Pokud rozmarýn pěstujete v malém květináči, zvažte na zimu přesun do větší nádoby nebo alespoň obalení květináče bublinkovou fólií. Kořeny v tenké plastové nádobě mohou promrznout i při teplotě kolem nuly. Půda v květináči by měla být vzdušná, smíchaná s pískem a perlitem. Těžká, jílová zemina v kombinaci se zimní vláhou je spolehlivou cestou k uhynutí. Během zimy také kontrolujte, zda se na spodní straně listů neobjevují molice nebo svilušky. Suchý vzduch z topení jim svědčí. Při prvním náznaku použijte mýdlový roztok nebo rostlinu osprchujte vlažnou vodou.
Poslední pravidlo se týká množství. Předpěstujte jen tolik sazenic, kolik skutečně vysadíte, a raději si naplánujte dvě kola: jedno brzké pro ranou sklizeň a jedno pozdější pro doplnění. U jednoletých bylinek, jako je bazalka, se vyplatí výsev opakovat po třech až čtyřech týdnech, protože po odkvětu přestávají tvořit listy. Ať zvolíte kteroukoli cestu, rozhoduje pravidelná kontrola vlhkosti a včasné vyjednocení — ne metoda sama.
V květináči je pěstování náročnější na zálivku, ale jinak jde o pohodlnou variantu pro balkon i parapet. Použijte nádobu s drenážními otvory a alespoň dvoulitrovým objemem, pro pěstování ve větším množství klidně pětilitrovou. Substrát míchejte s perlitem nebo hrubým pískem, aby přebytečná voda okamžitě odtékala. Tymián nesnáší trvalé vlhko u kořenů. Zalévejte, až když je povrch substrátu suchý, v létě zhruba jednou za tři až čtyři dny, v zimě jednou za dva týdny. Přemokření je nejčastější chybou a projevuje se žloutnutím a opadáváním lístků.
Jemné bylinky jako bazalka, pažitka, kopr, petrželka a koriandr přidávejte až na konci — po vypnutí plotny nebo do hotového jídla. Teplo je nechá změknout, ale nezničí jejich silici. Tvrdé bylinky (tymián, rozmarýn, šalvěj, bobkový list) snesou delší var, proto patří na začátek. Výjimkou je bazalka v teplých omáčkách: i krátké provaření ji zbaví svěžího tónu. Raději ji vmíchejte do hotové omáčky nebo polévky až po odstavení.
První pravidlo: bylinu nasekejte těsně před použitím. Nakrájená petrželka nebo bazalka na prkénku rychle oxiduje, zvláště při pokojové teplotě. Pokud potřebujete přípravu urychlit, otrhejte listy, ale stonek nechte stranou — u petrželky, koriandru a máty je stonek nahořklý a do jídla se nehodí. Naopak tymián, rozmarýn a oregano mají aroma i ve stonku, takže je můžete vařit celé a před podáváním je vyndat.
Zimní hnojení bylinek v květináči je tedy především o zdrženlivosti. Když rostlině dopřejete dostatek světla, přiměřenou zálivku a jen občasnou poloviční dávku živin, přečká zimu ve formě a na jaře se odvděčí bujným růstem. Naopak přílišná péče v podobě častého hnojení vede k oslabení a často i k úhynu rostliny.
Zálivka v zimě je alchymie. Nepoužívejte žádný pevný režim. Vždy zkontrolujte substrát prstem – pokud je suchý do hloubky dvou centimetrů, zalijte malým množstvím vody. Nikdy nenechte vodu stát v podmisce. Nadbytečná vlhkost způsobí hnilobu kořenů, která se projeví opadáním jehlic a měkkými stonky. Naopak úplné vyschnutí rostlinu zabije také, ale pomaleji. Při nízkých teplotách zalévejte maximálně jednou za deset až čtrnáct dní.
Častou chybou je přesazování v zimě. Nikdy to nedělejte. Rostlina je v útlumu a jakýkoli zásah do kořenů ji oslabí. Přesazujte až na jaře, ideálně v dubnu, kdy začnou rašit nové výhony. Stejně tak neřežte. Tvarujte až po přezimování, kdy rostlina obrazí. Pokud na jaře zjistíte, že některé větve jsou suché a lámavé, odstřihněte je, ale vždy až po posledních mrazech.
Rozmarýn není jen tak ledajaká bylinka. Pochází ze Středomoří, kde zimy nejsou kruté, a proto mu středoevropské mrazy dělají skutečné potíže. V nádobě je situace ještě složitější: kořeny jsou vystavené většímu chladu než v záhonu a rostlina nemá kam uniknout. Mnoho pěstitelů si myslí, že stačí rostlinu na podzim jen přenést dovnitř a dál se o ni nestarat. To je první velká chyba.
Na jaře nespěchejte s přenesením ven. Počkejte, až noční teploty stabilně přesahují pět stupňů Celsia. Postupné otužování je důležité – nejprve rostlinu na hodinu postavte na chráněné místo, další den na dvě. Teprve po týdnu ji nechte venku natrvalo. Kdo to uspěchá, přijde o celou rostlinu i přes úspěšné přezimování.
Rozhodující je už podzimní příprava. Od září omezujte zálivku i hnojení. Rostlina musí přejít do klidového režimu, jinak bude rašit i v zimě a nové výhony okamžitě zmrznou nebo se vyčerpají. Přestaňte hnojit úplně nejpozději na konci srpna. Zálivku snižte na minimum – substrát nechte mezi zálivkami téměř proschnout. Pokud máte rostlinu celé léto venku, přeneste ji dovnitř dřív, než přijdou první mrazíky, ideálně v říjnu, když teploty klesnou k pěti stupňům Celsia.
In the event you adored this information and you wish to receive details regarding úLožNé Prostory V MaléM Bytě i implore you to check out our web-page.
