Šišková aritmetika. Nasbírejte deset šišek a deset klacíků. Šišky jsou desítky, klacíky jednotky. Dítě hází dvěma kostkami z kamene a musí sestavit číslo z šišek a klacíků. Učí se počítat a zároveň třídit. Pozor na kluzké kameny po dešti, ať se nepřerazí.
Paměťová stezka. Na trase dlouhé asi padesát kroků položte pět předmětů: šišku, list, kámen, větvičku a mech. Dítě jde pozpátku a jmenuje, co vidělo. Potom je schováte a ono je musí najít. Trénuje zrakovou paměť a orientaci. Častá chyba je dát předměty příliš blízko sebe, pak si je dítě plete.
Pro menší prostor se hodí „Chodící abeceda”. Děti dostanou za úkol sestavit z vlastních těl písmena, která jim učitel říká. Nejprve jednotlivě, pak ve dvojicích, nakonec ve skupinách. Není to o rychlosti, ale o domluvě. Děti se učí spolupracovat, aniž by si to uvědomovaly, a pohyb je přirozený. Pozor na přehnané ambice – pokud skupina řeší, kdo bude stát vepředu, hra se rozpadne. Učitel by měl vstupovat jen tehdy, když se domluva zasekne.
Skříň je často špatně uspořádaná, ne malá. Vyhoďte ramínka, která drží jen jednu košili, a nahraďte je tenkými. Přidejte druhou tyč na ramínka do spodní části skříně — získáte dvojnásobek místa na krátké oblečení. Na dně skříně používejte průhledné boxy, ne neprůhledné. Boty dávejte do polic šikmo, ne naplocho; ušetříte třetinu místa. Typická chyba je nechat polovinu skříně prázdnou nahoře a tlačit se dole.
Největší pastí je ale nakupování bez rozmyslu. Koupit deset laciných kusů, které po dvou praních ztratí tvar, je horší než koupit dva kvalitní. Před nákupem zkontrolujte švy, třísla, límec a zip. Pokud látka prosvítá nebo je na dotek „unavená”, nebrat. S druhým životem oblečení je to jako s každou opravou: chce to trpělivost, ne sílu.
Odpoledne s dětmi v Praze nemusí znamenat utrácení za vstupenky a předraženou limonádu. Praha má desítky veřejně přístupných parků a zahrad, kde se děti zabaví na celé hodiny a rodiče u toho nemusí řešit, kolik stojí každá atrakce. Rozdíl mezi velkým parkem a menší zahradou je hlavně v tom, jak dlouho se tam dá vydržet. Velké parky unesou celé odpoledne, menší zahrady se hodí na hodinku až dvě, například než se dítě unaví.
Když odpoledne skončí, nemusíte hned utíkat domů. Stačí najít lavičku ve stínu a dát si vlastní svačinu. Právě v tom je rozdíl mezi drahým výletem a levným odpolednem: nejde o to, kolik jste utratili, ale kolik toho děti stihly prozkoumat. Praha má parků dost na to, abyste na jedno odpoledne nemuseli řešit vstupné vůbec.
Jak si odpoledne rozdělit, aby se nikdo nezačal nudit Osvědčuje se střídat tři fáze. Nejdřív nechte děti vybít energii na trávníku nebo na hřišti, které v parku najdete. Potom zpomalte a přejděte k něčemu klidnějšímu – pozorování kachen, stavění z kamínků, hledání listů podle tvaru. Na závěr zařaďte přesun na jiné místo v parku, ideálně k vodě nebo na vyhlídku. Přesun sám o sobě děti zaměstná, protože se mění prostředí. Když tohle pořadí dodržíte, odpoledne se rozpadne na tři přirozené úseky a dítě nemá čas začít remcat.
U menších zahrad počítejte s tím, že jsou často oplocené a zavírají se dřív než parky. Bývá to brzy odpoledne nebo na večer, a to i v letních měsících. Před odchodem z domova si ověřte otevírací dobu, ne až na místě u zamčené branky. Další častá chyba je brát kočárek do parku s terénními schody nebo do zahrady s úzkými cestičkami. Pokud máte možnost, vezměte nosítko. Ušetříte si hádku u každého schodu.
Na co si dát pozor: v parcích s vodními plochami bývá břeh kluzký a dítě se snadno dostane k vodě dřív než vy. Vezměte proto oblečení, které se dá snadno vyprat, a nepouštějte děti k vodě bez dozoru ani na chvíli. V zahradách s okrasnými záhony platí, že se po nich nešlape – a děti to zkoušejí právě tam. Klidně jim dopředu ukažte, kde se běhat smí a kde ne. Zvířata v parcích (kachny, veverky) krmit raději vůbec. Ne kvůli pokutám, ale kvůli tomu, že dítě pak tahá domů housenky a ptáci si zvykají na lidské jídlo.
If you liked this short article and you would certainly such as to receive even more information relating to rekonstrukce bytu kindly see our own web site.
