmem, ne ego. Krátké kroky, těžiště nízko, ruce volné pro případný kontakt se skálou. Hole používejte jen tam, kde nepřekážejí, na krátkých kolmých úsecích je odložte. Při sestupu měňte strany, aby jedna noha netrpěla pořád stejně. Pokud jdete ve skupině, držte se tak, aby slabší šel druhý, ne poslední. Poslední člen zpravidla zpomaluje celou skupinu, aniž si toho ostatní všimnou.
Bolavé koleno neznamená, že musíte zůstat doma. Znamená to, že musíte změnit plán. Nejčastější chyba je vyrazit na stejnou trasu jako obvykle a doufat, že to „nějak půjde”. Rozdíl mezi příjemným dnem a dvěma týdny bolesti spočívá v tom, jak si trasu naplánujete předem, ne v tom, jak silnou máte vůli.
Typická chyba je vzít si těžký batoh. Každé kilo navíc na zádech znamená několikanásobně větší tlak na koleno při každém kroku. Vezměte jen vodu, jídlo na cestu, tenkou pláštěnku a lék proti bolesti, který běžně užíváte. Zbytek nechte doma. Pokud potřebujete nosit víc, použijte vozík nebo si trasu rozdělte na dvě části s přespáním.
Před chůzí se rozhýbejte. Ne stretching do bolesti, ale pět minut pomalé chůze po rovině, kroužení kotníky, několik dřepů do poloviny. Potom teprve vyrazte. Během chůze dělejte přestávky dřív, než vás koleno začne bolet, ne až když bolí. Po každé hodině na deset minut sedněte, zvedněte nohu a protřepejte ji.
Po návratu si koleno prohlédněte. Otok, teplo, zarudnutí nebo bolest při došlapu další den znamenají, že jste to přehnali. Příště uberte. Pokud se bolest objevuje i při běžné chůzi po rovině nebo v noci, patří to k lékaři, ne k dalšímu tréninku. Trek s bolavým kolenem jde zvládnout, ale jen když respektujete signály těla a plánujete podle nich, ne proti nim.
In case you adored this short article along with you desire to be given more details concerning comsenz-Service.com i implore you to visit the web-page.
