Hydroizolace a obklady se dělají společně, ne po sob
Zrcadla a barvy, které funguj
Hry, které zvládnete s tím, co máte po ruce První je „sochy v pohybu”. Děti se volně pohybují po vyznačeném území, vedoucí tleskne a všichni ztuhnou. Kdo se pohne, jde na chvíli do role pozorovatele a hlídá ostatní. Postupně zkracujte interval mezi tlesknutími. Druhá je „pavoučí síť”: děti stojí v kruhu, jedno drží klubko a hodí ho dalšímu, ten ho chytí a hodí dál. Vzniká síť, kterou pak musí celá skupina přenést přes místnost, aniž se jí dotkne podlaha. Třetí je „řeka a břeh” – dvě linie na zemi, na povel se děti přemisťují z jedné na druhou, ale mezi tím musí přeskočit pomyslnou překážku.
Pro delší trvanlivost přidejte do hotového oleje několik kapek vitaminu E nebo kapku oleje z pšeničných klíčků. Skladujte v chladu, ideálně v lednici, a spotřebujte do šesti měsíců. Před prvním použitím na pleť udělejte test na malé části kůže, nejlépe na vnitřní straně předloktí. Domácí bylinný olej není lék, ale podpůrný prostředek. Když dodržíte čistotu, poměr a trpělivost, získáte základ pro pleťové oleje i masti, které se vyrovnají kupovaným přípravkům.
Bylinu před macerací vždy důkladně prohlédněte. Čerstvé rostliny nechte několik hodin zavadnout, aby v oleji nebylo zbytečné množství vody. Voda je nejčastější důvod, proč domácí olej zkazí. Sušené byliny použijte v poměru zhruba jeden díl byliny na pět dílů oleje, u čerstvých klidně dvakrát tolik. Nádobu naplňte tak, aby byl olej nad bylinou alespoň dva centimetry.
Úklid se zvrhne ve stres ve chvíli, kdy ho berete jako jednorázový výkon. Místo toho ho nastavte jako sérii malých kroků, které mají pevné pořadí. Rozhodující je začít tam, kde se práší a špiní nejvíc, a skončit tam, kde se jen uklízí. Prakticky to znamená: nejdřív odpadky a nádobí, potom povrchy, nakonec podlaha. Kdo začne podlahou, bude ji do hodiny mýt znovu.
U všech her platí: měňte role, aby se nestalo, že pořád vyhrávají ti samí. Nesrovnávejte výkony mezi dětmi, ale mezi koly. Když se hra protáhne, ukončete ji dřív, než se začnou hádat – poslední minuta rozhoduje o tom, jestli si ji zapamatují jako zábavu, nebo jako konflikt. Po skončení nechte děti krátce říct, co je bavilo, a příště vyberte jinou variantu.
Netradiční pohybové hry ve družině nejsou o výkonu. Jsou o tom, že se děti hýbou, domlouvají se a zkoušejí něco, co ještě neznají. Když vedoucí zůstane klidný, vysvětlí pravidla předem a dokáže hru včas zastavit, vydrží nadšení i v malé herně. A to je přesně to, co potřebujete.
Čtvrtá hra je „tichá pošta v pohybu”: skupina stojí v zástupu, první dostane jednoduchý pohybový vzorec (dřep, tlesknutí, výskok) a předá ho dalšímu beze slov. Poslední v řadě ho předvede a porovná se zadáním. Pátá je „ostrovy”: po místnosti rozložte listy papíru, každé kolo jich ubývá, děti se musí vejít na co nejmenší počet. Šestá je „zrcadlo”: dvojice se postaví proti sobě, jeden vede pomalé pohyby, druhý je napodobuje, po minutě se vymění.
Školní družina často nabízí míň prostoru, než by děti potřebovaly. Tělocvična je obsazená, hřiště mokré a v herně se po deseti minutách začnou nudit. Netradiční pohybové hry přitom nepotřebují drahé vybavení ani velký sál. Stačí chodba, koberec, pár šátků a ochota dospělého nechat hru chvíli běžet, i když se pravidla trochu rozvolní.
Začněte u prostoru. Než děti pustíte do akce, projděte trasu a odstraňte předměty, o které by mohly zakopnout. Rohy místnosti označte barevnou páskou nebo švihadlem položeným na zem. Dohodněte dvě základní pravidla: nesmí se běhat přes vyznačenou linii a při dotyku se netahá za oblečení. Typická chyba je nechat první kolo bez vysvětlení – děti se rozutečou a pak už se pravidla těžko vrací. Radši dvě kola jen zkoušejte a teprve třetí počítejte.
If you have any thoughts pertaining to where and how to use více o tom, you can call us at our web page.
