Praní rozhoduje o tom, jak dlouho barva vydrží. Povlečení obracejte naruby, zapínejte zip i knoflíky a perte na 40 °C, u bavlny maximálně na 60 °C. Vyšší teploty sice vyřeší roztoče, ale zároveň otevírají vlákna a uvolňují barvivo. Prášek bez bělidla a bez optických zjasňovačů je pro barevné povlečení bezpečnější než univerzální gel. Avivaž naplňte jen do dvou třetin bubnu, aby se látka mohla volně pohybovat. Přebytkem prádla vzniká tření, které barvu obrušuje mechanicky.
Využijte svislou rovinu, ne podla
Sklízejte v dopoledních hodinách, jakmile na listech oschne rosa, ale ještě než slunce začne pálit. Právě tehdy je v rostlině nejvíc silice. U tymiánu, oregana a šalvěje odřezávejte celé větvičky ještě před rozkvětem, u máty a meduňky těsně před tím, než se poupata otevřou. Pokud bylinka kvete, list ztrácí chuť a získává nahořklý podtón. Nikdy nesklízejte po dešti – mokré listy v trsu začnou plesnivět dřív, než uschnou.
Hotové desky nestavte naplocho na sebe přímo. Mezi jednotlivé kusy vložte proklad z měkké lepenky nebo pěny a teprve pak je srovnejte do stohu. Pokud přepravujete více skel, stohujte je na výšku, ne na šířku, a postavte je tak, aby se nemohla posunout. Ve vozidle je zajistěte popruhem, ale pod popruh vždy dejte podložku, aby tlak nešel přímo do hrany.
Na závěr se osprchujte vlažnou vodou, osušte a oblečte suché věci. Nepoužívejte parfém ani krém, kůže je otevřená a vše rychle vstřebá. Doma si dejte dvacet minut ticha, než se vrátíte k obrazovkám. Duševní rovnováha po sauně nevzniká v horku, ale v tom tichu po něm. Pravidelnost je důležitější než délka: dvakrát týdně po dobu jednoho měsíce přinese víc než tříhodinový maraton o víkendu.
Rychlost rozhoduje víc než cokoli jiného. Čím dřív bylinka uschne, tím víc aroma zůstane. Pokud máte sušičku, nastavte 35 až 40 °C a nechte ji běžet několik hodin. Vyšší teplota sice urychlí proces, ale silice se vypaří spolu s vodou. V troubě sušte jen s pootevřenými dvířky a na nejnižší stupeň, jinak z bylinky zbude jen suchá hmota bez chuti. Mikrovlnka je pro tento účel nevhodná.
Základem je čistá a dokonale suchá sklenice. U oleje platí dvojnásob: jakákoli kapka vody v láhvi vytvoří na dně kal, v němž se začnou množit mikroorganismy. Sklenici před plněním vypláchněte lihem a nechte volně uschnout dnem vzhůru. Víčko volte tmavé nebo sklenici obalte neprůhledným papírem. Průhledné sklo na přímém světle zničí barvu i vůni oleje během několika týdnů.
Skladujte ve skleněných uzavíratelných nádobách, ideálně tmavých, na chladném a tmavém místě. Světlo a teplo nad sporákem jsou nejčastější důvod, proč bylinky během pár týdnů zešednou. Každou nádobu podepište názvem a rokem sklizně – po roce už chuť slábne, i když bylinka vypadá dobře. Když otevřete víčko a ucítíte jen slabý náznak vůně, je čas ji spotřebovat co nejdřív, třeba do oleje nebo octa.
Sušit v trsu, nebo rozložené? Malé svazky po pěti až sedmi větvičkách svažte provázkem a pověste dnem vzhůru na tmavé, suché a větrané místo. Teplota by se měla držet mezi 20 a 30 °C, vlhkost do 60 procent. Přímé slunce škodí – ničí chlorofyl i silice, bylinka zežloutne a ztratí barvu. Větší listy, jako je bazalka nebo šalvěj, raději rozložte jednotlivě na síto nebo papírový sáček. Hustě naskládané listy se vespod zapaří a zplesniví.
Poznáte správně usušenou bylinku podle toho, že se stonek láme, ale nedrolí se na prach, a listy drží tvar. Než je uložíte, nechte je na vzduchu ještě den odpočinout, aby vlhkost pronikla z nitra stonku do listů. Teprve pak je zbavte stonků a nahrubo nalámejte. Celé listy si uchovají aroma déle než mletý prášek.
Nejčastější chyby: dolévání staré lahve novým obsahem, otevírání zásoby každý den jen kvůli přivonění a skladování v koupelně. Vlhkost a teplo z koupelny zničí obsah spolehlivě. Dále nepoužívejte kovová víčka u olejů, pokud nejsou smaltovaná — tuk s kovem reaguje. A tinktury neředěné vodou mají kratší životnost než čistě lihové, protože voda podporuje růst plísní.
Bylinkové oleje a tinktury se často skladují stejně, ale mají rozdílné nároky. Olej je tuk, který podléhá žluknutí, kdežto tinktura je lihový roztok, jenž ztrácí sílu odpařováním alkoholu a působením světla. Pokud je dáte do jedné police bez rozlišení, dřív nebo později o část účinnosti přijdete.
Datum výroby si pište přímo na etiketu, ne do sešitu. U olejů sledujte známky žluknutí: zhořklou vůni, změnu barvy do hněda, lepkavý film na hrdle. Takový olej už nepoužívejte, ani zevně — může dráždit kůži. U tinktur je signálem slabá vůně, zákal nebo usazenina, která se po protřepání nerozptýlí. Běžná trvanlivost je jeden až dva roky u olejů a tři až pět let u tinktur, ale jen při dodržení podmínek.
In case you loved this article along with you would like to acquire guidance with regards to přečtěte si více generously stop by our website.
