Většina majitelů psů a koček nikdy svému zvířeti nečistí zuby. Domnívají se, že zápach z tlamy je normální nebo že kámen je jen kosmetická vada. Opak je pravdou. Zanedbaná ústní hygiena vede k zánětu dásní, úbytku zubů a nakonec k infekci, která může poškodit srdce, játra nebo ledviny. Přitom stačí pár minut několikrát týdně.
Odčervení koček není jednorázová záležitost, kterou vyřešíte jednou za život. Frekvence závisí na tom, kde kočka žije, jestli chodí ven, jaké má stravovací návyky a zda je v domácnosti více zvířat. Univerzální rada „každé tři měsíce” platí jen pro část koček. Pro ostatní je potřeba plán upravit podle konkrétní situace.
Co dělat, když drápek začne krvác
Jak obojek správně nasadit, aby držel a neškodil Obojek nasazujte tak, aby mezi páskem a krkem zůstaly dva prsty. Příliš volný obojek kočka zachytí o nábytek nebo si ho sundá přední tlapkou, příliš těsný může způsobit otlak nebo zhoršit dýchání. U štěňat a koťat se šířka krku mění, proto obojek pravidelně kontrolujte. Některé obojky se nesmí namočit, jiné ztrácejí účinnost po několika týdnech. Datum nasazení si poznamenejte a výměnu neodkládejte, i když kočka blechy nemá.
Před podáním tablety se vyplatí kočku zvážit. Dávkování se řídí hmotností a podáním „od oka” riskujete předávkování nebo naopak neúčinnou dávku. Tabletu lze rozdrtit a zamíchat barvy stěn do obýváku malého množství konzervy, ale jen pokud kočka sní celou porci. U koček, které jsou vybíravé nebo zvrací, použijte spot-on přípravek na kůži. Ten se aplikuje na kůži mezi lopatkami, nikdy ne na srst, kterou si kočka olíže.
Rozhodující není jen interval, ale také správná látka. Mnoho lidí koupí univerzální přípravek, který ale nepokrývá tasemnice. Ty se přenášejí blechami, a pokud kočka blechy má, odčervení proti tasemnicím je nutné. Naopak přípravky proti tasemnicím nezaberou na škrkavky. Vždy je potřeba vědět, proti čemu konkrétně chráníte. Při pravidelném odčervování střídejte účinné látky, aby si paraziti nevybudovali odolnost.
Jak na to, když zvíře nespolupracuje Začněte mimo tlamu. Nechte zvíře olíznout pastu z prstu, pak přejíždějte prstem po vnější straně zubů. Teprve potom vezměte kartáček. U koček se osvědčuje prstový kartáček, u psů klasický s měkkými štětinami. Vždy postupujte odzadu dopředu, krouživými pohyby podél dásně. Vyhněte se vnitřní straně zubů, tam se plak tvoří minimálně a zvíře to obtěžuje. Celé čištění by nemělo trvat déle než půl minuty. Když to protahujete, zvíře ztratí trpělivost a příště se bude bránit.
Typická chyba je síla. Lidé tlačí na kartáček, až krvácejí dásně, a pak se diví, že zvíře vrčí. Další chyba je čistit jen horní zuby nebo jen špičáky. Zubní kámen se nejvíc usazuje na stoličkách a třenových zubech. Pokud zvíře při čištění cuká hlavou na jednu stranu, může to znamenat bolestivý zub, ne neposlušnost. V tom případě přestaňte a nechte tlamu prohlédnout veterinářem.
Prvním návykem je pravidelnost. Čistit zuby je potřeba denně, stejně jako u lidí. Stačí dvakrát až třikrát týdně jen tehdy, když zvíře nemá sklon k tvorbě plaku. Používejte kartáček s dlouhým úzkým krčkem a pastu určenou výhradně pro zvířata. Lidská pasta obsahuje fluoridy a xylitol, které jsou pro psy a kočky toxické. Nikdy ji nepoužívejte.
Většina majitelů začne řešit zuby, až když z tlamy začne být cítit hniloba nebo zvíře přestane žrát. Do té doby se nic neděje. Přitom parodontitida postihuje většinu psů nad tři roky a kočky na tom nejsou o nic lépe. Zubní kámen sám nezmizí, naopak se pod něj tlačí bakterie, které postupně ničí dáseň i kost. Čím dřív se začne, tím méně bolesti a méně zákroků v budoucnosti.
Kromě čištění pomáhají žvýkací hračky a dentální pamlsky, ale nenahradí kartáček. jako doplněk. Tvrdé kosti a parohy naopak zuby lámou, proto se jim vyhněte. Kočkám nabízejte kousky syrového masa, které je nutí kousat, ne konzervy s cukrem. Suché krmivo má určitý abrazivní efekt, ale jen pokud ho zvíře skutečně kouše, ne polyká. U malých plemen a koček je potřeba kontrolovat zuby častěji, protože se jim kámen tvoří rychleji.
Typická chyba je odčervovat jen při viditelných příznacích. Škrkavky ani tasemnice nemusí být na první pohled patrné. Kočka může mít lesklou srst, dobrou chuť k jídlu a přesto být nosičem. Další častou chybou je vynechání odčervení u kočky, která blechy měla, ale už je nemá. Blecha je mezihostitel tasemnice a stačí jedna pozřená blecha, aby se parazit vrátil. Proto po odblešení vždy následuje odčervení.
If you loved this article and you would like to collect more info relating to Graph.org please visit our web page.
