V podkroví se člověk rychleji dehydratuje, zvlášť v horkých dnech. Na nočním stolku by měla být sklenice nebo karafa s vodou, kterou host nemusí dolévat v koupelně. Malá láhev s vodou v lednici je samozřejmost, ale ta na pokoji je důležitější. Zároveň myslete na to, že pití před spaním znamená noční cestu na toaletu. Ta musí být bezpečná – noční světlo s tlumeným svitem, ideálně pohybové nebo s vypínačem hned u dveří. Chození po tmavém schodišti v podkroví je nejčastější příčina úrazů hostů.
Průvan a vlhkost prozradí víc než teplota Položte ruku nebo proužek tenkého papíru k zárubním, k okenním křídlům a k elektrickým zásuvkám na obvodových stěnách. Pokud papír kmitá nebo cítíte chladný proud, jde o netěsnost. Dalším pomocníkem je vlhkoměr. Vysoká relativní vlhkost u studených povrchů znamená, že tam teplo uniká a povrch je pod teplotou rosného bodu. Sledujte také, zda se na zdi tvoří plíseň v rozích — to je typický důkaz tepelného mostu.
Začněte měřením teploty vzduchu v jednotlivých místnostech a u povrchů. Použijte běžný pokojový teploměr a pokud možno kontaktní nebo infra teploměr. Změřte teplotu na vnitřní straně obvodové stěny, u okenních rámů, u podlahy nad nevytápěným prostorem a u stropu pod střechou. Rozdíl mezi teplotou vzduchu ve výšce očí a teplotou povrchu stěny nad 3 °C už bývá podezřelý. U oken a dveří sledujte hlavně spodní a horní hranu, kde vzniká studený most.
Nejnižší místo má i svá úskalí. Vzduch tam bývá chladnější a vlhčí, zvlášť pokud jde o suterén nebo prostor částečně pod úrovní terénu. Knihy i papír na vlhkost reagují – začnou vlnit a plesnivět. Proto je nutné místo větrat krátce a intenzivně, ne dlouho a mírně, a ideálně udržovat vlhkost mezi 40 a 55 procenty. Orientační vlhkoměr stojí málo a ušetří knihovnu. Topení umístěte tak, aby nefoukalo přímo na člověka ani na hřbety knih.
U východního okna stačí zaclonit jen ráno. Nejúčinnější je vnější rolety nebo markýza, které zastaví přímé paprsky ještě před sklem. Pokud máte jen vnitřní žaluzie, zavírejte je hned po probuzení a ne až v momentě, kdy je v místnosti horko — v tu chvíli už je teplo uvnitř a žaluzie ho jen drží. Typická chyba: lidé nechají ráno žaluzie otevřené, protože „ještě není vedro”, a v devět hodin už mají v podkroví o pět stupňů víc než ve zbytku domu.
Průvan má i druhou stránku. Při velkém rozdílu teplot a silném proudění vzniká pocit chladu, který může být nepříjemný až zdravotně rizikový. Netrávte v přímém proudu vzduchu celé hodiny, zvlášť ne zpocení nebo po fyzické námaze. Citlivé jsou klouby, krk a záda. Studený vzduch z klimatizace nebo z nočního větru mířící přímo na postel je častou příčinou ranní ztuhlosti.
Důležité je měřit za stabilních podmínek. Nevyhodnocujte dům po vyvětrání nebo když svítí slunce na fasádu. Ideální je chladné ráno, kdy je venku alespoň o 15 °C méně než uvnitř a rozdíl drží několik hodin. Porovnejte spotřebu paliva nebo elektřiny za topné období s jinými podobnými domy. Zapište si denní spotřebu při různé venkovní teplotě a zjistěte, při jakém rozdílu teplot začne spotřeba růst nepřiměřeně. To ukáže, zda je problém v konstrukci, nebo v provozu topení.
Typické chyby: měřit jen jednu místnost a dělat závěr o celém domě; používat levný infra teploměr na lesklé povrchy, které měří špatně; hodnotit ztrátu podle pocitu, když je v místnosti právě uklizeno nebo vypnuté topení. Bez termokamery nikdy nezískáte přesné watty na metr čtvereční, ale získáte dost podkladů k tomu, abyste poznali, kde utíká nejvíc tepla a co má smysl řešit jako první.
Zjistit tepelnou ztrátu bez termokamery je možné, ale chce to trpělivost a systém. Termokamera ukáže povrchové teploty, kdežto skutečná ztráta vzniká prouděním vzduchu, vedením tepla konstrukcí a chybějící izolací. Bez kamery se proto zaměřte na to, co lze změřit nebo alespoň spolehlivě odhadnout: teploty povrchů, průvan, vlhkost a chování domu při změnách venkovní teploty.
Výsledkem je číslo, které se často výrazně liší od inzerované výměry. Pokud si ho spočítáte předem, ušetříte si zklamání i peníze za projekt, který by stejně nevyšel. Nejlepší je měřit přímo na místě, s laserovým metrem a s vědomím, že každých deset centimetrů výšky navíc znamená znatelný rozdíl ve využitelnosti.
Jak spočítat využitelnou plochu ještě před rekonstrukcí Začněte měřením. Potřebujete znát výšku hřebene, sklon střechy a polohu nosných zdí. Světlá výška se měří od hotové podlahy k nejnižšímu bodu konstrukce střechy. Pro obytné místnosti se obvykle požaduje alespoň 2,3 metru v převažující části místnosti, v podkroví se to řeší kompromisem: část s nižší výškou se počítá jako podkrovní, ne jako plnohodnotná obytná plocha.
If you have any questions concerning exactly where and how to use discuss, you can call us at the web-page.
