Pokud chcete proces urychlit, sáhněte po ventilátoru nebo klimatizaci nastavené na nízkou teplotu. Ventilátor umístěte tak, aby proudil do boty, ale ne přímo na ni – jinak by mohl materiál vysušit nerovnoměrně. Vnitřek bot můžete vyplnit čistým suchým novinovým papírem nebo hadříkem, který absorbuje vlhkost. Jakmile papír navlhne, vyměňte ho. Tento postup opakujte, dokud nejsou boty úplně suché. Trvá to obvykle 12 až 24 hodin, ale výsledek stojí za to.
Půjčené lezečky: jak poznat správnou velikost a proč vás budou bolet Lezecké boty si na první lezení půjčíte přímo ve fitku. Nečekejte, že vám budou sedět jako tenisky – lezečky mají být těsné, ale ne tak, aby vám v nich brněly prsty. Při zkoušení se postavte a mírně pokrčte kolena. Špička by měla lehce tlačit do konce boty, ale pata by neměla vyskakovat. Pokud máte možnost, vyzkoušejte dvě velikosti a vyberte tu menší, ve které se ještě dá stát bez bolesti. Pozor na půjčování ponožek – na lezečky se neberou silné sportovní ponožky, ale jen tenké, nebo dokonce žádné. Většina fitků nabízí jednorázové ponožky zdarma, ale klidně si vezměte vlastní, hlavně aby byly čisté a bez bavlny, která se žmolkuje a způsobuje klouzání nohy v botě.
Když se řekne „první lezení na umělé stěně”, většina lidí si představí jen chytání úchytů a nohou. Jenže skutečná příprava začíná mnohem dřív – u oblečení a výbavy. Nemusíte hned kupovat vlastní lezečky ani sedák, ale pár drobností rozhodne, jestli si prvních dvacet minut budete užívat pohyb, nebo se budete kroutit v půjčených botách a řešit odřeniny na kolenou. Nejdůležitější je mít pohodlné, nepříliš volné oblečení, které neomezuje v pohybu. Ideální jsou tepláky nebo kraťasy s příměsí elastanu, triko s krátkým rukávem a tenké ponožky na přezutí. Vyhněte se džínům, košilím s knoflíky a všemu, co má přezky – při lezení by vás to tlačilo a mohlo by to poškodit povrch chytů.
Jak sestavit šifrovací řetězec bez zbytečných ch
První metry na stěně často vypadají jednoduše, ale brzy zjistíte, jak náročné je koordinovat ruce a nohy. Základní poučka zní: nohy tlačí, ruce drží. Snažte se stát co nejvíc na špičkách, ne na vnitřní straně chodidla. Když hledáte chyt, nehmatávejte zbytečně nad hlavou, ale podívejte se, kde je další úchyt, a teprve pak zvedejte ruku. Počítejte s tím, že prsty a předloktí začnou brzy pálit – to je normální a není to důvod k panice. Odpočívejte s nataženýma rukama, ne s pokrčenýma v loktech. Pokud cítíte ostrou bolest v kloubech, okamžitě slezte dolů a dejte si pauzu – zbytečné riskování zranění nemá smysl. Častou chybou je také křečovitý stisk úchytů, kdy lezec svírá chyt tak silně, že mu do rukou přestane proudit krev. Uvolněte sevření na úroveň, kdy vám ještě neklouže dlaň.
Jakmile máte boty na nohou, přichází chvíle, kdy se většina začátečníků dopouští první chyby: hned se vrhají na nejvyšší stěnu. Místo toho si nejdřív prohlédněte prostor, zjistěte, které cesty mají barevně odlišené úchyty a jakou mají obtížnost. Ve většině hal najdete značení od nejlehčí po nejtěžší – vyberte si cestu, která je vizuálně nejjednodušší, s velkými úchyty a mírným převýšením. Zeptejte se obsluhy, jestli se jedná o bouldering (lezení bez lana do výšky asi čtyř metrů) nebo lezení s lanem. Na boulderu se obejdete bez jištění, ale pro lano budete potřebovat druhou osobu, která vás zajistí. Pokud jdete sami, zůstaňte u boulderu a respektujte pravidla – ostatní lezci mají přednost, neskákejte z vrcholu a nechoďte podle majícího lezce.
Při výběru délky myslete na to, že záclona má sahat těsně nad podlahu nebo se jí lehce dotýkat – nikdy ne končit v polovině okna. U závěsů platí totéž, ale pokud chcete dodat pokoji luxusní nádech, nechte je mírně „plavat” na podlaze. V tom případě se ale smiřte s tím, že je budete muset častěji vysávat, protože látka nasává prach. Pro běžný provoz je praktičtější závěs zakončený 1 až 2 centimetry nad zemí.
Když spadnete z boulderu, dopadejte na celá chodidla a pokrčte kolena. Nechytat se lana ani jistícího systému, pokud lezete s lanem – to je úkol pro jističe. Jestli vás děsí výška, začněte s cestami, které vedou v přímém směru, a postupně si zvykejte. Nikdo po vás nechce, abyste v prvním dni vylezli na vrchol těžké cesty. Stanovte si malý cíl – třeba vylézt čtyři metry na nejlehčí cestě a pak slézt zpět bez skoku. Slézání je stejně důležité jako výstup. Nepouštějte se náhle, ale vždy si zajišťujte tři body opory (obě ruce a jednu nohu nebo obě nohy a jednu ruku). Na konci návštěvy se protáhněte – zaměřte se na prsty, zápěstí a lýtka. Tělo vám poděkuje a druhý den nebudete tak rozlámaní. Pokud vás lezení nadchne, domluvte si další návštěvu a po pár lekcích zvažte vlastní lezečky – půjčované boty sice stačí na začátek, ale vlastní pár je hygieničtější a lépe sedí.
To see more information about sem stop by our own web site.
