Pozor na typickou chybu, kterou dělá většina chovatelů. Loučení nesmí být dlouhé a citové. Hladíte, utěšujete, říkáte „buď hodný, hned jsem zpátky”. Tím jen zvyšujete napětí. Štěně začne vnímat váš odchod jako velkou událost a stresuje se ještě před vaším odchodem. Stejně tak návrat neoslavujte. Pokud štěně skáče a kňučí, když přijdete, počkejte, až se zklidní, a teprve pak ho pozdravte. Ideální je chovat se, jako by odchod byl naprosto běžná věc.
Nejprve si ověřte, že jde opravdu o separační úzkost, ne o nudu. Postavte mobil a natáčejte psa, když odejdete. Pokud začne projevovat stres do deseti minut po vašem odchodu a uklidní se až po vašem návratu, je to téměř jistě separační problém. Pokud ničí až po hodině, jde spíš o nedostatek pohybu nebo zábavy. Tento rozdíl je zásadní, protože u nudy pomůže více procházek, zatímco u úzkosti byste tím jen maskovali problém.
Pokud pes jezdí špatně, zvykejte ho postupně. Začněte krátkými jízdami kolem domu, odměňujte ho pamlsky a klidným hlasem. Nikdy nekřičte a netrestejte ho, když mu je špatně. U dlouhých tras je vhodné plánovat přestávky v místech, kde není rušná silnice, a nechat psa na vodítku. Pozor také na otevřená okna – pes, který vystrčí hlavu, může dostat zánět očí nebo uší, a navíc riskuje poranění od kamínků nebo větví.
Výběr mezi granulemi a konzervami pro psa není jen o chuti, ale hlavně o tom, co tvůj pes potřebuje. Granule jsou suché, skladné a levnější na dávku, ale obsahují méně vody. Konzervy mají vyšší podíl vlhkosti, což pomáhá psům, kteří málo pijí, ale rychleji se kazí po otevření. Základní pravidlo: granule jsou vhodné pro každodenní krmení, konzervy spíš jako doplněk nebo pro psy s citlivým žaludkem. Vždy ale sleduj, co je v krmivu napsané jako první surovina – mělo by to být maso, ne obilí.
V neposlední řadě buďte trpěliví a důslední. Štěně ještě nemá plně vyvinuté sebeovládání, takže některé dny budou lepší, jiné horší. Vyhněte se trestům, protože vyvolávají strach a snižují důvěru. Vždy ukončete trénink úspěchem – dejte štěněti jednoduchý povel, který umí, a odměňte ho. Tím si udrží motivaci a příště se bude těšit na další společnou práci.
Začněte s tréninkem postupně, ne skokově. První dny neodcházejte vůbec. Naučte štěně, že zvuk klíčů, nazouvání bot a pohyb ke dveřím neznamená vždy váš odchod. Udělejte tyto pohyby a pak se vraťte do obývacího pokoje. Až štěně přestane tyto podněty vnímat jako startovací signál, zkuste otevřít dveře a hned je zavřít. Pak teprve odejděte na deset sekund, vraťte se, pochvalte a dejte pamlsek. Délku odchodů prodlužujte o pár sekund denně, ne o minuty.
Klíčové je také změnit rituály. Neříkejte „ahoj” a „papa” jako povely. Odejděte bez slov, bez pohledů, bez hlazení. Stejně tak při návratu počkejte, až se pes uklidní, a teprve pak ho klidně pozdravte. Tím učíte psa, že odchod a příchod jsou běžné, nudné věci. Další praktický trik: dejte psovi před odchodem zaměstnání, které vydrží déle než vaše nepřítomnost, třeba pamlskovou hračku. Ale pozor – nedávejte ji jen při odchodu, jinak si pes spojí hračku s vaším zmizením a stres se přesune na ni.
Nakonec si uvědomte, že bezpečná přeprava psa není luxus, ale povinnost. V mnoha zemích platí, že nezajištěné zvíře v autě je přestupek a hrozí za něj pokuta. Ale důležitější než pokuta je to, že správné zajištění může zachránit život – a to jak psa, tak vaší rodiny. Než nastartujete, zkontrolujte, že je postroj zapnutý, přepravka zavřená a pes nemá šanci se dostat dopředu. Pár vteřin navíc u auta je malá cena za to, aby cesta proběhla bez zbytečných komplikací.
Když vezmete psa na delší cestu autem, nejde jen o to otevřít dveře a nechat ho vyskočit na sedadlo. Mnoho řidičů podcení zajištění zvířete a spoléhá na to, že pes v klidu sedí nebo leží. Jenže stačí prudké brzdění, náhlá změna směru nebo i malá nehoda a z dvacetikilového mazlíčka se stane projektil, který ohrozí nejen sebe, ale i posádku. Základní pravidlo zní: pes musí být vždy připoutaný nebo v přepravce, a to i na krátké trase.
Nejbezpečnějším řešením je pevná přepravka umístěná v kufru, ideálně zajištěná proti posunu. Pokud máte kombi nebo SUV, dejte přepravku co nejblíže k zadním sedadlům a upevněte ji popruhy do kotevních bodů. U menších aut postačí menší box, ale nikdy ho nedávejte na přední sedadlo, pokud je aktivní airbag – při aktivaci by box rozdrtil. Pokud pes cestuje na zadním sedadle, použijte bezpečnostní postroj, který se připíná do pásu. Nekupujte první levný postroj, ale vyzkoušejte, zda dobře sedí a pes se v něm nemůže vyvlíknout.
In the event you loved this article and also you want to obtain more information regarding https://bookmarking.win/story.php?title=jak-voditko-proti-tahani-pouzit-u-psa-ktery-skace-na-lidi generously go to our web-site.
