Užitečný je i tzv. odhad na dálku. Zastavte se, otočte se a podívejte se zpět po své stopě. Pokud vidíte, kudy jste prošli, máte orientační bod. Když ne, jste příliš hluboko v porostu a je čas změnit postup. Další častá chyba je spěch. Únava a strach zkracují úsudek a člověk začne jít v kruhu. V takové chvíli je lepší sednout, najíst se, napít a teprve potom rozhodnout, kterým směrem pokračovat.
První věc, kterou je potřeba udělat, je přestat plánovat podle vzdálenosti. V horách je kilometr na mapě něco úplně jiného než kilometr ve skutečnosti. Místo toho si spočítejte, kolik metrů celkově nastoupáte, a hlavně kde přesně. Trasa s tisícem výškových metrů rozložených do celého dne se jede úplně jinak než stejný objem nahromaděný do jednoho kopce hned po startu. Pomůže mapa s vrstevnicemi nebo nástroj, který umí zobrazit profil trasy. Pokud profil připomíná zuby pily, hledejte jinou .
Voda na túře není jen otázkou pohodlí, ale bezpečnosti. Dehydratace snižuje výkon, zhoršuje orientaci a v horku může během hodin přerůst v vážný problém. Přesto většina lidí chodí buď s příliš těžkým batohem, nebo naopak s nedostatkem tekutin. Rozdíl dělá plánování před odchodem, ne hrdinství na trase.
Osmičková deska, tedy prkno o šířce zhruba 20 cm, se často řeší tam, kde je potřeba přejít z betonu nebo asfaltu na jiný povrch. Pokud chcete, aby deska obsahovala co nejméně asfaltu, nejde o to vybrat „ekologičtější” variantu z regálu. Asfalt je v takové desce pojivo, které drží kamenivo pohromadě. Čím méně ho tam je, tím větší je podíl kameniva a tím křehčí a náchylnější deska bývá. Minimum asfaltu tedy znamená maximum kameniva a minimum prostoru pro chyby při pokládce.
Druhá chyba je spoléhat na to, že cesta na mapě je průjezdná i pro pěší. Staré lesnické cesty bývají zarostlé. Když vidíte, že se stezka zužuje a pod nohama mizí, zastavte se a zkontrolujte azimut. Pokud azimut nesměřuje k dalšímu orientačnímu bodu, cesta pravděpodobně končí. Vracejte se po vlastních stopách, ne zkratkou přes porost.
Typickou chybou je spoléhat na udávanou maximální výdrž. Ta platí pro nejnižší režim, který je často nepoužitelný. Reálná výdrž při použitelném jasu bývá třetinová až poloviční. Před túrou si proto změřte, jak zařídit malou kuchyni dlouho vám svítilna vydrží na režim, který skutečně používáte. Baterie navíc v chladu ztrácejí kapacitu, takže na podzim a v zimě počítejte s výrazně kratší dobou svícení.
Should you loved this informative article and you wish to receive more info about nábytek na míru assure visit the internet site.
