Největší chybou je zaštipovat příliš pozdě. Jakmile se na vrcholu objeví poupata květenství, rostlina přesměruje energii do květu a listy ztrácejí chuť i vůni. Když poupata objevíte, odstřihněte je i s kouskem stonku. Další častá chyba je zaštipování v době, kdy je rostlina stresovaná suchem nebo přesazením. V takovém stavu řez oddalte, dokud se neobnoví turgor listů. Nikdy nezaštipujte všechny výhony najednou, pokud chcete průběžnou sklizeň.
Zalévejte ráno, ne večer. Večerní vlhkost na listech podporuje plísně. V horkých dnech kontrolujte vlhkost prstem — strčte ho 3 cm do substrátu. Pokud je suchý, zalijte vydatně, dokud voda neproteče drenáží. Během sezóny přihnojujte každé dva týdny tekutým hnojivem pro bylinky, ale poloviční dávkou. Příliš mnoho dusíku vytvoří bujné listy bez chuti. Sklízejte pravidelně: u bazalky štípejte vrcholky nad dvěma listy, u máty trhejte celé stonky. Když rostlinu necháte vykvést, přestane tvořit listy a začne dřevnatět.
Zálivka je místo, kde lidé chybují nejčastěji. Bylinky nechtějí být mokré pořád. Zalévejte tehdy, když vrchní centimetr substrátu oschne – zkontrolujte to prstem. V létě to může být každý den, na jaře a na podzim třeba obden. Vodu lijte ke kraji truhlíku, ne na listy, a pokud možno ráno. Večerní zalévání podporuje plísně. Přemokření poznáte podle žloutnoucích listů a zatuchlého zápachu z půdy. Přeschlé rostliny zase vadnou, listy jim tvrdnou a opadávají.
Rozmarýn na parapetu vypadá jako nenáročná bylinka, dokud nepřijde první zima v suchém vytápěném bytě. Většina lidí ho zaleje, přihnojí a čeká, že se rozroste. Opak je pravdou. Právě nesprávné seříznutí a přílišná péče jsou dva nejčastější důvody, proč rostlina zůstane tenká, vytáhne se do výšky a dole zcela vyholí.
Vyberte nádobu o objemu alespoň pěti litrů, ideálně hlubokou třicet centimetrů. Mělká miska vypadá dekorativně, ale výběžky v ní obtočí kořenový bal do spirály a máta se udusí vlastní biomasou. Na dno dejte dvoucentimetrovou vrstvu keramzitu nebo hrubého štěrku, aby voda po vydatné zálivce neprosakovala pomalu a nehnila kořeny. Zemina má být vzdušná: smíchejte běžný zahradnický substrát s kompostem a pískem v poměru 2:1:1. Těžká hlína zůstane mokrá příliš dlouho a přivítá plíseň.
Nejčastější chyba je přesazení do velkého záhonu „jen na chvíli”. Máta se za jednu sezonu rozšíří o metr a zbavit se jí dá jen vykopáním celého okolí. Další chybou je ponechání odkvetlých květů — rostlina investuje energii do semen a listy ztratí chuť. Květy odstřihněte, jakmile se objeví poupata. Pokud listy na koncích výhonů černají, není to nemoc, ale přemokření: uberte zálivku a zkontrolujte odtok. A když se přes zimu máta vytáhne do holek, seřízněte ji na pět centimetrů nad zemí; na jaře obrazí znovu a hustě.
Zalévání bylinek není o tom, kolik vody do květináče vylijeme, ale o tom, kdy a jak to uděláme. Většina bylinek pochází ze středomoří a je zvyklá na střídavé období sucha a deště. Pokud je budete držet neustále vlhké, kořeny začnou hnít rychleji, než stihnou růst. První pravidlo proto zní: raději méně a důkladně než často a po troškách. Před každou zálivkou zkontrolujte substrát prstem do hloubky přibližně dvou centimetrů. Pokud je na dotek vlhký, počkejte. Pokud je suchý a drobí se, je čas zalít.
Zálivku držte pravidelnou, ale ne přemrštěnou. Máta má ráda vlhko, ne bahno. V horkých dnech zalévejte jednou denně, v chladném počasí obden, vždy dokud voda nezačne odtékat spodními otvory. Přebytečnou vodu z podmisky po hodině vylijte, jinak se kořeny topí a listy žloutnou. Hnojivo stačí jednou za tři týdny, slabší dávkou, než uvádí výrobce — přebytek dusíku žene mátu do výšky a ochuzuje ji o aroma. Řez začněte, jakmile rostlina dosáhne patnácti centimetrů. Stříhejte vršky nad párem listů, rostlina se rozvětví a zůstane nízká a hustá.
Květináč s mátou tak zůstane na svém místě, dá se s ním kdykoli pohnout do stínu a hlavně — nerozteče se po celé zahradě. Stačí hlídat hloubku, odtok a řez. Kdo to zvládne, má bylinku po ruce celý rok a nemusí ji na podzim vykopávat z trávníku.
Máta je plevel s ambicemi. V záhonu se během jedné sezony rozroste do metru všemi směry a podzemními výběžky si podmaní i sousední trvalky. Květináč tenhle problém nevyřeší sám od sebe — jen ho přesune na menší plochu. Rozhoduje hloubka nádoby, složení substrátu a to, jak často mátě dopřejete vláhu. Bez těchto tří věcí skončíte s propleteným chomáčem, který usychá uprostřed a bují u okrajů.
Kořenová bariéra, která opravdu funguje Do velkého květináče vsaďte mátu i s kořenovým balem do plastového květináče o dva až tři centimetry menšího, než je vnější nádoba. Mezi obě stěny nasypejte zeminu a tenký vnitřní květináč nechte na místě. Výběžky narazí na plast a přestanou růst do stran, takže rostlina zůstane kompaktní. Stejný trik použijte, pokud mátu pěstujete v jedné nádobě s jinými bylinkami — bez bariéry do půl roku vytlačí tymián i oregano. Vnitřní květináč musí mít odtokové otvory, jinak v něm po dešti zůstane stát voda.
If you adored this information and you would certainly like to receive more facts relating to více rad kindly visit our web site.
