Těsnění rozhoduje o tom, zda kamna vůbec topí Těsnění dvířek, popelníku a někdy i kouřovodu je nejčastější příčina špatného tahu. Prohlédněte ho ze všech stran: ztvrdlé, popraskané nebo vykousané těsnění přisává falešný vzduch, kamna hůř regulují a spalování je nedokonalé. Zkuste test s papírem — vložte proužek mezi dvířka a tělo kamen, zavřete a zkuste vytáhnout. Pokud jde lehce ven, těsnění netěsní. Vyměňte ho v celém obvodu, ne jen v poškozeném místě. Když lepíte nové, důkladně odstraňte zbytky starého lepidla a drážku odmastěte. Lepidlo nanášejte v tenké vrstvě, těsnění vtlačte a nechte vytvrdnout podle návodu, obvykle alespoň den. Před prvním zatopením dvířka několikrát otevřete a zavřete, aby si těsnění sedlo.
Sklo: Začněte u dvířek. Sklo sundejte jen tehdy, pokud je drženo šrouby nebo rámečkem, který lze bezpečně povolit. Jinak ho čistěte na místě. Usazený dehet a černý povlak nerozpouští voda ani běžný saponát, ale prostředek na bázi popela nebo vlhká soda. Naneste pastu, nechte působit a teprve pak seškrábněte plastovou škrabkou. Kovová škrabka nebo drátěnka udělá rýhy, které se při dalším topení vypálí a sklo může prasknout. Po vyčištění zkontrolujte, zda sklo není v rohu naštípnuté — malá prasklinka se teplem roztáhne a sklo povolí. Vyměňte ho dřív, než začne topná sezona.
Prvním krokem je zjistit, do čeho vlastně kotvíte. Sádrokarton, cihla, beton a staré omítnuté zdivo chtějí různé typy kotev. Do sádrokartonu bez výztuhy obyčejná hmoždinka neudrží nic těžkého — použijte kotevní desku nebo najděte nosný trám. Do cihel a betonu stačí kvalitní hmoždinka s vrutem, ale vždy delší, než je tloušťka lišty regálu. Vruty dejte alespoň dva na každou úroveň, ideálně do protilehlých rohů, aby se regál nemohl pootočit.
Prsteny s diamantem nebo dalším kamenem čistěte opatrněji. Kámen se leskne jen tehdy, když je čistý i zespodu, kde se drží mastnota z kůže. Stačí ho ponořit do mýdlové vody a nechat působit. Pokud kámen po vyčištění stále vypadá zakaleně, není to špínou, ale opotřebením povrchu – to řeší jen odborné přeleštění, ne domácí prostředky.
Napáječka je další slabé místo. Voda nesmí zamrznout, ale zároveň se nesmí přehřívat. Nádobu postavte na dřevěnou podložku, ne přímo na studenou zem. Pokud voda ráno mrzne, vyměňujte ji dvakrát denně a nádobu neplňte úplně, aby se dala snadno vylít. Slepice v zimě pijí méně, ale dehydratace snižuje snášku i odolnost. Nikdy nedávejte do vody sůl ani žádné chemické rozmrazovače.
Nezapomeňte na komín a kouřovod. I perfektní kamna s novým těsněním budou kouřit, pokud je komín ucpaný sazemi nebo pokud je kouřovod špatně nasazený. Zkontrolujte, zda jsou všechny díly spojené a zajištěné, a zda není v komíně ptačí hnízdo nebo listí. Před prvním topením zatopte malým ohněm a sledujte, jak se kouř chová. Když se vrací do místnosti, netěsní některý spoj nebo je slabý tah.
Před prvním podzimním zatopením je potřeba projít kamna od skla po těsnění. Většina problémů, které se projeví až v mrazech, vzniká zanedbáním několika detailů na konci léta. Právě teď je nejlepší čas je odhalit, protože kamnařské práce jsou ještě bez front a teploty dovolují pracovat venku i uvnitř bez spěchu.
Vzduch: Zkontrolujte všechny přívody vzduchu — páčidla, šoupátka, primární i sekundární vstupy. Bývají zanesené prachem, popelem nebo rzí, takže se sice pohybují, ale nedovírají. Vyčistěte je a zkuste, zda v krajních polohách opravdu zavírají a otevírají. U kamen s automatickou regulací zkontrolujte táhlo a pružinu. Pokud přívod vzduchu zůstane pootevřený, topeniště se nedá utlumit a dřevo shoří příliš rychle. Naopak ucpaný přívod způsobí, že kamna kouří do místnosti.
Nejčastější chyba je odložit kontrolu na první chladný večer. Pak se zjistí, že chybí těsnění, sklo je prasklé a vzduch nejde zavřít — a oprava se dělá ve spěchu a za nepříznivého počasí. Druhá častá chyba je utahovat šrouby dvířek silou. Tím se těsnění zmáčkne nerovnoměrně a netěsní. Třetí je čištění skla horkého. Sklo může prasknout i při pouhém dotyku vlhkým hadrem. Všechny tyto práce zvládnete za jedno odpoledne, pokud je uděláte včas a v klidu.
Uvnitř města funguje jiné pravidlo: choďte pěšky tam, kam byste normálně jeli autem. Vzdálenost, kterou zvládnete za dvacet minut, je pro děti často zajímavější než cíl. Cestou se dá hrát na pozorování: kdo najde tři různé listy, kdo uhodne, kolik je v ulici balkonů. Tím se z bezplatné cesty stane program. Stejně tak knihovna, veřejné hřiště nebo lesopark nabízejí víc než placené atrakce, pokud máte připravenou konkrétní činnost — třeba mapu s pěti zastávkami a razítky z přírodnin.
If you liked this article so you would like to collect more info pertaining to celý článek i implore you to visit our web-site.
