Po niti přichází na řadu mezizubní kartáček. Vyberte velikost, která projde mezi zuby s mírným odporem, ale bez násilí. U rovnátek je častá chyba, že lidé kartáček zasunují kolmo na osu zubu. Správně ho veďte šikmo, směrem od dásně k řezné hraně, a to jak z vnější, tak z vnitřní strany. Tímto pohybem vytáhnete zbytky jídla, která se zachytila kolem zámečků, a zároveň masírujete dáseň.
Nejprve si prohlédněte, zda zámek stále drží na ligu, nebo zcela odpadl. Pokud visí na oblouku, můžete ho zkusit opatrně vrátit do původní polohy. Použijte čistou pinzetu nebo vatový tampon. Nikdy netlačte silou, jen zámek jemně nasaďte na střed zubu. Pokud se vám nedaří, nechte ho viset, ale zajistěte ho malým kouskem ortodontického vosku. Ten najdete v každé lékárně. Vosk vytvarujte na kuličku a přitiskněte na zámek, aby nepíchal do dásně nebo tváře.
Praktický postup je jednoduchý: po vyčištění kartáček prohlédněte proti světlu a zkuste jemně zatlačit na štětiny. Pokud se nevrátí do původní polohy nebo se mezi nimi objeví mezery, okamžitě ho vyměňte. Rovněž sledujte, jestli nedochází k vytrhávání jednotlivých vláken. U lidí s rovnátky je běžné, že kartáček skončí v koši už po pěti až sedmi dnech. Není to plýtvání, ale nutnost – účinné čištění je totiž důležitější než snaha ušetřit.
Dalším častým problémem je deformace tvaru. Kartáčky pro rovnátka bývají navržené tak, aby se vešly pod drát a kolem zámků. Pokud si všimnete, že se štětiny na jedné straně srazily do chomáče a na druhé téměř chybí, znamená to, že kartáček pracuje nerovnoměrně. V takovém případě nedochází k čištění celé plochy, ale jen některých míst, což vede k usazování plaku v místech, která jsou pro vznik kazů nejrizikovější. Právě proto je důležité kontrolovat kartáček nejen před použitím, ale i po něm.
Pro bojové sporty, kde dochází k opakovaným úderům do hlavy, zvol chránič s dvojitou vrstvou v přední části. Tato zóna chrání řezáky a zároveň tlumí nárazy na kořeny zubů. U zápasů, kde se tlačí hlavou, dej přednost chrániči s výstelkou na vnitřní straně tváří. Ta snižuje riziko prokousnutí měkkých tkání, ke kterému u rovnátek dochází častěji kvůli vyčnívajícím držákům.
Mezizubní kartáčky jsou u rovnátek prakticky nezbytností. Drátky a zámky vytvářejí spoustu míst, kde se zachycují zbytky jídla a plak, a běžný kartáček se k nim často nedostane. Jenže každodenní používání kartáček opotřebovává rychleji, než si možná myslíte. Poznat, kdy už neplní svou funkci, je přitom klíčové nejen pro hygienu, ale i pro zdraví dásní. Včasná výměna není o rozmaru, ale o účinné péči.
Nezapomínejte ani na dentální nit, ale s fixními rovnátky potřebujete speciální nit se zpevněným koncem, který se dá protáhnout pod drátem. Postup je následující: protáhněte nit pod drátem, poté ji obtočte kolem zubu a jemně pohybujte nahoru a dolů až k dásni. Tento krok opakujte u každého zubu, včetně posledních stoliček. Pro dočištění míst, kam kartáček nedosáhne, použijte jednosvazkový kartáček nebo irigátor. Irigátor je šikovný pomocník, ale nenahrazuje mechanické čištění – proud vody odstraní jen volné zbytky, ne plak.
Jak poznat, že kartáček už nečistí tak, jak má Kromě vizuální kontroly se spolehlte na to, co cítíte a slyšíte. Nový kartáček při zasunutí mezi zuby klade mírný odpor a štětiny kopírují tvar mezery. Opotřebovaný kartáček naopak proklouzne bez jakéhokoli odporu, často i s viditelnou mezerou mezi štětinami a zubem. Když máte pocit, že kartáček „jezdí po povrchu” a nečistí, ale spíš jen klouže, je to jasný důvod k výměně. Stejně tak si všímejte zvuku – zdravý kartáček vydává při čištění jemné skřípání, zatímco tupý je téměř tichý.
Rozdíl mezi opotřebením u rovnátek a bez nich Bez rovnátek se kartáček opotřebovává hlavně na špičkách, kde přichází do kontaktu se zuby. U rovnátek dochází k deformaci po celé délce štětin, protože narážejí na ostré hrany drátků a plastové či kovové zámky. Deformované štětinky nevyčistí mezizubní prostory správně, ale naopak povlak jen rozetřou po povrchu. Navíc se v ohnutých štětinkách snadno usazují bakterie, což při nošení rovnátek zvyšuje riziko zánětu dásní i vzniku bílých skvrn kolem zámků. Proto je kontrola kartáčku po každém čištění naprostou samozřejmostí.
Prvním a nejviditelnějším signálem jsou roztřepené nebo ohnuté štětiny. Když si kartáček prohlédnete proti světlu a štětiny místo rovnoměrného vějíře připomínají spíš rozcuchaný kartáč na vlasy, je načase ho vyhodit. Takový kartáček už nedokáže jemně vyčistit prostor kolem zámku, naopak může dásně dráždit. Podobně podezřelé jsou i kartáčky, jejichž drátek se viditelně prohýbá nebo dokonce vylézá z plastového držátka. To je nejen nehygienické, ale také nebezpečné – kov může poškrábat dásně i sklovinu.
If you cherished this post and you would like to receive a lot more information with regards to michal-mazur.mdwrite.Net kindly pay a visit to our own web site.