Volba mezi granulemi a konzervami nezávisí na tom, co je modernější, ale na tom, jaké má pes potřeby, zdraví a jaký režim mu doma dokážete zajistit. Granule jsou suchá strava s nízkým obsahem vody, obvykle kolem deseti procent. Konzervy mají vody kolem sedmdesáti až osmdesáti procent. Z toho plyne první praktický rozdíl: pes na konzervách přijme při stejné hmotnosti krmiva méně energie, protože většinu hmoty tvoří voda. Pokud tedy pes na konzervách nehubne nebo naopak tloustne, kontrola porce se musí přepočítat, ne odhadovat od oka.
Klíšťata nejsou jen obtížný hmyz. Přenášejí onemocnění, která mohou psa zabít, a ochrana funguje jen tehdy, když se dodrží několik pravidel současně. Nejčastější chyba není špatný přípravek, ale jeho nesprávné použití. Pes, který má obojek, ale sedí celý den v hustém porostu, je chráněný méně, než si majitel myslí.
Před cestou zkontrolujte, že má pes obojek s adresou a čip. Na delších trasách vezměte očkovací průkaz a misku. Pokud cestujete do zahraničí, ověřte si podmínky pro vstup se zvířetem předem. Během přestávek dávejte psa na vodítko dřív, než otevřete dveře. Ať už jedete na chalupu, k veterináři nebo na dovolenou, nejdůležitější je, aby pes nebyl v kabině volně. Právě tohle opomenutí dělá z běžné cesty zbytečné riziko.
Budujte odchody po malých krocí
Když pes cukne, není to vzpou
Jídlo a hra jako nástroj, ne odměna za výkon Krmení je nejlepší spojenec. Podávejte krmivo z ruky nebo z misky, kterou držíte v klíně. Kotě si spojí vůni člověka s něčím příjemným. Když jí, mluvte na něj a nedělejte prudké pohyby. Totéž platí pro hru: provázek, peříčko nebo míček ho naučí, že se u vás dá zažít něco zábavného. Hrajte krátce, ale často. Po hře nechte kotě odpočívat, nenuťte ho do dalšího kontaktu. Důležité je, aby si samo určovalo tempo.
U plachého kotěte počítejte s týdny, někdy měsíci. Pokrok se nemusí projevit každý den. Když kotě přijde samo, pochvalte ho, ale nedělejte velký rozruch. Když se schová, nechte ho. Nucený kontakt plodí jen stres. Pokud se po několika týdnech vůbec nic nemění, poraďte se s veterinářem, jestli za tím není zdravotní problém nebo bolest. Ve většině případů ale stačí klid, trpělivost a pravidelný rytmus.
Socializované kotě se nebojí návštěv, nechá se vyšetřit u veterináře a v dospělosti lépe snáší změny. Práce, kterou vložíte do prvních měsíců, se vrátí v podobě klidného společníka. Nejde o trik, ale o souhru času, prostředí a toho, jak s ním zacházíte.
Začněte v tichu a v malém prostoru. Kotě nejdřív pusťte do jedné místnosti, kde není hluk ani další zvířata. Sedněte si na zem, nechte ho, ať si vás očichá. Nenatahujte ruku nad hlavu, to působí jako hrozba. Lepší je držet ruku u podlahy a nechat kotě, aby se přiblížilo samo. Mluvte tiše a pomalu. První kontakt nemá trvat dlouho, stačí pár minut a pak odejděte. Opakujte to několikrát denně.
Typická chyba je chytat kotě silou. Kdo ho zvedá proti jeho vůli, ten ho naučí, že ruce jsou nebezpečné. Další chyba je trestat syčení nebo plácnutí. Kotě pak ztratí důvěru a socializace se vrací na začátek. Vyhněte se také tomu, aby se kolem kotěte pořád někdo motal. Příliš mnoho lidí najednou ho vyděsí. Stačí jeden nebo dva lidé, kteří se střídají, a postupně přidávejte další.
Kotě, které se v prvních týdnech života nesetká s lidmi, zůstává plaché až bojácné. Klíčové období socializace probíhá přibližně od druhého do sedmého týdne věku. V té době se mladý organismus učí, co je bezpečné. Pokud se kotě v tomto okně s člověkem nesblíží, později to jde jen pomalu a s námahou. Neznamená to, že to nejde vůbec, ale každý den odkladu práci ztěžuje.
In case you loved this informative article and you would love to receive more details regarding úPrava interiéru i implore you to visit the internet site.
