Le coeur perdu – Paris

Typické chyby se opakují pořád dokola. Předpěstované bylinky se přesazují příliš brzy, když ještě hrozí mráz. Sadba se nechává v teple bez světla, takže se vytahuje. Přímý výsev se dělá příliš hustě a neprotrhává se. Zalévá se proudem, který semena vyplaví. A hlavně se zapomíná, že bylinky z teplých oblastí, jako bazalka, potřebují i po přesazení teplo a nesnesou studený vítr. Když tyhle body ohlídáte, obě metody fungují. Rozhoduje jen to, kolik času a prostoru jste ochotni rostlinám dát.

Zalévejte podle hmotnosti truhlíku, ne podle kalendáře. Lehký truhlík znamená suchý substrát, těžký znamená, že voda ještě neprosákla. Prst zapíchněte dva až tři centimetry pod povrch. Pokud je půda na dotek vlhká a lepí se, počkejte. V létě zalijte vydatně, dokud voda nezačne vytékat drenážními otvory, a přebytek z misky po deseti minutách vylijte. V zimě zálivku výrazně omezte, protože bylinky v chladu a slabém světle spotřebují vody minimum.

Proč se voda v truhlíku drží a jak to poznat včas Nejčastější příčinou je truhlík bez drenážních otvorů nebo s otvory ucpanými kořeny či zeminou. Voda se pak hromadí u dna a horní vrstva substrátu může vypadat suchá, i když dole stojí bažina. Další viník bývá podsaditá miska, ve které po zalití zůstane stát voda. Poznáte to podle zatuchlého zápachu z půdy, mechu na povrchu a blednoucích listů odspodu. Při vytažení rostliny z truhlíku bývají kořeny hnědé a rozbředlé místo světlých a pevných.

U bylinek, které nesnášejí vlhko, jako je tymián, oregano, šalvěj nebo rozmarýn, raději použijte terakotový truhlík. Pórovitá stěna odpařuje vodu i do stran a substrát rychleji prosychá. Máta, pažitka nebo petržel snesou vlhčí půdu, ale ani jim nesvědčí trvalé mokro. Pokud se přemokření objeví, vyjměte rostlinu, odstřihněte hnědé a měkké kořeny, nechte je proschnout na novinách a přesazte do čerstvého vzdušného substrátu. Zalijte až po dvou dnech, aby se rány na kořenech stihly zahojit.

Řez v zimě nedělejte. Tvarujte až na jaře, kdy rostlina začne rašit. Odstraňte jen suché, černé nebo plesnivé větvičky, a to ostrými nůžkami. Hnojení v zimě vynechejte úplně, protože kořeny v chladu hnojivo nezpracují a soli je poškodí. Škůdci, hlavně svilušky, se objevují v suchém a teplém vzduchu. Prohlédněte spodní strany listů a při nálezu rostlinu osprchujte vlažnou vodou a izolujte od ostatních.

Základem je suchá bylina. Čerstvé lístky obsahují vodu a ta je v oleji hlavní nepřítel. Voda se odděluje, klesá ke dnu a vytváří prostředí pro bakterie a plísně. Bylinky proto před macerací nechte zavadnout na vzdušném místě bez přímého slunce, dokud nejsou na dotek suché, ale ještě neztratily barvu. Ideální je použít je do dvou dnů po usušení. Pokud kupujete sušené bylinky, vybírejte ty, které se lámou, ne drolí – příliš suché bylinky mají méně vůně.

Typické chyby se opakují pořád dokola. Předpěstované bylinky se přesazují příliš brzy, když ještě hrozí mráz. Sadba se nechává v teple bez světla, takže se vytahuje. Přímý výsev se dělá příliš hustě a neprotrhává se. Zalévá se proudem, který semena vyplaví. A hlavně se zapomíná, že bylinky z teplých oblastí, jako bazalka, potřebují i po přesazení teplo a nesnesou studený vítr. Když tyhle body ohlídáte, obě metody fungují. Rozhoduje jen to, kolik času a prostoru jste ochotni rostlinám dát.

Nejčastější chybou je použití mokrých bylin nebo vlhké sklenice. Další problém vzniká, když se bylinky nedostanou zcela pod hladinu oleje – vyčnívající části začnou plesnivět. Někteří lidé macerují na přímém slunci, což urychluje rozklad. Také se vyhněte kovovým nádobám, které mohou reagovat s olejem. Pokud se po týdnu objeví na hladině bílý povlak nebo olej zapáchá po barvě, celý obsah vyhoďte. Raději začněte znovu s čerstvými surovinami.

Klíčení trvá deset až čtrnáct dní. Během té doby držte povrch vlhký, ale ne přemokřený. Jakmile rostliny dosáhnou pěti centimetrů, vyjednoťte je na rozestup osm až deset centimetrů. Tento krok většina lidí vynechá a pak se diví, proč kopr chutná slabě. Vyjednocením získá každá rostlina dost prostoru a vytvoří bohatou růžici listů.

Substrát volte vzdušný, ne univerzální těžký kompost. Směs rašeliny, kompostu a perlitu nebo písku v poměru přibližně 2:1:1 drží vlhkost, ale zároveň propouští vzduch. Po roce pěstování substrát slehne a zhutní, proto ho na jaře vyměňte alespoň z části. Nikdy nenechávejte truhlík stát přímo na zemi, kde se po dešti drží voda. Podložte ho dvěma latěmi nebo postavte na nožičky, aby dno mohlo volně osychat.

Pokud potřebujete hlubší zmlazení, rozdělte ho do dvou až tří sezón. První rok zkraťte jen polovinu starých výhonů, další rok druhou polovinu. Mezi řezy nechte rostlinu vždy alespoň šest týdnů zregenerovat. Odstřižené špičky můžete rovnou použít v kuchyni, ale nenechávejte je ležet na parapetu – přitahují vlhkost a plísně. Hustý rozmarýn je výsledkem trpělivosti a pravidelných malých zásahů, ne jednoho velkého řezu.

Zkontrolujte dno truhlíku ještě před výsadbou. Otvory o průměru alespoň půl centimetru stačí dva až tři na běžný truhlík. Pokud má truhlík jen jednu velkou díru, překryjte ji střepem nebo kouskem netkané textilie, aby substrát nevyplavoval, ale voda protekla. Nikdy nedávejte na dno vrstvu kamínků jako jediné řešení. V mělké nádobě vytvoří jen jezírko, ze kterého se voda do kořenů odpařuje pomalu a substrát nad ním zůstává mokrý.

If you want to see more in regards to oneclickcarehk.Com look at our web-site.

Lascia un commento

Il tuo indirizzo email non sarà pubblicato. I campi obbligatori sono contrassegnati *

0
    CARRELLO
    Il tuo carrello è vuoto!Torna allo shop