Pravidelnost je důležitější než samotný první řez. Jakmile rostlina vytvoří nové postranní výhony a ty zase dorostou do délky asi deseti centimetrů, zaštípněte i jejich vrcholky. Tímto způsobem docílíte toho, že se bazalka neustále větví a vytváří kompaktní keřík. U starších rostlin, které už nasadily květní pupeny, je nutné tyto pupeny okamžitě odstranit. Květ bazalce ubírá energii z listů a listy začínají hořknout. Zaštipování květů není jen kosmetická úprava, ale prodlužuje dobu sklizně až o několik týdnů.
Pro řízkování vybírejte výhony, které ještě nejsou dřevnaté, ale už dostatečně pevné. Ideální jsou vrcholové části větviček o délce zhruba deset centimetrů. Spodní listy odstraňte, ponechte jen dva až tři páry nahoře. Pokud chcete podpořit růst kořenů, namočte spodní konec do stimulátoru, ale není to nutné. Rozmarýn zakoření i bez něj, pokud mu dáte správné podmínky.
Jak poznat, že bylinky potřebují výživu a kdy naopak přestat? Nejspolehlivějším signálem nedostatku živin je zpomalení růstu a světlejší, případně žlutozelené zbarvení listů. Pokud si nejste jistí, prohlédněte spodní stranu listů – pokud nejsou žluté kvůli přelití nebo škůdcům, pak je čas na přihnojení. Naopak tmavě zelené, křehké listy s minimální vůní signalizují nadbytek dusíku; v takovém případě hnojení vynechejte a rostliny nechte několik týdnů bez zásahu. U dřevnatých bylinek, jako je rozmarýn, tymián nebo šalvěj, platí, že hnojit stačí pouze na jaře a případně ještě začátkem léta.
Na stinném balkonu se vyhněte druhům, které potřebují hodně slunce, jako je bazalka, rozmarýn nebo oregano. Ty by sice přežily, ale jejich listy by byly nahořklé a rostliny by trpěly. Místo toho vsaďte na výše zmíněné odolné bylinky, které vám poskytnou čerstvou úrodu až do podzimu. Pokud budete dodržovat základní pravidla – správný výběr, střídmou zálivku, pravidelný řez a vhodnou zeminu – stinný balkon se promění v zelený kout, který nezklame.
Pokud se řízky neuchytí, nejčastější příčinou bývá příliš vysoká teplota, přemokření nebo řez z příliš starého dřeva. Také se vyhněte odběru řízků z kvetoucích výhonů, ty mají méně energie na tvorbu kořenů. Nejlepší čas na řízkování je jaro a začátek léta, kdy rostlina aktivně roste. S trochou trpělivosti se tak vyhnete zbytečným ztrátám a vypěstujete si vlastní bohatou zásobu této aromatické bylinky.
Pokud pěstujete bazalku v květináči na parapetu, mějte na paměti, že zaštipování samo o sobě nezajistí keříčkovitý růst, pokud rostlina nemá dostatek světla. Při nedostatku světla se bazalka vytahuje za světlem i přes časté zaštipování. V takovém případě pomůže přesun na světlejší místo nebo dokonce přisvětlování. Stejně důležitá je i zálivka – substrát by měl být vlhký, ale ne přemokřený. Přemokření vede k hnilobě kořenů a rostlina přestává reagovat na jakýkoli řez. Správně zaštipovaná bazalka vám odmění bohatou úrodou aromatických listů po celé léto.
Jako substrát se osvědčuje směs písku a rašeliny nebo perlit s rašelinou. Běžná zahradní zemina bývá příliš těžká a drží vodu. Řízky umístěte do květináče tak, aby se navzájem nedotýkaly. Pak je dejte na světlé místo bez přímého slunce. Teplota by se měla pohybovat kolem dvaceti stupňů. Kořeny se začnou tvořit zhruba po třech až čtyřech týdnech, ale může to trvat i déle.
Typickou chybou bývá sázení všech bylinek do jedné velké nádoby. Máta se totiž agresivně rozrůstá a potlačí ostatní druhy. Raději každou bylinku umístěte do samostatného květináče, který má alespoň dvacet centimetrů v průměru. Na dno dejte keramzit a použijte substrát určený pro bylinky, který je propustnější. Dbejte také na to, aby nádoby měly odtokové otvory – stojatá voda ve stínu je spolehlivou cestou k hnilobě kořenů.
Zaštipování vs. sklizeň: jaký je rozdíl? Zaštipování a sklizeň jsou dva různé úkony, které se ale často kombinují. Zaštipování provádíte u mladých rostlin, které ještě nesklízíte. Cílem je podpořit větvení – odstraněním vrcholového pupenu donutíte rostlinu nasadit postranní výhony. Sklizeň děláte u vzrostlých keříků, kdy odebíráte část listů pro kuchyňské použití. Oba úkony mají společný princip: vždy stříhejte nad párem listů, odkud vyraší nové větvičky. Pokud střihnete bez ohledu na tuto zásadu, rostlina sice poroste dál, ale nezhustne.
Typickou chybou je ukládání bylinkového oleje do blízkosti sporáku nebo na přímé sluneční světlo. Teplo a světlo urychlují oxidaci oleje a znehodnocují chuť i vůni. Skladujte olej v chladu a temnu. Nejlépe v lednici, kde vám vydrží déle než při pokojové teplotě. Před použitím vždy zkontrolujte, zda olej nemá nepříjemný zápach, zákal nebo dokonce bublinky – to jsou signály, že ho už konzumovat nemáte.
If you have any kind of inquiries pertaining to where and how you can use tato stránka, you could call us at the web site.
