Difenbachie je nenáročná, dokud jí nezačneš ničit kořeny přemírou péče. Nejčastější příčinou žloutnutí listů není nemoc, ale špatně zvolené stanoviště a zálivka. Následujících devět pravidel vychází z toho, jak rostlina roste v domovině — v podrostu tropů, kde má stálou vlhkost, rozptýlené světlo a žádné průvany.
V zimě zalévejte méně často, ale vydatněji. Místo každodenní skleničky dejte rostlině vodu jednou za sedm až deset dní, dokud substrát na povrchu neproschne do hloubky dvou centimetrů. U kvetoucích druhů, jako jsou vánoční kaktus, brambořík nebo azalka, udržujte substrát mírně vlhký, nikdy ale přemokřený. Přemokření v chladu vede k hnilobě kořenů a rostlina shodí i nasazená poupata. Vždy slijte přebytečnou vodu z podmisky do hodiny, jinak se v ní drží chlad a kořeny trpí.
Většina pěstitelů řeší zálivku a světlo, ale teplotu bere jako samozřejmost. Přitom právě teplota rozhoduje o tom, zda rostlina poroste, nebo bude jen přežívat. Pokojovky pocházejí z různých podnebních pásem a každá má jiné optimum. Univerzální číslo neexistuje. Pokud budete držet všechny druhy na stejné teplotě, některé budou trpět vedrem a jiné chladem, i když budou na stejném parapetu.
Pokud se skvrny šíří i po odstranění napadených listů a po úpravě zálivky, teprve tehdy má smysl uvažovat o houbovém onemocnění. Odstraňte postižené listy čistými nůžkami, nástroj po každém řezu otřete lihem a rostlinu umístěte tak, aby mezi zaléváním listy oschly. Zálivku upravte tak, aby substrát mezi dvěma zálivkami vždy mírně proschl. Právě střídání mokra a sucha je pro většinu pokojových rostlin přirozenější než stálá vlhkost.
Častou chybou je umisťování rostlin na parapet nad radiátorem. Suchý a teplý vzduch stoupá vzhůru a listy se přehřívají, i když je v místnosti přijatelná teplota. Druhou chybou je naopak postavení tropických druhů do chladné chodby nebo k netěsnícímu oknu. Rostlina sice nespadne přes noc, ale postupně ztrácí listy a přestává růst. Třetí pastí je zalévání studenou vodou v teplé místnosti: kořeny dostanou šok a mohou začít uhnívat.
Hloubka je stejně důležitá jako šíř
Účinný zásah stojí na několika věcech současně. Nejprve rostlinu důkladně osprchujte vlažnou vodou, zejména spodní strany listů. Tím mechanicky odstraníte velkou část populace. Poté použijte přípravek na roztoče, ne na hmyz – svilušky nejsou hmyz. Postřik aplikujte na spodní stranu listů, kde jsou ukryté. Prostředí kolem rostliny udržujte vlhčí, protože sviluškám suchý a teplý vzduch vyhovuje. Pokud rostlina stojí u topení nebo na přímém slunci, přesuňte ji.
Nakonec pamatujte, že teplota úzce souvisí s vlhkostí vzduchu a zálivkou. Čím tepleji, tím více rostlina odpařuje a tím častěji potřebuje vodu, ale zároveň nesnáší přemokření. Čím chladněji, tím méně zaléváme, jinak kořeny uhnívají. Kdo sladí teplotu s vlhkostí a zálivkou, tomu pokojovky vydrží roky. Kdo spoléhá na jednu univerzální teplotu, bude stále řešit opadané listy a nemocné rostliny.
Praktický postup je jednoduchý. Nejprve si u každé rostliny zjistěte její přirozené rozmezí a zapište si ho. Potom změřte teplotu v jejím stanovišti během dne a v noci. Pokud se údaje rozcházejí, přesuňte rostlinu jinam, neupravujte celý byt. V zimě snižte teplotu u chladnomilných druhů klidně na 12 °C, ale tropické druhy držte nad 18 °C. V létě naopak pozor na přehřátí u okna orientovaného na jih; stačí rostlinu posunout o metr dál od skla.
Kde teplota skutečně vzniká a jak ji změřit Teplota v místnosti není totéž co teplota u rostliny. U okna může být o několik stupňů méně, zejména v noci, a naopak u topení nebo pod stropem více. Proto měřte teploměrem přímo v místě, kde rostlina stojí, a to ráno i večer. Zjistíte tak rozdíly, které pouhým okem nezachytíte. Pozor také na průvan od oken a dveří: krátkodobý pokles pod kritickou hranici dokáže poškodit listy během jediné noci.
Základem je rozdělit rostliny do dvou skupin podle původu. Tropické druhy, jako jsou filodendrony, monstery, maranty nebo kapradiny, chtějí celoročně teplo mezi 18 a 27 °C. Nesnášejí pokles pod 15 °C, při kterém zastavují růst a žloutnou listy. Naproti tomu subtropické a pouštní druhy, třeba sukulenty, kaktusy, sansevierie nebo některé fíkusy, zvládají v zimě chladnější prostředí kolem 10 až 15 °C. Právě toto období klidu je pro ně důležité, jinak nebudou mít sílu na jarní růst.
If you liked this post and you would such as to receive additional information relating to Gm6699.Com kindly check out our website.
