5. Nezapomeňte na údržbu. Dřevo v malém prostoru víc trpí změnami vlhkosti, protože se rychleji vyhřívá. Jednou za rok ho přetřete voskem nebo olejem. Vyhněte se mokrému hadru a agresivním čisticím prostředkům. Pokud máte podlahové topení, dejte pod nábytek filcové podložky, aby se dřevo nekroutilo. Pravidelná péče prodlouží životnost levného i dražšího kusu.
Na umělé stěně se dá lézt v půjčených botách celé měsíce, ale dřív nebo později narazíte na bod, kdy vás brzdí víc než vaše technika. Půjčovny mají boty opotřebené, vytahané a hlavně každý pár sedí jinak. Pokud chcete udělat první vážnější krok, vlastní lezečky jsou nejlogičtější investice. Jenže vybrat ten správný pár je složitější než koupit běžecké boty.
Základní pravidlo zní: lezečky musí být těsné, ale ne bolestivé. Na umělé stěně strávíte v botách hodinu i dvě, často mezi lezeními postáváte ve vzduchu nebo na stupu. Pokud vás bota tlačí už při zkoušení v obchodě, po dvaceti minutách na stěně budete mít chuť je sundat. Prsty by měly být mírně pokrčené, špička v kontaktu s koncem boty, ale nesmí vás tlačit do kloubů. Pro první pár volte spíš pohodlnější tvar, ne agresivní zahnutý model.
Pozor také na to, co k sobě skládáte. Míchat čerstvé a proschnuté dřevo v jedné hromadě znamená, že vlhkost z čerstvého přechází do suchého. Suché dřevo se pak chová, jako by bylo mokré. Skladujte je odděleně a podle potřeby přesouvejte proschnuté blíž ke vchodu, abyste v zimě nesahali po tom, co ještě není připravené. Stejně tak nepokládejte hromadu přímo k omítnuté zdi domu – brání to proudění vzduchu a vlhkost se vrací zpět do dřeva.
Školní družina často nemá k dispozici tělocvičnu ani hřiště a děti se po vyučování potřebují vybít. Netradiční pohybové hry fungují i v běžné herně, na chodbě nebo v menším prostoru. Rozhoduje ale příprava: promyslete si trasu, počet hráčů a hlavně bezpečnost. Vždy předem zkontrolujte, zda v místnosti nejsou ostré rohy, uvolněné skříně nebo kluzká podlaha. Děti nadchnou hry, které mají jasný cíl a rychlý spád, ne dlouhé vysvětlování.
Když dřevo zakryjete špatně, zničíte i to, co už proschlo Nejčastější pastí je igelitová plachta přehozená přes celou hromadu až k zemi. Pod ní se drží vlhkost, dřevo plesniví, černá a ztrácí výhřevnost. Pokud už plachtu použít chcete, zakryjte jí jen horní část hromady a nechte boky otevřené. Ještě lepší je nevázat přikrývku ke konstrukci natvrdo, ale položit ji volně, aby ji vítr nadzvedával a mohl odcházet pára. Dřevo, které zespodu i z boků dýchá, schne výrazně rychleji než hromada utěsněná ze všech stran.
Třetí hrou je „Barevné běhy”. Rozmístěte po místnosti papíry různých barev a děti na zavolání barvy musí co nejrychleji přeběhnout k příslušnému stanovišti. Variace spočívá v tom, že místo běhu musí skákat po jedné noze, plazit se nebo jít pozadu. Učitel dopředu řekne, kolik kol se běží, aby děti věděly, kdy hra skončí. Typickou chybou je měnit pravidla uprostřed hry – děti se pak přestanou orientovat a začnou se hádat. Vysvětlete vše předem a držte se toho.
Co ovlivní, jestli vám bota sedne Každá noha je jiná a výrobci používají různé kopyta. Někdo má širokou přední část, jiný úzkou patu. Vyzkoušejte více velikostí a typů, i když se vám zdá, že máte velikost jasnou. Důležité je, jak bota drží patu – nesmí z ní vyjíždět. Zkoušejte v ponožkách, ve kterých budete lézt, nebo naboso. Většina lezců leze bez ponožek, ale ze začátku je klidně používejte, dokud si nohy nezvyknou. Materiál se časem vytáhne, kůže víc, syntetika méně. Kupovat boty o číslo menší než běžnou obuv je mýtus, který vede k otlakům a nechuti lézt.
Na závěr zařaďte „Překážkovou stezku z vlastních těl”. Dvojice vytvoří bránu z rukou, další děti podlézají, přeskakují nebo obíhají. Stezku obměňujte každé kolo, ale vždy ji postavte tak, aby se dalo bezpečně padat na měkký povrch. Pokud máte koberec, tím lépe. Po hře nechte děti společně uklidit pomůcky a krátce zhodnoťte, co je bavilo. Netradiční pohybové hry ve družině nemusí být složité – stačí je dobře vysvětlit, hlídat bezpečnost a nechat děti hrát, ne jen poslouchat.
Největší chybou při skladování dřeva na zimu je spěch. Kdo naskládá čerstvě poražené dřevo těsně před topnou sezónou a doufá, že do zimy proschnе, bude topit vodou. Vzduchosuché dřevo potřebuje k dosažení vlhkosti kolem 15–20 % minimálně jednu plnou sezónu, u tvrdých listnáčů spíš dvě. Rozhoduje proto okamžik, kdy dřevo naskládáte, ne to, jak dlouho ho pak necháte ležet na hromadě.
If you are you looking for more on více zde check out our website.
