Na prohlídku k zubaři choďte každých šest měsíců, i když nic nebolí. Zubař může malý kaz zastavit v rané fázi bez vrtání, například fluoridovým lakem. Dítě si na návštěvy zvykne, pokud první prohlídka proběhne v klidu a bez bolesti. Vyhněte se tomu, abyste o zubaři mluvili jako o trestu nebo aby dítě slyšelo, že se vrtání bojíte. Vezměte ho s sebou na vlastní kontrolu, ať vidí, že je to běžná věc.
Naučit dítě jezdit na kole bez pomocných koleček není otázka věku, ale připravenosti. Většina dětí je zralá mezi třetím a pátým rokem, některé ale potřebují čas do šesti let. Rozhodující je, zda dítě umí samo stát na jedné noze, udrží rovnováhu na balanční plošině a zvládne zastavit vlastní váhu. Pokud tyto základy chybí, trénink bude bojem a dítě si odnese strach místo radosti. Nezačínejte tedy podle kalendáře, ale podle toho, co dítě skutečně zvládá.
Ozvěte se také vedoucímu, ale až po rozhovoru s dítětem. Zjistěte, jak dítě funguje přes den – jestli se zapojuje, jí, spí. Často se ukáže, že smutek přichází jen večer a přes den je dítě v pohodě. Pokud se stýskání táhne déle než několik dní, přestává jíst nebo se straní kolektivu, je namístě delší rozhovor s vedením tábora a zvážení dalšího postupu. Předčasný odjezd ale bývá krajní řešení, protože dítě tím ztratí šanci situaci zvládnout a příští odloučení bude pro něj těžší.
U tekutých barviv platí, že se mají přidávat do těsta před hnětením, ne po něm. Když barvíte hotový kus, přidejte kapku a pořádně propracujte. Rukavice nejsou potřeba, ale pokud chcete mít jistotu, že vám barvivo nezůstane na dlaních, použijte je. Tmavé odstíny mohou při práci s vlhkými prsty pouštět barvu, proto po každé změně barvy ruce opláchněte a osušte.
Když dítě odloží tablet a začne se nudit, většina rodičů sáhne po telefonu nebo zapne televizi. Jenže nuda je ve skutečnosti užitečná – nutí mozek hledat vlastní řešení. Stačí mít po ruce pár aktivit, které zvládnete bez přípravy a bez nákupů. Následujících patnáct nápadů vychází z běžných věcí v domácnosti a funguje od předškolního věku až po školáky.
Hotové výrobky můžete přelakovat bezbarvým lakem na dřevo nebo akrylovým lakem. Ochráníte je před vlhkostí a barvy zůstanou syté. Skladujte modelínu v uzavřené nádobě, jinak do dvou dnů ztvrdne. Pokud přesto ztvrdne, zkuste ji krátce prohníst s kapkou vody a oleje. Domácí modelína není na věčné časy, ale při správném skladování vydrží týdny a děti si s ní užijí spoustu tvoření.
Nejčastější chyba je dělat aktivitu za dítě. Jakmile začnete lepit, stříhat nebo kreslit místo něj, přestane ho to bavit. Druhá chyba je příliš mnoho instrukcí. Řekněte cíl, ne postup: „Postav věž, která unese autíčko.” Třetí chyba je vzdát to po pěti minutách. Děti potřebují čas na rozjezd, často deset až patnáct minut. Když vydržíte a nebudete zasahovat, zapojí se mnohem dřív.
Prvním krokem je oddělit lež od problému, který se za ní skrývá. Dítě nelhalo proto, že je zlé, ale protože se bálo následků. Pokud reagujete křikem nebo zákazem, dítě si zapamatuje, že přiznání bolí. Příště bude lhát lépe. Místo toho pojmenujte situaci klidně: „Vím, že úkol nebyl hotový. Bojíš se, co řeknu. Pojďme vyřešit, jak ho dodělat.” Tím dáváte najevo, že pravda je bezpečná.
Nejčastější chyba je příliš mnoho soli. Přesolené těsto po zaschnutí krystalizuje a praská. Druhá chyba je vynechání oleje – hmota pak nejde spojit a láme se. Také se nevyplácí sušit výrobky na přímém slunci nebo na topení. Povrch ztvrdne, ale vnitřek zůstane vlhký a figurka se rozpadne. Sušte při pokojové teplotě, ideálně na mřížce, aby vzduch proudil i zespodu. Silnější kusy nechte schnout i několik dní.
Jak vést rozhovor, když lež vyplave na povrch Nepokládejte otázky, na které znáte odpověď. „Udělal jsi to?” je past. Dítě cítí tlak a lže, aby se ochránilo. Místo toho popište, co vidíte: „Vidím, že sešit je prázdný.” Potom mlčte. Ticho je silnější než výslech. Dejte dítěti prostor, aby samo doplnilo, co se stalo. Pokud přizná pravdu, oceněte to krátce a věcně: „Dobře, že to říkáš. Teď to spolu vyřešíme.” Žádné dlouhé kázání.
Začněte tím, co je po ruce. 1. Pečení z toho, co zbylo v kuchyni – nechte dítě odměřovat, míchat a zdobit. 2. Stavba bunkru z prostěradel a židlí. 3. Domácí těsto na hraní: dvě hrnky mouky, jeden hrnek soli, lžíce oleje a trochu vody. 4. Lov barev – dítě hledá v místnosti pět předmětů stejné barvy. 5. Schovávání hračky a hra „teplo–zima”. U těchto aktivit platí jedno pravidlo: připravte prostor, ne program. Dítě si cestu najde samo.
If you enjoyed this write-up and you would such as to obtain additional information pertaining to více o tom kindly browse through our page.
