Předčtenářská gramotnost nevzniká z výuky písmen, ale z opakovaného setkávání s jazykem v situacích, které dítě baví. Nejde o to naučit tříleté dítě číst. Jde o to, aby pochopilo, že obrázky a znaky něco znamenají, že řeč má rytmus a že kniha je místo, kam se dá vracet. Rodiče často sklouznou k tomu, že začnou s abecedou příliš brzy a mechanicky. Dítě pak umí odříkat písmena, ale nedokáže spojit větu s významem. Prvním krokem je tedy mluvení, ne čtení.
Největší chybou bývá přílišná soutěživost a strach z chyby. Pokud je dítě trestáno za špatný postup, přestane zkoušet a začne hádat. Mnohem užitečnější je ptát se: „Jak jsi na to přišel?” a společně projít cestu znovu. Dále nepomáhá střídat hry příliš rychle. Každá hra má svá pravidla a dítě potřebuje několik opakování, aby si jich všimlo a začalo je používat. A poslední pravidlo: hrajte s dítětem, ne proti němu. Logické myšlení se nejlépe rozvíjí tam, kde je bezpečné přemýšlet nahlas.
Velikost dětského kola se neurčuje podle věku, ale podle výšky dítěte a délky jeho nohou. Věk slouží jen jako orientační bod, protože rozdíly mezi dětmi stejného věku bývají i patnáct centimetrů. Než začnete hledat, změřte dítě vestoje bez bot a změřte mu vnitřní délku nohy od podlahy k rozkroku. Právě tento údaj rozhoduje o tom, jestli při zastavení dosáhne na zem, nebo bude při každém došlapu padat do strany.
Rytmus, rýmy a hry se slovy místo drillování písmen Předčtenářská gramotnost stojí na sluchu, ne na zraku. Dítě musí nejdřív slyšet, že slovo „máma” začíná stejně jako „mrak” a že „pes” se rýmuje s „les”. Zkuste hrát hry: říkejte slova a nechte dítě tleskat do slabik. Nebo vymýšlejte nesmyslná slova a ptejte se, jestli zní jako skutečná. Vyhněte se tomu, abyste dítě nutili psát písmena, když ještě neumí rozlišit první hlásku ve slově. Přeskakování vývojových fází vede k tomu, že dítě později čte bez porozumění. Mnohem užitečnější je vyprávět příběhy, zpívat písničky a recitovat říkadla.
Jídlo řešte jednoduše. Předškolák často odmítá nová jídla, zvlášť v cizím prostředí. Vezměte jeho oblíbené svačiny a nedělejte z jídla boj. Pokud máte možnost vařit, ušetříte čas i nervy. Důležité je také nepodceňovat bezpečnost – v kempech a na koupalištích mějte dítě neustále na očích. Předškolák se dokáže ztratit během vteřiny. Naučte ho vaše telefonní číslo a jméno, případně mu dejte náramek s kontaktem.
Když potřebujete, aby si děti hrály samy Postavte „stan” z prostěradla přehozeného přes dvě židle. Není to nic originálního, ale funguje to spolehlivě, protože děti milují uzavřený prostor. Do stanu dejte baterku, polštář, pár knížek a suché krekry. Vznikne čtecí nebo vyprávěcí koutek. Dbejte na to, aby prostěradlo nebylo v blízkosti radiátoru nebo svíčky. Pokud máte více dětí, určete pravidlo, kdo je zrovna „doma” a kdo „na návštěvě” – předejdete hádkám o místo.
Základem je společné čtení bez tlaku na výkon. Stačí deset minut denně, ale pravidelně. Během čtení se zastavujte u obrázků a ptejte se: „Co myslíš, že se teď stane?” nebo „Proč má ten kluk takový výraz?” Dítě nemusí odpovídat správně. Důležité je, že přemýšlí o textu. Typickou chybou je předčítat příliš rychle a bez přerušení. Text pak plyne jako zvuk, kterému dítě nerozumí. Zpomalte, měňte hlas, ukazujte prstem na slova, i když je dítě ještě nezná.
Kuchyňská chemie pro malé objevitele: miska s vodou, lžíce oleje, potravinářské barvivo a šumivá tableta. Děti pozorují, jak se barvy míchají a bublinky stoupají. Vysvětlete jim jednoduše, že olej se s vodou nemísí, a proto zůstává nahoře. Vždy pracujte na tácu nebo na novinách, jinak budete barvit stůl. A hlavně – všechno, co jde do pusy, musí být jedlé, protože menší děti ochutnávají. Po skončení děti zapojte do úklidu, je to součást hry.
Do každodenních činností vkládejte jazyk přirozeně. Při vaření čtěte recept nahlas, v obchodě komentujte nápisy, na procházce hledejte písmena na značkách. Dítě se učí tím, že vidí dospělé číst s radostí, ne s povinností. Když vidí, že čtete vy, bude chtít číst také. Největší chybou je udělat z knihy trest nebo školní úkol. Předčtenářská gramotnost je o vztahu k jazyku, ne o výkonu. Když dítě zažije, že slova mají smysl a přinášejí potěšení, samo bude chtít objevovat další.
Prostředí hraje větší roli než pomůcky. Knihy by měly být na dosah, ne za sklem. Dítě si má samo vybírat, i když to znamená stále dokola jeden titul. Opakování je přirozené a posiluje jistotu. Pokud dítě odmítá čtení, nechte ho. Nabídněte komiks, encyklopedii o dinosaurech nebo kuchařku. Nenuťte ho dokončit knihu, která ho nebaví. Častou chybou je také srovnávání s vrstevníky. Každé dítě má jiné tempo a předčtenářská gramotnost se nedá uspěchat.
If you adored this article and you also would like to be given more info regarding Rady pro rekonstrukci i implore you to visit our site.
