Pokud vaříte maso, nedochucujte ho solí, kořením ani cibulí. Cibule a česnek jsou pro kočky toxické, poškozují červené krvinky. Dusíme ve vodě nebo v páře, bez oleje. Vývar můžete použít jako tekutinu, ale nesmí obsahovat cibuli ani sůl. Kočky přijímají část tekutin z potravy, proto je domácí strava výhodou – obsahuje více vody než suché granule. To pomáhá předcházet problémům s močovými cestami.
Pozor také na to, čím zvířata krmíte. Zbytky z lidského stolu jsou nevhodné hned z několika důvodů. Sůl, koření, cibule, česnek, hroznové víno nebo čokoláda jsou pro psa i kočku toxické. I malé množství může způsobit zažívací potíže, v horším případě selhání ledvin. Pokud chcete zvířeti dopřát něco navíc, sáhněte po speciálních pamlscích pro domácí mazlíčky, nebo po mase vařeném bez soli a koření. Nikdy nepodávejte kosti z drůbeže, které se třepí a můžou poranit trávicí trakt. Syrové maso je také rizikové kvůli parazitům a bakteriím, pokud nejde o kvalitní maso určené k lidské spotřebě.
Nezapomínejte, že kloubní výživa není náhrada za kvalitní veterinární péči. Pokud pes začne kulhat a doplněk mu neuleví do tří dnů, nebo se stav zhoršuje, jděte k veterináři. Někdy je zapotřebí protizánětlivá léčba, fyzioterapie nebo dokonce chirurgický zákrok – a tady už žádný doplněk nepomůže. Stejně tak se vyhněte internetovým diskuzím, kde každý radí jinou značku; místo toho se ptejte na složení, ne na reklamu. Sledujte, kolik účinné látky přípravek obsahuje – někdy je to jen stopové množství, které nemá žádný efekt. A vždy kupujte doplňky určené pro psy, ne pro lidi, protože obsahují jiné dávkování a některé lidské látky (např. xylitol) jsou pro psy jedovaté.
Dalším častým problémem je spěch. Pokud kočka začne panikařit, nepokračujte v tréninku, ale vraťte se k předchozímu kroku. Klidně trénink rozdělte do více dnů nebo týdnů. Nezapomínejte, že každá kočka je jiná – některá si zvykne za pár dní, jiná potřebuje měsíc. Trpělivost je důležitější než rychlost. Pokud budete postupovat důsledně a bez nátlaku, přepravka se stane pro vaši kočku bezpečným místem, které jí nebude dělat problém.
Typické chyby začátečníků: podávání pouze kuřecích prsou, vynechání vnitřností, přidávání soli nebo ochucovadel, anebo naopak příliš časté ryby, které mohou vést k nedostatku vitamínu B1. Další častou chybou je krmení syrovým vepřovým masem – hrozí infekce Aujeszkyho chorobou, která je pro kočky smrtelná. Vepřové lze podávat pouze důkladně tepelně upravené. Také dávejte pozor na kosti z větších zvířat, které jsou příliš tvrdé.
Častou chybou je používat přepravku pouze před návštěvou veterináře. Kočka si pak spojí přepravku s nepříjemným zážitkem a stres se prohloubí. Místo toho ji zapojte do běžného života: dejte do ní deku, hračky, nebo ji nechte otevřenou jako pelíšek. Pokud máte doma více pater, umístěte ji do oblíbené místnosti kočky. Čím častěji bude kočka v přepravce dobrovolně, tím menší bude stres při skutečné cestě.
Přechod na domácí stravu by měl být pozvolný, během deseti až čtrnácti dnů. Každý den přidávejte trochu nového krmiva a ubírejte granule. Sledujte reakce kočky – trávení, kvalitu srsti a energii. Pokud se objeví zvracení, průjem nebo ztráta chuti, vraťte se o krok zpět. Ideální je vést si deník, kam si zapisujete recepty a reakce. Domácí krmivo můžete připravovat ve větších dávkách a zmrazovat v porcích, ale před podáváním ho vždy důkladně rozmrazte v lednici, ne při pokojové teplotě.
Vaření pro kočku je závazek, ne jen módní trend. Vyžaduje to čas na plánování a přípravu. Pokud si nejste jistí, začněte s jednou porcí týdně a postupně zvyšujte. Kočka vám dá najevo, co jí vyhovuje. Nezapomínejte na pravidelné veterinární kontroly, protože krevní testy odhalí případné nedostatky dřív, než se projeví nemoc. S rozvahou a informacemi se domácí strava stane základem dlouhého a spokojeného života vaší kočky.
Kdy tedy začít? Ideálním okamžikem je první signál, že pohyb už není tak plynulý jako dřív – pes vstává pomaleji, při běhu zkracuje krok, nebo po delší procházce odpočívá víc než obvykle. U velkých a obřích plemen je vhodné zvážit nasazení doplňků už v dospívání, kdy rostou kloubní chrupavky a dochází k velkému zatížení. U malých plemen se častěji setkáte s problémy s čéškou, u středních a velkých s dysplazií kyčelního nebo loketního kloubu. Vždy ale platí: pokud pes kulhá, máte podezření na úraz nebo je mu více než sedm let, navštivte veterináře dříve, než začnete cokoli podávat. Rentgen nebo ultrazvuk odhalí, jestli problém spočívá v chrupavce, vazech nebo kloubním pouzdře, a podle toho zvolíte správnou strategii.
Here is more info in regards to číst dál visit our own web site.
