Častou chybou je vypínání klimatizace těsně před dojezdem do cíle, aniž by se nechala chvíli běžet v režimu pouze ventilátoru. Tím zůstane na výparníku vlhkost, která přes noc způsobí růst plísní. Správný návyk je vypnout chlazení dvě až tři minuty před koncem jízdy, ale nechat ventilátor zapnutý, aby se systém vysušil. Tento jednoduchý rituál výrazně snižuje riziko vzniku zápachu a prodlužuje životnost komponent.
Začněte pneumatikami. Vizuálně zkontrolujte, zda nejsou viditelně podhuštěné, nemají praskliny nebo cizí předměty v dezénu. Tlak měřte za studena, ideálně alespoň jednou za měsíc a před každou delší jízdou. Správné hodnoty najdete v návodu k obsluze nebo na štítku u dveří řidiče. Nezapomeňte ani na rezervu a na to, zda máte ve voze funkční hever a klíč na kola.
Pozor na jednostranné opotřebení, kdy je jedna destička výrazně tenčí než druhá. Tento stav obvykle znamená zaseknutý třmen nebo vadné vedení destiček. Pokud si všimnete nerovnoměrného úbytku materiálu, neřešte jen výměnu destiček. Nechte zkontrolovat celý brzdový mechanismus, jinak se problém brzy vrátí. Stejně tak si všímejte prachu a nečistot v okolí třmenu – nadměrné znečištění může způsobovat nerovnoměrný přítlak a tím i rychlejší opotřebení.
Zápach z klimatizace není jen nepříjemný, ale také signalizuje, že se v systému usazují bakterie, plísně a další mikroorganismy. Nejčastěji se objevuje po zapnutí chlazení, kdy se do interiéru uvolní vlhký, zatuchlý vzduch. Příčinou bývá kondenzát, který se hromadí na výparníku, a zbytky pylu či prachu, které vytvářejí živnou půdu pro nežádoucí mikroflóru. Pokud chcete problém vyřešit trvale, musíte zasáhnout přímo v místě vzniku, ne jen maskovat vůni osvěžovači.
Vyčištění výparníku a odvodňovacího kanálku Pokud zápach přetrvává, je nutné vyčistit výparník. K tomu slouží čisticí pěna nebo sprej určený přímo pro klimatizace. Nejprve vypněte motor a najděte přístup k výparníku – obvykle je za filtrem nebo pod ním. Aplikujte přípravek podle návodu, nechte působit a poté zapněte klimatizaci na plný výkon, aby se nečistoty vyplavily. Důležité je také zkontrolovat odvodňovací kanálek, kterým odtéká kondenzát ven z vozu. Pokud je ucpaný, voda stojí ve výparníku a způsobuje hnilobný zápach. Pročištěte kanálek tenkým drátem nebo silikonovým kabelem – pozor, abyste nepoškodili plastové spoje.
Brzdové destičky patří k nejvíce namáhaným součástkám vozu, přesto jejich kontrola často probíhá jen letmo nebo vůbec. Mnoho řidičů spoléhá na to, že případný problém poznají podle zvuků nebo vibrací. Jenže destičky se opotřebovávají postupně a varovné signály se objevují až ve chvíli, kdy je situace vážná. Včasná kontrola přitom zabere jen pár minut a může ušetřit nejen peníze za drahé opravy, ale hlavně předejít nebezpečné situaci na silnici.
Pod kapotou i vevnitř: co nezanedbat před startem Otevřete kapotu a zkontrolujte hladinu oleje pomocí měrky. Olej by měl být mezi ryskami minima a maxima. Hladinu chladicí kapaliny zkontrolujte v expanzní nádobce, a to pouze u studeného motoru. Podívejte se také na hladinu ostřikovací kapaliny – na delší cestě se vám bude hodit, hlavně když začne pršet nebo se setmí. Pokud některou z kapalin doplňujete, používejte vždy typ předepsaný výrobcem vozidla.
Nejdříve si zjistěte, kdy je výměna naplánovaná pro váš konkrétní motor. Interval se pohybuje obvykle mezi 60 000 a 120 000 kilometry nebo po 4 až 5 letech, ale přesné údaje najdete v servisní knížce. Pozor na to, že některé motory mají řemen pohánějící pouze vačkový hřídel, jiné i olejové čerpadlo nebo vodní pumpu. Pokud je součástí rozvodového mechanismu i vodní čerpadlo, vyplatí se ho vyměnit zároveň, protože jeho pozdější porucha by znamenala znovu rozebrat polovinu motoru.
Prvním krokem je výměna kabinového filtru. Pokud jste to dlouho nedělali, pravděpodobně právě on nese hlavní podíl na nepříjemném odéru. Filtr najdete většinou za přihrádkou u spolujezdce nebo pod palubní deskou. Při výměně si všimněte, zda není zanesený listím nebo hmyzem. Starý filtr zlikvidujte a nový vložte ve správné orientaci, kterou najdete vyznačenou na rámečku. Tento krok je nejlevnější a nejrychlejší, ale sám o sobě často nestačí, pokud jsou již zasaženy další části systému.
Krátké trasy, kdy motor ani nestihne dosáhnout provozní teploty, jsou pro olej nejnáročnějším režimem. Při každém studeném startu se do oleje dostává nespálené palivo a kondenzát. Pokud jezdíte denně jen pár kilometrů do práce a zpět, olej se nestihne zahřát a tyto nečistoty se z něj neodpaří. Tím se rychleji degraduje a ztrácí své mazací schopnosti. Interval výměny udávaný výrobcem pro běžný provoz pak nemusí být dostatečný.
When you loved this information and you wish to receive more info with regards to celý text please visit our web site.
