Rajská omáčka se v české kuchyni drží už generace a většina lidí si ji spojuje s hovězím masem. Jenže rozdíl mezi povedenou a průměrnou omáčkou není v množství koření, ale v základu. Kdo začne s vodou a kečupem, dostane sladkou červenou polévku. Kdo začne s poctivým vývarem a zahuštěním, dostane omáčku, která drží na knedlíku.
Kuře na paprice je jídlo, které vypadá jednoduše, ale právě proto se na něm dá snadno udělat zásadní chyba. Nejčastější problém není v paprice, ale v tom, jak se zachází s masem a s omáčkou. Kuře, které se dusí příliš dlouho, ztratí šťavnatost, a omáčka, do které se přidá mouka nasucho, zůstane hrudkovitá. Základem je použít celé kuře nebo jeho části s kostí a kůží, protože právě kosti a kůže dají vývaru plnost. Vynechat je znamená připravit se o polovinu chuti.
Základem je vařený brambor a jeho varianty. Kromě klasiky se objevují brambory pečené, šťouchané nebo jako bramborový salát. Vařené brambory s máslem a petrželkou patří k lehkým masům, k rybám a k omáčkám, které nejsou příliš výrazné. Šťouchané brambory s mlékem a trochou tuku se hodí tam, kde potřebuješ přílohu, která vsákne omáčku, ale zároveň drží tvar. Častá chyba je uvařit brambory příliš dopředu a nechat je v horké vodě. Rozvaří se a místo přílohy vznikne kaše, i když jsi chtěl něco jiného.
Pánev musí být opravdu rozehřátá, ale ne přepálená. Kápněte na ni trochu tuku a počkejte, až se rozprostře. Těsto lijte naběračkou z výšky asi deseti centimetrů, aby se samo rozlilo do kruhu. Nedělejte příliš velké lívance – menší se lépe obracejí a rovnoměrně propečou. Obrácení proveďte ve chvíli, kdy se na povrchu objeví bublinky a okraje začnou matovatět. Příliš brzké obrácení roztrhne povrch, příliš pozdní připálí spodek.
Vepřové maso je v české kuchyni nejčastější. Na omáčky a pečení se hodí krkovice, na řízky kotleta, na guláš plec. Maso před vařením nechte chvíli v pokojové teplotě, lépe se prohřeje. Chyba začátečníků: maso na řízky příliš naklepou nebo nakrájejí příliš tlusté. Řízek by měl být po naklepání tenký, ale ne roztrhaný. Při pečení maso nejdřív zatáhněte na vyšší teplotě, pak dopékejte na nižší – jinak pustí šťávu a bude suché.
Kysané zelí není jen příloha k vepřovému. Je to konzervovaná zelenina, která dodává kyselost a hloubku. Při vaření ho ochutnávejte – různé šarže mají různou kyselost, proto ho před použitím properte a případně krátce povařte. Zelí se nesmí vařit příliš dlouho na vysokém plameni, jinak ztratí křupavost a změní se v rozvařenou hmotu. Do sladkých i slaných jídel patří jen to, které odpovídá chuti – kysané zelí do kyselých omáček, sladké zelí do sladkých.
Jak smažit, aby lívance zůstaly vláčn
Brambory, cibule a zelí rozhodují o chuti Brambory berte jako samostatnou surovinu, ne jako přílohu na dokrmení. Na vaření v celku se hodí pevné odrůdy, na kaši naopak moučné. Brambory vařte ve vodě, která je jen mírně osolená, a solte až ke konci – sůl při dlouhém varu zpevňuje strukturu. Cibule je základ většiny českých omáček a polévek. Rozdíl mezi sklovitou a zlatavou cibulí je zásadní: sklovitá pustí chuť do základu, zlatavá dodá sladkost a barvu. Na cibuli nešetřete časem, potřebuje ho dost.
Z těchto pěti surovin se dá uvařit svíčková, guláš, zelňačka, bramborák i knedlíky. Začněte jedním jídlem, opakujte ho, dokud nebude chutnat stejně jako minule. Teprve pak přidávejte další suroviny. Česká kuchyně není o složitosti, ale o tom, že se základní suroviny nepřekrývají zbytečnými kombinacemi.
Základ české kuchyně nestojí na drahých surovinách ani na složitých postupech. Stojí na pěti věcech, které se v české spíži objevují už staletí: mouka, brambory, cibule, kysané zelí a vepřové maso. Kdo s nimi umí pracovat, uvaří typické české jídlo i bez receptu. Začátečník by měl nejdřív zvládnout těchto pět surovin, teprve pak přidávat další.
Mouka je základ omáček, knedlíků i těstíčka. Pro začátek si vystačíte s hladkou pšeničnou moukou, ale na knedlíky potřebujete i mouku polohrubou. Hladká mouka má jemnější mletí a hodí se do řidších omáček, polohrubá dává knedlíkům lepší strukturu. Častá chyba začátečníků: nasypou mouku do horkého tuku najednou a vzniknou hrudky. Mouku přidávejte postupně, za stálého míchání a raději na mírnějším plameni. Jíška se dělá z tuku a mouky, kterou necháte zpěnit, ale nespálit – spálená jíška zhořkne a omáčku už nezachráníte.
If you have any type of inquiries concerning where and the best ways to use otevřít, you can contact us at our page.
