Před samotnou cestou kočku nekrmte těsně před odjezdem. Nechte alespoň čtyři hodiny bez jídla, u citlivějších jedinců i déle. Vodu nechte dostupnou až po návratu. Pokud kočka trpí kinetózou nebo je extrémně úzkostná, řešte to s veterinářem dopředu — ne až na místě. Nikdy jí nedávejte lidské léky ani přípravky na uklidnění bez konzultace.
Nákup nové přepravky nestačí. Kočka ji musí přijmout jako součást svého teritoria. Postavte přepravku do obývacího pokoje týden před cestou, dveře nechte otevřené a dovnitř dejte oblíbenou deku nebo hračku. Krmte kočku v blízkosti přepravky, postupně i uvnitř. Nikdy ji tam nezavírejte násilím ani ji netrestejte. Pokud si přepravku spojí s něčím nepříjemným, budete ji muset před každou cestou pracně přemlouvat. Před odjezdem přepravku zajistěte proti otevření, ale nechte kočku chvíli v klidu, ať se uklidní. Do přepravky nedávejte misku s vodou, cestou se vylije. Raději přibalte vlhčené ubrousky a sáček na případné nečistoty.
Typickou chybou je cukání vodítkem směrem nahoru nebo dozadu. Tím psa jen zvedáte a povzbuzujete ho k dalšímu pohybu. Další častou chybou je mluvení. Pokud na psa mluvíte, když skáče, dáváte mu přesně tu pozornost, kterou si vyžaduje. Mlčte, dokud nemá všechny tlapy na zemi. Teprve pak použijte klidný povel a odměnu. Stejně tak nepomáhá, když pes skáče na cizí lidi a vy ho odtahujete za sebou. Raději ho zastavte dřív, než se dostane do kontaktu.
Začněte tím, že budete odchody a návraty dělat nudné. Žádné dlouhé loučení u dveří, žádné vítání plné emocí. Když se chystáte odejít, dejte štěněti něco k žvýkání nebo plněnou hračku, kterou dostane jen při vašem odchodu. Stejně tak při návratu počkejte, až se uklidní, teprve pak ho pozdravte. Tím se přeruší spojení „odchod = drama”.
Začněte mimo skutečný provoz. Než začnete řešit příchody návštěv, nacvičte se štěnětem klid na místě, které je od dveří pár kroků. Potřebujete podložku nebo pelíšek, který bude mít pevné místo. Každé odcházení a přicházení doma opakujte desítkykrát denně, ale vždy krátce. Otevřete dveře, zavřete, odejděte do jiné místnosti, vraťte se. Štěně dostane pamlsek pouze tehdy, když zůstane na místě. Ne když přiběhne.
Co dělat, když se pes u dveří rozruší Jakmile štěně zvládá klid při otevírání dveří bez lidí, přidejte pohyb. Nechte někoho z domácnosti vycházet a vcházet, zatímco vy stojíte u psa. Pokud se zvedne, neposílejte ho zpět silou. Jednoduše zavřete dveře, dokud se neposadí nebo nelehne. Teprve pak je otevřete. Tento princip „klid otevírá dveře, vzrušení je zavírá” je pro psa srozumitelnější než jakýkoli povel. Opakujte to v krátkých blocích, maximálně dvě minuty, a vždy skončete ve chvíli, kdy se daří.
Štěně po očkování nepatří na půl dne do karantény, ale ani na frekventovaný psí trávník. Rozhoduje kombinace dvou věcí: kolik dávek už má za sebou a jaké je riziko v okolí. První vakcína obvykle přichází v 6 až 8 týdnech věku a sama o sobě neznamená plnou ochranu. Imunita se tvoří až po druhé dávce, podané typicky ve 10 až 12 týdnech, a plně se rozvine zhruba 7 až 14 dní po ní. Do té doby je štěně vůči parvoviru a psince stále zranitelné. Proto se po první dávce vyhýbejte místům, kde se pohybuje hodně cizích psů – psí hřiště, výběhy, trasy kolem útulků, místa s psími exkrementy.
Počítejte s tím, že pokrok nebude rovnoměrný. V cizím prostředí nebo po dlouhé nepřítomnosti se štěně může vrátit o krok zpět. To neznamená, že metoda nefunguje. Zkraťte vzdálenost, snižte nároky a znovu budujte klid. Pokud má pes tendenci vrčet nebo se krčit, nepokračujte přes odpor. Zavolejte odborníka na chování, protože strach se nedá odnaučit pouhým opakováním.
U skutečných příchodů návštěvy je potřeba mít štěně na vodítku nebo za brankou. Návštěva nesmí psa hladit, dokud je vzrušený. Počkejte, až se pes stáhne do klidu, klidně ho pochvalte a teprve potom nechte člověka vejít. Pokud štěně znovu vyskočí, návštěva se otočí a odejde. Toto je pro psa nepříjemné, ale jasné. Většina štěňat pochopí po pár opakováních, že skákáním o návštěvu přichází.
Většina psů neskáče na dveře proto, že by byl zlobivý. Skáče proto, že dveře jsou nejzajímavější místo v bytě: někdo přichází, někdo odchází, něco se děje. Když se štěně naučí, že vzrušení u dveří je odměňováno pozorností, bude to dělat pořád. Cílem není psa trestat, ale změnit to, co mu dveře přinášejí.
Nejčastější chyba je nekonzistence. Jeden člen rodiny psa pustí ke dveřím, protože spěchá, druhý ho posílá na místo. Štěně se pak učí, že pravidla platí jen někdy, a zkouší to dál. Další chybou je trestat štěkání nebo skákání, aniž by pes měl jinou možnost. Potřebuje vědět, co místo toho dělat. Proto je místo na ležení nebo sezení u dveří tak důležité.
For those who have any kind of queries about where by and also tips on how to make use of Forum.xingsi.Org, you are able to email us in our own web site.
