Ideální doba je ráno, kdy je rostlina plná vody a rána po řezu rychle zasychají. Během dne dochází k transpiraci, ale ranní řez snižuje riziko zavadnutí. Zaštipujte opakovaně, vždy když výhon vytvoří dva až tři nové páry listů. Vrcholy, které odstraníte, použijte v kuchyni. Po každém zaštipnutí rostlina potřebuje několik dní na obnovu, proto mezi zásahy nechte alespoň týden až deset dní. Pokud pěstujete bazalku ze semene, první zaštipnutí často zpozdí kvetení o několik týdnů.
Venkovní tymián zvládne mráz, pokud má dobře odvodněnou půdu a není v mokrém prostředí. V květináči je zranitelnější, proto ho před zimou přeneste na chráněné místo, například k jižní stěně nebo do studeného skleníku. Nádobu obalte jutou nebo polystyrenem. Zalévejte i v zimě, ale jen velmi střídmě. Na jaře odstraňte odumřelé výhony a případně rostlinu přesazte do čerstvého substrátu.
Před každým hnojením si udělejte jednoduchý test: zatlačte prst do substrátu. Pokud je mokrý a studený, hnojení odložte. Stejně tak když rostlina stojí – neobjevují se nové výhonky ani se nezvětšují listy. V zimě platí, že méně je více. Raději vynechejte hnojení úplně než riskovat přehnojení, které se těžko napravuje. Na konci zimy, když se dny prodlužují a rostliny začnou rašit, můžete dávku postupně zvyšovat a přejít na běžný režim.
U bylinek nejde o to, která metoda je obecně lepší, ale která sedí na konkrétní druh, vaše stanoviště a termín, kdy chcete sklízet. Předpěstování v teple a přesazení dává náskok, ale něco stojí: místo na parapetu, pravidelnou zálivku a otužování před výsadbou. Přímý výsev je levnější a rostliny od začátku koření v půdě, jenže klíčení je pomalejší a plevelům se daří lépe. Rozhodnutí proto dělejte podle druhu, ne podle pocitu.
Největší chybou začátečníků je špatná orientace balkonu. Na jižní a západní straně se v létě půda v nádobách přehřívá a bylinky jako máta nebo pažitka rychle usychají. Naopak na severním balkoně nemá smysl sázet tymián, rozmarýn ani šalvěj, protože jim chybí světlo a budou mít řídké, slabé listy. Pokud máte balkon obrácený na jih, používejte světlé nádoby, které tolik nepohlcují teplo, a rostliny seskupte tak, aby si navzájem stínily kořeny.
Rozhodující je už podzimní příprava. Od září omezujte zálivku i hnojení. Rostlina musí přejít do klidového režimu, jinak bude rašit i v zimě a nové výhony okamžitě zmrznou nebo se vyčerpají. Přestaňte hnojit úplně nejpozději na konci srpna. Zálivku snižte na minimum – substrát nechte mezi zálivkami téměř proschnout. Pokud máte rostlinu celé léto venku, přeneste ji dovnitř dřív, než přijdou první mrazíky, ideálně v říjnu, když teploty klesnou k pěti stupňům Celsia.
Pokud rozmarýn pěstujete v malém květináči, zvažte na zimu přesun do větší nádoby nebo alespoň obalení květináče bublinkovou fólií. Kořeny v tenké plastové nádobě mohou promrznout i při teplotě kolem nuly. Půda v květináči by měla být vzdušná, smíchaná s pískem a perlitem. Těžká, jílová zemina v kombinaci se zimní vláhou je spolehlivou cestou k uhynutí. Během zimy také kontrolujte, zda se na spodní straně listů neobjevují molice nebo svilušky. Suchý vzduch z topení jim svědčí. Při prvním náznaku použijte mýdlový roztok nebo rostlinu osprchujte vlažnou vodou.
Na zimu nenechávejte nádoby na přímém mrazu. Kořeny v květináči promrznou rychleji než v záhonu. Balkonové bylinky buď přeneste k chladné zdi, obalte nádoby netkanou textilií, nebo je přesuňte do světlé místnosti s teplotou kolem pěti stupňů. Zálivku omezte na minimum, ale úplně ji nezastavujte. Na jaře odstraňte suché a poškozené výhony, vyměňte vrchní vrstvu substrátu a teprve pak začněte přihnojovat. Bylinky pěstované tímto způsobem vydrží na balkoně několik sezón, aniž byste každé jaro začínali od nuly.
Zalévejte méně často, ale důkladně. Ranní zálivka je lepší než večerní, protože listy do noci oschnou a méně se šíří plísně. V horkých dnech kontrolujte vlhkost prstem do hloubky dvou centimetrů. Bylinky ze Středomoří, jako oregano, tymián nebo rozmarýn, snesou krátké přeschnutí. Máta, pažitka a petržel naopak nesmí přeschnout vůbec. Hnojte střídmě, nejvýš jednou za dva týdny a jen v době růstu. Přehnojené bylinky mají málo aromatických látek a chuťově jsou slabé.
Balkonová bylinková zahrada není o tom koupit co nejvíc druhů a doufat, že to nějak půjde. Jde o to vybrat rostliny, které na konkrétním místě přežijí, a zajistit jim podmínky, které odpovídají jejich nárokům. Než vyrazíte pro první květináče, strávte den pozorováním balkonu. Zjistěte, kolik hodin sem svítí slunce, odkud fouká vítr a kde se drží vlhko po dešti. Tyto tři informace určí, co má cenu pěstovat a co ne.
If you cherished this article and you simply would like to collect more info concerning Jak ZaříDit Malou Kuchyni please visit our own web page.
