Jakmile plameny vzplanou, nastává fáze zuhelnatění. Povrch dřeva se mění na uhlík, který je sám o sobě hořlavý, ale hoří pomaleji než těkavé látky. Tato vrstva funguje jako přirozená izolace – zpomaluje přenos tepla dovnitř polena. Proto hoří silné poleno déle než tenké větvičky. Tloušťka zuhelnatělé vrstvy roste s časem, ale ne lineárně. Po určité době se rychlost zuhelnatění ustálí na hodnotě zhruba 0,5 až 1 milimetr za minutu, v závislosti na hustotě dřeva a obsahu vlhkosti.
Jak poznáte, že je dřevo připravené ke spalování nebo dalšímu zpracování Nejspolehlivější je měřič vlhkosti, který koupíte v každém hobby obchodě. Stačí zapíchnout dva hroty do středu polena a za pár sekund máte číslo. Měření provádějte vždy na čerstvě naštípané ploše, ne na povrchu, který je vždy sušší. Nejlepší je měřit v interiéru, kde je teplota okolo 20 °C. Pokud nemáte měřič, použijte starý trik: poklepejte dvěma poleny o sebe. Suché dřevo vydává čistý, zvonivý zvuk, zatímco mokré zní tlumeně. Další pomůckou je pohled na praskliny na čele polena – čím více jich je, tím je dřevo sušší. Pozor ale, příliš mnoho trhlin znamená, že dřevo přeschlo, což není ideální pro spalování, protože rychle shoří.
Jednou za čas se vyplatí zkontrolovat stav těsnění a skla. Poškozená těsnění dvířek nebo prasklina ve skle způsobují, že se do kamen dostává neřízený vzduch, který naruší hoření a podpoří tvorbu sazí. Pokud si všimnete, že sklo se špiní výrazně rychleji než dřív, prohlédněte dvířka a spoje. Výměna těsnění je levná záležitost a zvládnete ji sami. Zároveň dávejte pozor na to, abyste sklo nečistili za studena – teplotní šok by ho mohl poškodit.
Čas schnutí ovlivníte i tím, jak dřevo připravíte. Nikdy neskladujte celé kmeny – naštípejte je na menší polena o průměru 10 až 15 cm. Čím menší kusy, tím větší povrch pro odpařování vody, a tím rychlejší schnutí. Ideální je štípat dřevo ihned po pokácení, kdy je vlhkost rozložená rovnoměrně. Pokud necháte kmeny ležet déle než měsíc, začnou vysychat z povrchu a vnitřek zůstane mokrý, což po naštípání způsobí praskání a zdlouhavé dosychání. Dřevo nařežte a naštípejte nejlépe na jaře, aby mělo celé léto a podzim na schnutí. Zimní měsíce jsou nejhorší – nízké teploty zpomalují odpařování a vlhkost zůstává v dřevě.
Co dělat při samotném topení, aby sklo zůstalo čisté Při zakládání vždy otevřete přívod vzduchu na maximum a nechte oheň pořádně rozhořet. Teprve když jsou plameny stabilní a sklo se zahřeje, můžete přivírat regulaci. Pokud přivřete příliš brzy, začne dřevo doutnat a vzniká hustý kouř, který se usazuje na skle. Stejně tak se vyhněte přikládání malých kousků dřeva, které rychle shoří a teplota klesne. Přikládejte raději větší kusy, které udrží rovnoměrný žár.
Další praktická rada: používejte pouze suché dřevo s vlhkostí do 20 %. Mokré dřevo nejprve odpařuje vodu, což snižuje teplotu v topeništi a pyrolýza probíhá pomalu a neúplně. Výsledkem je dehet v komíně a nízký výkon. Před topením proto skladujte dřevo alespoň dva roky na suchém, větraném místě. Pokud si nejste jistí vlhkostí, kupte si vlhkoměr – vyplatí se to.
Jak poznáte, že vaše topení správně pyrolizuje? Optimální průběh poznáte podle čirého kouře a stabilního plamene. Pokud z komína stoupá bílý nebo šedý kouř, znamená to, že plyny nespalujete úplně. V takovém případě přivřete přívod primárního vzduchu (který jde do ohniště) a naopak otevřete sekundární přívod (který přivádí vzduch nad plameny). Tím se zvýší teplota spalování a plyny se dokonale spálí. U kamen s automatickou regulací se toto děje samo, ale u jednoduchých kamen musíte hlídat tah.
Typickou chybou je používání nevhodného paliva. Do kamen nepatří žádné piliny, dřevotříska, lakované dřevo ani plast. Tyto materiály produkují toxické látky, které poškozují kamna i komín a znečišťují ovzduší. Používejte výhradně suché palivové dřevo s vlhkostí do 20 procent, které máte skladované na dobře větraném místě. Vlhkost dřeva poznáte podle praskání při hoření a podle tmavšího kouře, který vychází z komína. Kvalitní dřevo hoří s jasným plamenem a zanechává minimum popela.
Klíčem k rychlému a rovnoměrnému schnutí je správné uložení. Dřevo musí stát na suchém, větraném místě, ideálně na paletách nebo trámech, aby nesálo vlhkost ze země. Nikdy neukládejte dřevo přímo na betonovou desku – ta drží vlhkost a přenáší ji do spodních vrstev. Mezi jednotlivými poleny nechte mezery, aby mohl proudit vzduch. Hromada by měla být maximálně do výšky 1,5 metru, aby se spodní vrstvy neudusily. Střecha nebo plachta, která chrání vršek před deštěm, je nutnost, ale nikdy nezakrývejte boční strany – tím zabráníte cirkulaci vzduchu a dřevo začne plesnivět.
If you want to learn more in regards to tato stránka have a look at our internet site.
