Při nakládání do vozidla vždy pokládejte těžší kusy dolů a lehčí nahoru. Nábytek s nohami (stoly, židle) stavte na podložku, ne na hrany. Mezi jednotlivé kusy vkládejte kartonové desky nebo molitan, aby se navzájem nedotýkaly. Typický nedostatek je nakládání nábytku na sebe bez oddělení – pak vznikají tlakové body, které se projeví jako trvalé prohlubně v laku. Pokud máte pochybnosti o pevnosti staršího kusu, rozložte ho na co nejmenší díly a spojovací materiál zabalte zvlášť.
Častou chybou je vyrovnávat stůl podle toho, který roh se dotýká země, a ignorovat, že se stůl kýve i do stran. Pokud se stůl kýve diagonálně, problém není v délce nohou, ale v tom, že rám není v rovině. Pak nepomůže podložit jen jednu nohu, ale je nutné povolit šrouby v rozích, vyrovnat rám a znovu utáhnout. U starších stolů se vyplatí zkontrolovat i kolíky ve spojích, které se mohou uvolnit.
Nejjednodušší způsob, jak skříň posunout po rovné podlaze, je použít kluzné podložky – stačí je umístit pod přední i zadní hranu skříně a poté jemně tlačit. Kluzné podložky najdete v každém hobby marketu, ale poslouží i tlustší plstěné filce, které běžně používáte pod nohy židlí. Důležité je, aby byla podlaha suchá a čistá, jinak se podložka zasekne. Skříň netlačte prudce, ale plynulými pohyby, a kontrolujte, zda se podložka nevyklouzla. Tento způsob funguje nejlépe na plovoucích podlahách a PVC, ale na koberci ho nepoužívejte – podložka se zanoří a skříň nepohnete.
Lepený klín versus samolepicí podložka Nejspolehlivější domácí metodou je výroba klínu z tvrdého dřeva nebo z více vrstev lepenky slepených k sobě. Klín by měl mít pozvolný sklon, ne prudký, aby se pod tíhou stolu nevylomil. Povrch, kterým klín přiléhá k noze, potřete kvalitním lepidlem na dřevo a nechte zatížit. Pokud nechcete nic lepit, zvolte samolepicí plstěné podložky, které seženete v různých tloušťkách. Jejich výhodou je snadná výměna a to, že chrání podlahu před poškrábáním. Nevýhodou je, že se časem slehnou a je nutné je vyměnit, zvláště u těžkých stolů.
Nejčastější chyba: leštěnku nanášíte přímo na povrch Při čištění leštěného nábytku lidé často stříkají čisticí prostředek přímo na plochu. Tím se tekutina dostane do spár, kolem kování a může poškodit okraje. Mnohem bezpečnější je nastříkat přípravek na měkký hadřík z mikrovlákna, a teprve poté otírat povrch. Vždy postupujte ve směru vláken dřeva a nepoužívejte kruhové pohyby – ty vytvářejí mikroškrábance, které otisky ještě zvýrazňují.
Než začnete, připravte si křížový šroubovák, plochý šroubovák, kladivo, pilku na železo a ideálně také odlamovací nůž. Důležité je pracovat na rovném povrchu, nejlépe na koberci nebo na dece, abyste nepoškrábali povrch skříně. Nejprve vyprázdněte celý vnitřek – vyjměte police, zásuvky a všechny pohyblivé části. Pokud jsou police připevněné šrouby, vyšroubujte je; pokud jsou nasazené na nosnících, jednoduše je nadzvedněte a vytáhněte.
Demontáž dveří a bočnic Dalším krokem je sejmutí dveří. U rohových skříní bývají dveře často připevněné na panty, které jsou upevněné dvěma nebo třemi šrouby. Odšroubujte je a dveře opatrně odložte stranou. Pak se pusťte do bočnic – ty jsou obvykle spojené s horní a dolní deskou pomocí excentrických spojek nebo vrutů. Pokud narazíte na excentry, použijte šroubovák k jejich pootočení o 90 stupňů, čímž uvolníte spojení. U vrutů je jednoduše vyšroubujte. Při demontáži si označujte jednotlivé díly samolepkami nebo čísly, abyste při zpětné montáži věděli, co kam patří.
Když máte všechny díly rozebrané, zabalte je do bublinkové fólie nebo starých dek. Menší díly, jako jsou police a spojovací materiál, dejte do igelitového sáčku a přilepte ho k jedné z větších desek. Při nakládání do krabice skládejte těžší a větší desky na dno, lehčí na vrch. Tím zajistíte, že se při přepravě nic neposune a nepoškodí. Nezapomeňte si uschovat všechny šroubky a spojky – nejlépe je vložit do samostatného obalu a označit, ke kterému dílu patří.
Zadní stěna rohové skříně bývá tenká dřevotříska, která je přibitá hřebíčky. Pokud ji chcete sundat bez poškození, projeďte po obvodu odlamovacím nožem, abyste přerušili případné lepidlo, a poté ji páčidlem nebo plochým šroubovákem opatrně vypáčte. Hřebíčky vytáhněte kladivem. Tuto stěnu můžete buď nechat jako jeden kus, nebo ji rozřezat na menší části – ale to pouze tehdy, pokud ji nechcete znovu použít. Pro snadnější balení je lepší ji nechat celou, protože zabere méně místa, než kdybyste ji rozřezali na mnoho malých kousků.
If you have any concerns relating to the place and how to use přečtěte si více, you can speak to us at our own web page.
