Při nákupu se vždy dívejte na to, jestli je dřevo naštípané, vysušené a uskladněné na vzdušném místě. Dřevo by mělo být skladováno minimálně jeden až dva roky, ideálně pod přístřeškem chráněným před deštěm, ale s přístupem vzduchu. Typickou chybou je topit čerstvě pokáceným dřevem – má vlhkost kolem 50–60 %, špatně hoří, produkuje hodně kouře a dehtuje komín. Také se vyhněte dřevu z demolice nebo dřevu natřenému lakem, které při hoření uvolňuje toxické látky.
Jak poznat tvrdé dřevo od měkkého a proč na tom záleží Tvrdé dřevo (buk, dub, habr, jasan) má vyšší hustotu, takže na stejný objem obsahuje více energie. Měkké dřevo (smrk, borovice, topol) je lehčí, rychleji shoří a vytvoří méně žhavých uhlíků. To neznamená, že je k ničemu – smrk nebo jedle se hodí na podpal, protože se rychle vznítí a rychle vytvoří plamen. Jen pozor na pryskyřici u jehličnanů, která může zanášet komín.
Proč ocet funguje a kdy sáhněte po hrubší pomoci Kyselina octová reaguje se zbytky spáleného tuku a mění jejich strukturu, takže je pak lze snadno setřít. Pro běžné čištění stačí sklo otřít krouživými pohyby a poté přejít suchým hadříkem, aby nezůstaly šmouhy. Pokud jsou saze starší nebo vrstvené, nechte ocet na skle působit deset až patnáct minut. Přikryjte místo vlhkou utěrkou namočenou v octovém roztoku, aby nevysychal příliš rychle.
Základem je čištění spalinových cest. Pokud se v komíně usazuje dehet a saze, zhoršuje se tah, kamna začnou kouřit do místnosti a hoření je neúplné. To znamená, že ze dřeva nezískáte maximum tepla, ale naopak přicházíte o energii. Doporučuje se nechat komín vyčistit odborníkem minimálně jednou ročně, ideálně před začátkem topné sezóny. Pokud topíte intenzivně, frekvenci zvyšte. U kamen s výměníkem kontrolujte také popelník a prostor pod roštem – ucpaný popelník brání přístupu vzduchu, což vede k doutnání a tvorbě kouře.
Typickou chybou je použití octa na horkém skle nebo kombinace s jiným prostředkem, který obsahuje chlór – vznikají tak zdraví škodlivé výpary. Další častý omyl je tření skla drsnou stranou houbičky, která zanechává mikroškrábance, v nichž se saze pak zachytávají ještě snadněji. Pokud je sklo velmi znečištěné a ocet nezabírá, přidejte do roztoku trochu jedlé sody, která vytvoří jemnou abrazivní pastu. Naneste ji prstem nebo měkkým hadříkem, nechte působit a opláchněte čistou vodou.
Mezi nejoblíbenější druhy patří buk. Má vysokou výhřevnost, dlouho hoří a vytváří stabilní žhavé uhlíky. Je ideální na celonoční přikládání do kotle nebo kamen. Dub je podobně výhřevný, ale hoří pomaleji a déle se rozhořívá. Skvěle se hodí pro pomalé topení, ale vyžaduje trpělivost při podpalování. Pro rychlé roztopení a svižné vytopení místnosti je lepší bříza – dobře hoří i mírně vlhká a má příjemnou vůni.
Největší chybou, kterou lidé dělají, je čištění kamene agresivními chemikáliemi nebo kovovými kartáči. Tyto metody sice odstraní nečistoty, ale zároveň naruší ochrannou vrstvu kamene a urychlí jeho degradaci. K běžnému čištění použijte měkkou houbu a vlažnou vodu s jemným mýdlem na přírodní kámen. Vyhněte se jakýmkoli přípravkům s obsahem kyselin (např. ocet) nebo louhů. Pro odstranění sazí použijte speciální pěnu určenou pro kamenné povrchy, kterou nanesete, necháte působit a poté setřete suchým hadříkem. Nikdy nenechávejte vodu na povrchu zaschnout – vodní kámen se pak odstraňuje jen velmi těžko.
Největší výhodou je úspora dřeva. Vzhledem k tomu, že polena hoří postupně a rovnoměrně, spotřebujete až o třetinu méně paliva než při tradičním způsobu. Teplo se navíc uvolňuje plynuleji – kamna nevyzařují prudký náraz na začátku a pak rychlé vychladnutí, ale dlouhodobě stabilní sálání. Lidé, kteří přešli na horní zapalování, si pochvalují i čistší sklo na dvířkách. Protože jsou plyny spalovány přímo u zdroje, méně sazí se usazuje na skle a výměníku.
Začněte přípravou tří vrstev paliva: podpal, drobné třísky a středně silné polínka. Podpal by měl být suchý a snadno hořlavý – suché jehličí, březová kůra, drobné větvičky. Rozhodně nepoužívejte čerstvé dřevo, to jen zháší plamen. Většina lidí dělá tu chybu, že hned na začátku naskládá příliš silné kmeny, které nedokážou vzplanout, a oheň se zadusí. Ideální je postavit z polínek a třísek malou pyramidu nebo kříž tak, aby mezi nimi zůstaly mezery pro vzduch.
Pravidelná údržba kamen není jen otázkou estetiky nebo hygieny. Má přímý vliv na to, kolik dřeva spálíte, a také na to, zda se u vás doma nestane rizikové prostředí. Zanedbaná kamna totiž nehoří efektivně, produkují více škodlivin a v krajním případě mohou způsobit požár nebo otravu oxidem uhelnatým. Následující kroky by měly být součástí běžného provozu každého, kdo topí dřevem.
If you have any inquiries relating to in which and how to use barvy stěn do obýváku, you can make contact with us at our own internet site.
