Zimní ustájení chce suchý, bezprůvanový prostor. Chlupaté peří dobře drží teplo, ale jen dokud je suché. Jakmile promokne, izolace zmizí a slepice prochladne rychleji než hladká. Do kurníku nedávejte mokrou podestýlku, hlídejte větrání nahoře a nikdy nezavírejte slepice do vlhkého, uzavřeného prostoru. V létě naopak pozor na přehřátí: husté opeření brání odvodu tepla, takže potřebují stín a chladnou vodu po celý den.
Tymián a saturejka mají výrazné antiseptické účinky. Rozložené větvičky v hnízdech omezují roztoče a zároveň maskují zápach. Vložte je přímo do snáškových hnízd pod slámu, ne na povrch, kde je slepice rozhrabou. Další možností je bazalka, kterou slepice většinou nechají na pokoji, ale její aroma je pro mouchy nepříjemné. Vysaďte ji v květináči u vchodu do kurníku, ne uvnitř, kde by ji ptáci rozklovali.
Rozpočet udržíte, když použijete zbytky prken, staré překližky nebo bednu od nářadí. Nakupovat nemusíte nic kromě spojovacího materiálu a případně výstelky. Když ale stavíte nové hnízdo, spočítejte si materiál předem a nechte si rezervu na pár centimetrů navíc — slepice rostou a potřeby se mění. Hotové hnízdo nechte týden v klidu, než do něj slepice pustíte, ať se zbaví zápachu lepidla.
Do teplé ranní kaše se vyplatí zamíchat nastrouhanou mrkev, která je bohatá na betakaroten. Přeměna na vitamin A sice nějakou dobu trvá, ale je to bezpečný a levný zdroj. Dále se hodí dýně, kapusta, špenát nebo zelí – zelenina musí být vždy čerstvá, ne zmrzlá a rozkládající se. Dobrým zdrojem vitaminů skupiny B jsou pivovarské kvasnice, které zároveň zvyšují chuť k jídlu. Přidávejte je v malém množství, asi jedna polévková lžíce na deset slepic, a nikdy ne víc, jinak může dojít k zažívacím potížím.
Štěrbiny se dají vyříznout pilkou do prken nebo vynechat mezeru mezi deskami při stavbě. Důležité je, aby se daly kdykoli zakrýt. Na zimu je potřeba je zúžit, ne úplně zavřít. Úplné zavření je nejčastější chyba – lidé utěsní kurník, aby nebylo uvnitř zima, a tím ho nechají vlhký. Slepice snesou mráz lépe než průvan a mokrý vzduch.
Kam umístit štěrbiny, aby fungovaly Spodní štěrbina patří do stěny, která je odvrácená od převládajícího větru. Stačí pět až sedm centimetrů vysoká a po celé délce stěny, případně ve dvou kratších úsecích. Horní štěrbina jde na opačnou stranu, nejlépe pod střechu nebo do štítu, a měla by být o něco menší než ta spodní. Vzduch pak proudí šikmo přes celý prostor, ne přímo na hřady. Pokud to jde, umístěte horní otvor nad hnízdy, ne nad hřady – slepice v noci potřebují klid a ne profukování.
Bidýlko není dekorace, ale místo, kde slepice tráví noc. Pokud je špatně umístěné nebo má nesprávný průměr, slepice na něm neposedí, tlačí se do rohů, spí na zemi a začnou se objevovat zdravotní problémy. Nejčastější chyba není v materiálu, ale ve výšce. Majitelé často dají bidýlko příliš vysoko nebo příliš nízko a diví se, že slepice nespí, jak by měly.
Větrání kurníku bez elektřiny stojí na jednoduchém principu: teplý vzduch stoupá a odchází nahoru, čerstvý vzduch se nasává dole. Když kurník stojí na místě bez průvanu a vlhkost se v něm drží, slepice začnou pokašlávat, hřebínky blednou a snáška klesá. Stačí dvě štěrbiny – jedna nahoře, druhá dole – a rozdíl je znát během několika dní. Nejde o nic složitého, ale musí se dodržet pár zásad.
Výška bidýlka se odvíjí od velikosti slepic a způsobu, jakým kurník používáte. Pro běžná plemena stačí 40 až 60 cm nad podlahou. Příliš nízké bidýlko (do 20 cm) slepice nevyužijí, protože se cítí ohrožené a v noci na ně dosáhne průvan. Příliš vysoké (nad 80 cm) zase znamená, že slepice musí skákat z výšky a mohou si při seskoku poranit nohy nebo prsní kost. U těžkých plemen, jako jsou orpingtonky nebo brahmánky, držte výšku raději kolem 40 cm. Lehká plemena zvládnou i 60 cm.
Umístění v kurníku je stejně důležité jako rozměry. Bidýlko nesmí být v průvanu, ale potřebuje větrání. Vzdálenost od stěny by měla být alespoň 20 cm, aby slepice mohly sedět pohodlně a nestahovaly se do rohu. Mezi bidýlky nechte 25 až 30 cm na jednu slepici, aby si nepřekážely. Pokud máte více bidýlek, dejte je do schodovitého uspořádání, ale ne přímo nad sebe, aby horní slepice neznečišťovaly ty pod sebou. Podestýlka pod bidýlkem musí být snadno vyměnitelná.
Nejčastější chyba je bidýlko z tenké latě nebo z kovové tyče, které slepice odmítají. Další chybou je příliš vysoké bidýlko bez mezistupně, takže slepice váhají a raději spí na zemi. Někteří dávají bidýlko hned vedle hnízd, což vede k tomu, že slepice spí v hnízdech a znečišťují je. Zkontrolujte také, zda bidýlko neklouže a nehrozí jeho převržení. Správně umístěné bidýlko poznáte jednoduše: večer všechny slepice sedí na něm, mají prsty pevně obtočené a ráno slezou bez potíží.
Should you loved this short article and you wish to receive more details concerning další informace generously visit the internet site.
