Na suchou pleť poslouží maska ze lžičky medu, lžičky jogurtu a půl lžičky ovesných vloček rozmixovaných na jemný prach. Nechte působit deset minut, smyjte vlažnou vodou. Na mastnou pleť místo jogurtu použijte bílek a přidejte pár kapek citronu — ale jen pokud kůže není podrážděná, citron v kombinaci se sluncem dělá problémy.
Po měsíci zjistíte, že největší překážkou nebyl systém, ale zvyk. Začněte u jedné suroviny, kterou spotřebujete nejvíc — obvykle jsou to ovesné vločky nebo rýže. Až si na ni zvyknete, přidejte druhou. Bezobalové nakupování není soutěž, ale postupné nahrazování. Kdo to zkusí ze dne na den se vším, skončí u prvního nepořádku. Kdo přidává jednu věc měsíčně, vydrží roky.
Nepodceňujte ani zrání a stáří luštěnin. Starší zrna mají tvrdší slupku a potřebují delší var, i když je nekoupíte v akci. Všímejte se data na obalu, pokud je uvedeno, a luštěniny v suchu a temnu. Vlhko a teplo zrychlují tvrdnutí. Pokud máte doma opravdu starou zásobu, pomůže delší máčení v osolené vodě – ano, osolené, protože sůl při máčení naopak pomáhá změkčit slupku. Je to jediná výjimka z pravidla o solení.
Tvrdost vody hraje větší roli, než se zdá. Voda bohatá na vápník zpomaluje měknutí slupek. Řešením není kupovat balenou vodu, ale přidat do hrnce špetku jedlé sody – asi čtvrt lžičky na litr. Soda změkčí vodu a urychlí vaření, aniž by změnila chuť. Pozor ale u čočky a hrachu, tam může soda rozvařit zrna do kaše. U fazolí a cizrny se vyplatí. Další možností je použít měkkou filtrovanou vodu, pokud ji doma máte.
Vlastní láhev na cestách není o ekologii na prvním místě. Je to hlavně praktický nástroj, který mění rozhodování během dne. Když máte po ruce plnou láhev, přestanete řešit, kde koupit vodu, a začnete řešit, co vlastně potřebujete pít. To zní banálně, ale na cestách se z toho stane návyk, který šetří peníze i nervy.
Kompostér umístěte do místnosti, kde teplota drží mezi patnácti a pětadvaceti stupni. Nevadí mu tma ani šero, ale přílišné horko nebo mráz ho zabijí. Krmte jednou za týden až dva, vždy na jiné místo, a zbytky vždy zakryjte vrstvou substrátu. Tím zabráníte octomilkám a zápachu. Pokud se objeví octomilky, znamená to, že jste dali příliš mnoho potravy nebo ji nezakryli. Snižte dávku a přidejte suchý materiál.
Zero waste cestování s vlastní lahví není o tom, že nikdy nic nekoupíte. Je o tom, že přestanete kupovat vodu v plastu, když ji můžete mít zdarma nebo za mnohem méně. Začněte tím, že si láhev vezmete na každou cestu, i krátkou. Po pár dnech zjistíte, že vám zbývá víc peněz a míň odpadu. A to je výsledek, který se počítá.
Stačí delší var a správná voda Základem je dostatečné množství vody. Na jeden díl suchých luštěnin počítejte tři až čtyři díly vody. Nikdy nedolévejte studenou vodu během varu – teplotní šok způsobí, že slupky ztvrdnou a luštěniny zůstanou uvnitř syrové. Pokud už musíte dolít, použijte vroucí vodu. Slabý, ale stálý var je lepší než prudké bublání, které rozbíjí zrna. Čočka je hotová za dvacet až třicet minut, hrách potřebuje hodinu až dvě, fazole i dvě a půl hodiny. Cizrna bývá nejtvrdší, proto jí dopřejte nejvíc času a teplotu těsně pod bodem varu.
Kam s malým elektrem a co si předem ověř
První rekonstrukce koupelny krok za krokem je výběr láhve podle toho, jak cestujete. Na městské procházky stačí lehká nerezová láhev s úzkým hrdlem. Na hory a delší túry se hodí láhev s širším hrdlem, aby se dala snadno umýt a naplnit i z potoka přes filtr. Na letiště a do letadel berte láhev prázdnou, maximálně do objemu, který povoluje kontrola. Termoska je dobrá na zimu, ale v létě se v ní voda rychle ohřeje, pokud ji necháte na slunci.
Předmáčení luštěnin je zvyk, který se traduje, ale není zdaleka nutný u všech druhů. Čočka, hrách nebo fazole se dají uvařit bez namáčení, pokud víte, jak na to. Klíčem je správná teplota, dostatek vody a trpělivost. Nejdřív si ujasněte, co vlastně chcete ušetřit – čas, energii, nebo chuť? Předmáčení zkracuje vaření, ale zároveň vyluhuje část minerálů a aromatických látek do vody, kterou pak slijete. Bez máčení naopak luštěnina zůstane plná chuti, jen potřebuje delší dobu na sporáku.
Bez předmáčení se obejdete i u hrachu a čočky, které jsou nejrychlejší. Fazole a cizrna si delší čas vyžádají, ale výsledek stojí za to. Ušetříte vodu, kterou byste jinak slili, a chuť zůstane v zrnech, ne v odpadu. Zkuste to jednou a uvidíte, že předmáčení není žádná povinnost, jen zvyk. Stačí hlídat teplotu, nesolit brzy a dát luštěninám čas, který potřebují.
When you liked this article and you want to acquire more info about více tipů generously pay a visit to our web site.