Pozor na vlhkost. Minerální vata nasákne vodu a ta se v uzavřené příčce neodpaří. Pokud se staví v koupelně nebo v prostoru s vyšší vlhkostí, použijte vatu s vodoodpudivou úpravou a před zaklopením zkontrolujte, že v dutině není mokrý beton nebo omítka. Vlhkost také snižuje zvukový útlum, protože voda vytlačí vzduch z pórů.
Začněte tím, že zjistíte stav krovu. Do štítu vyvrtejte otvor a podívejte se, co je mezi krokvemi. Často tam je jen pár centimetrů staré vlny a žádná parozábrana. Pokud je prostor mezi krokvemi mělký, přidejte druhou vrstvu vlny kolmo na krokve v roštu. Desky se pak montují až na tento rošt. Pamatujte, že každý centimetr vlny navíc znamená menší únik tepla, ale nesmíte utěsnit vlhkost uvnitř konstrukce.
Vrchní barva se nanáší ve dvou tenkých vrstvách. Silná vrstva na sádrokartonu zasychá nerovnoměrně a může rozpustit papír ve spojích. Váleček s krátkým vlasem je vhodnější než dlouhosrstý, protože tolik nešplouchá a lépe kopíruje rovný povrch. Mezi vrstvami se dodržuje doba schnutí uvedená na obalu, ne odhad. Vlhkost v místnosti by měla být nízká a teplota stabilní. Malovat se nemá při otevřeném okně do mrazu ani v horku, kdy barva zasychá příliš rychle a zanechává šmouhy.
Před montáží si rozvrhejte, kudy povedou rozvody elektřiny a vzduchotechniky. Kabely a trubky veďte v instalační mezilehlé vrstvě mezi parozábranou a sádrokartonem, nikdy je neprotahujte izolací bez chráničky. Pokud to není možné, vytvořte kolem nich dodatečné těsnění. Po dokončení zkontrolujte rovinu dvoumetrovou latí a případné nerovnosti vyrovnejte podkládáním profilů. Teprve pak tmelením a broušením získáte hladký povrch. Hotová plocha pak drží izolační vlastnosti i v místech, kde původně překážely šikmé trámy.
Pokud si nejste jistí skladbou, nechte si ji posoudit ještě před nákupem materiálu. Oprava hotové příčky znamená bourání, nové opláštění a znovu otevřenou stavební uzávěru. Ušetřený čas při návrhu se vrací mnohonásobně při kolaudaci.
Typická chyba je, že se trám obloží sádrokartonem zvlášť a zbytek zvlášť. Vznikne tak nerovná plocha a tepelný most zůstane. Další chybou je přílišné utažení izolace – stlačená izolace má horší tepelný odpor než volně ložená. Také se nevyplácí vynechat parozábranu jen proto, že je podkroví větrané. Větraná střecha neznamená, že interiér neprodukuje vlhkost. Naopak, čím těsnější je sádrokarton, tím pečlivěji je třeba parozábranu utěsnit.
První krok je zaměření. Zjistěte, jak hluboko trámy vystupují do místnosti a jaký je rozestup mezi nimi. Podle toho zvolte tloušťku izolace a rošt. Izolaci kladejte v jedné souvislé vrstvě přes trámy, případně ve dvou vrstvách křížených, aby nevznikly spáry. Na trámy pak připevníte pomocné latě nebo přímo profily pro sádrokarton. Latě musí být ve stejné rovině, jinak se sádrokarton prohne. Vyhněte se tomu, že byste izolaci jen nacpali do mezery a přes ni dali desku – vznikne vzduchová kapsa a izolace ztratí účinnost.
Sádrokarton není náročný materiál, ale potřebuje jiný přístup než omítka. Když se dodrží penetrace, tenké vrstvy a dostatečné schnutí, výsledek vypadá jako od profíka. Kdo to zkusí bez těchto kroků, pozná to na první pohled – a to i večer při lampě.
Materiál se dá pořídit v několika variantách. Základ tvoří sádrový tmel, výztužná páska, špachtle různých šířek, brusný papír a základní nátěr. Pružné tmely jsou vhodné tam, kde se podklad hýbe. Cena se odvíjí od množství a kvality materiálu, ale u malé opravy se vejde do několika stovek korun. Dražší nebývá automaticky lepší – u běžné praskliny stačí standardní sádrový tmel a kvalitní páska.
Začíná se tmelením spojů. Spáry mezi deskami se vyplní tmelem a přetáhnou papírovou páskou. Pásku je nutné vtlačit do čerstvého tmelu a nechat ji proschnout, teprve pak přijde druhá vrstva. Rohy a hlavičky vrutů se tmelí zvlášť. Tmel se po vytvrdnutí přebrousí jemným brusným papírem nebo brusnou mřížkou. Brousit je lepší s odsáváním, prach z tmelu je jemný a drží se všeho. Po broušení se povrch otře vlhkou houbou, aby se odstranil prach z pórů.
Penetrace a základní nátěr rozhodují o výsledku Sádrokartonový papír saje vodu jinak než tmel. Když se ihned maluje, tmel vsákne barvu a zůstane matný, zatímco papír ji odrazí. Řešením je penetrace. Na sádrokarton se používá penetrace určená přímo pro tento materiál, nikoliv univerzální na omítku. Penetrace se nanáší válečkem ve dvou vrstvách, mezi nimi se nechá proschnout. Teprve potom přichází základní nátěr, který sjednotí savost a zakryje drobné rozdíly ve struktuře. Bílý základ se doporučuje i pod tmavé barvy, protože ušetří jednu vrstvu vrchní barvy.
If you liked this short article and you would like to receive more details pertaining to rekonstrukce koupelny krok za Krokem kindly browse through our own web page.
