Nejčastější chybou je přesypávání horkých surovin. Nechte je vychladnout na pokojovou teplotu, teprve pak je zavíčkujte. Další chybou je míchání staršího obsahu s novým nákupem. Stará mouka už má jinou vlhkost a novou dávku nakazí. Stejně tak koření, které nasákne vlhkost, ztratí vůni a začne hrudkovatět. Pokud už hrudky vzniknou, prosejte surovinu přes síto a dosušte ji na plechu v troubě při nízké teplotě, ale jen krátce, aby se nezačala vařit.
Přechod, který se vyplatí naplánovat U zubní hygieny platí jednoduché pravidlo: přejděte na kartáček s vyměnitelnou hlavicí, případně na bambusový. Zubní pastu lze koupit v tuhé formě nebo v tubě, kterou výrobce bere zpět k recyklaci. Dejte pozor na složení – některé tuhé pasty obsahují prášek, který může u citlivých zubů dráždit. U ústní vody se vyhněte malým plastovým kelímkům a zvolte koncentrát, který doma naředíte ve sklenici. Skleněná láhev vydrží roky a stačí ji jednou koupit.
Základem je hadr. Mikrovlákno funguje dobře, ale je z ropy a při každém praní uvolňuje mikroplasty. Bavlněný hadr, lněná utěrka nebo staré tričko nasáknou méně, zato vydrží roky a po opotřebení je můžete vyhodit do kompostu. Na okna a sklo stačí vlhká bavlněná plena a suchá utěrka z plátna. Na prach se hodí ovčí vlna nebo starý flanel – na rozdíl od peří drží prach a nevíří ho. Na mastnotu v kuchyni použijte lněnou utěrku a teplou vodu, případně ocet. U mycí houby pozor: celulózová je v pořádku, ale ta s drsnou plastovou vrstvou se rozpadá na mikročástice. Nahradí ji dřevitá vlna nebo lufa.
Většina lidí si pod udržitelným úklidem představí výměnu prostředků, ale zapomene na nářadí. Přitom hadr, mop a kartáč tvoří většinu plastového odpadu, který po úklidu skončí v koši. Rozdíl mezi udržitelným a neudržitelným úklidem není v ekologických etiketách, ale v tom, z čeho je pomůcka vyrobená a jak dlouho vydrží. Přírodní vlákna se po opotřebení rozloží, syntetická zůstávají staletí. Nejde o dokonalost, ale o rozumný výběr tam, kde to má smysl.
Střih je jednoduchý. Potřebujete obdélník, jehož šířka odpovídá tomu, co běžně nosíte domů. Na zeleninu a pečivo stačí šířka kolem 30 cm, na větší nákupy 40 cm. Výška by měla být alespoň dvojnásobek šířky, aby se sáček dal zavázat. Ke střihu si přidejte 1 cm na švy a 4 cm na horní lem, kde povede šňůrka. Tkanici nebo pevnou bavlněnou šňůrku si připravte předem, dvakrát delší, než je obvod horního okraje.
Kde se vyplatí přírodní materiál a kde ne Na podlahu se hodí mop s nástavcem z bavlny nebo mikrovlákna z recyklátu. Dřevěná násada je lepší než hliníková s plastovým zámkem, který se po pár měsících vylomí. Na zametání používejte koště s přírodním vlasem a dřevěnou rukojetí. Smyčcový mop z bavlny se dá vyprat a použít znovu, zatímco jednorázové hadříky na mop jsou čistý odpad. Na koupelnu a WC stačí kartáč s dřevěnou rukojetí a přírodními štětinami. Kde přírodní materiál selhává: na silné vodní kámen a rez. Ocet a kyselina citronová fungují, ale na staré usazeniny potřebujete mechanický kartáč – ten z přírodních vláken se rychle opotřebí, proto zde sáhněte po kovovém nebo tvrdém plastu, který vydrží. Udržitelnost není o zákazu plastu, ale o jeho dlouhém používání.
Nejčastější chybou je příliš velké množství planých rostlin v jednom jídle. Trávicí systém není na neobvyklé hořčiny a silice zvyklý, takže kombinace pěti druhů v jedné míse skončí křečemi. Začněte po malých dávkách, jeden druh na pokrm, a sledujte reakci. Další chyba je sběr do igelitové tašky, kde se rostliny zapaří a zplesniví během hodiny. Vezměte raději košík nebo plátěnou tašku a rostliny nemačkejte.
Jak na šití a co si pohlíd
Častá chyba je nakoupit sadu „eko” pomůcek, která po půl roce praskne. Další chyba je prát mikrovlákno v pračce na vysoké otáčky – uvolní se vlákna a hadr ztratí savost. Bavlnu perte na 60 °C, aby se zbavila bakterií, a nesušte ji v sušičce, pokud chcete, aby vydržela. Přírodní vlákna po čase ztvrdnou; namočte je na noc do vody s octem a znovu změkne. Dřevěné rukojeti neponořujte do vody, jinak popraskají – otřete je a občas přetřete olejem. Kartáče se štětinami čistěte hřebenem od vlasů a nechte uschnout štětinami dolů.
Když se řekne ekologie v koupelně, většina lidí si představí výměnu kosmetiky. Jenže právě tam vzniká první velká chyba: lidé nakoupí drahé tuhé šampony a pokračují ve zbytečném plýtvání obaly od zubních past, holicích strojků a vlhčených ubrousků. Přitom právě tyto jednorázové věci tvoří v koupelnovém odpadu největší objem. Zásadní je začít u toho, co skutečně vyhazujete každý týden.
In case you have just about any issues relating to in which as well as how to use více informací najdete zde, you can e mail us at our own web page.
