Při vyjímání rostliny ze starého květináče ji uchopte za listy, ne za stonek, a jemně klepněte do stran. Pokud kořeny vytvořily hustý věnec, prořízněte ho ostrým nožem na čtyřech místech, aby se kořeny mohly rozrůstat do nové zeminy. Nevysazujte bylinku hlouběji, než byla původně – hloubka by měla odpovídat úrovni kořenového krčku, jinak hrozí zahnívání. Po zasazení substrát lehce přitlačte, aby rostlina pevně stála, a zalijte odstátou vodou. Následující dva až tři dny udržujte rostlinu v polostínu, aby se aklimatizovala.
Zjistit, že bazalce nebo mátě v květináči dochází místo, není těžké. Kořeny prorůstají odtokovými otvory, listy žloutnou, růst se zastaví nebo se půda po zalití rychle slehne. Nejčastější chybou je ale čekat, až rostlina začne strádat. Bylinky sice snesou krátkodobý stres, ale dlouhodobé přeplnění květináče vede k hnilobě kořenů, nedostatku živin a celkovému oslabení. Proto je důležité rozlišovat mezi pouhým přesazením do větší nádoby a pravidelnou obměnou substrátu, která bylinkám prospěje i bez zvětšování květináče.
Pěstování bylinek vypadá na první pohled jednoduše: zasadit, zalít, sklízet. Přesto se mnoho lidí setkává s tím, že rostliny žloutnou, táhnou se do výšky nebo brzy uvadají. Často za to nemůže počasí ani špatná semena, ale několik opakujících se chyb v péči. Když je odstraníte, bylinky se vám odvděčí hustým růstem a plnou chutí.
Častou chybou je nechat bylinky v malých květináčích, které na balkoně stojí přímo na betonové podlaze. Beton mrznoucí půdu ještě více ochlazuje. Podložte květináče dřevěnými prkny, polystyrenem nebo starou lepenkou, abyste je oddělili od studené podlahy. Rovněž se vyhněte tomu, abyste bylinky na zimu stříhali úplně na krátko – holé stonky mráz poškodí mnohem snadněji než ty, na kterých zůstala část listů. A pokud máte na balkoně i mátu nebo meduňku, jejich kořeny se bujně rozrůstají – na zimu je raději přesuňte do většího truhlíku, kde nebudou namrzat tolik jako v malém květináči.
Základní pravidlo pro zimní měsíce (přibližně od listopadu do února) je výrazné omezení . U většiny běžných bylinek, jako je tymián, rozmarýn, šalvěj nebo oregano, je nejbezpečnější úplně přestat hnojit. Tyto středomořské druhy mají přirozené období klidu, kdy jim stačí pouze mírná zálivka a dostatek světla na chladném parapetu. Pokud mají teplo a přísun živin, začnou vytvářet slabé, vytáhlé výhonky, které se snadno lámou a jsou náchylné k napadení škůdci. Tyto rostliny ocení spíše nižší teplotu a suchý vzduch než další dávku hnojiva.
S trochou péče a správnou přípravou vám tyto bylinky na balkoně přežijí zimu bez úhony. Na jaře pak stačí odstranit suché části, přihnojit je kompostem a ony se zase zazelenají. Nezapomeňte, že i když některé bylinky na jaře vypadají zmrtvělé, nespěchejte s jejich vyhazováním – mnohé trvalky se probouzejí až s prvními teplými dny.
Pokud už máta přerostla a začala se tlačit ven z květináče, neváhejte a proveďte radikální řez. Sestřihněte všechny výhony na výšku asi pěti centimetrů nad zemí. Rostlina do měsíce obrůstá novými, aromatickými listy. Tento zákrok je vhodný na jaře nebo na začátku léta, kdy má rostlina dostatek světla k regeneraci. Pamatujte, že máta je odolná trvalka – i když vypadá po řezu zoufale, za pár týdnů se vrátí v plné síle.
Nejdůležitější je vždy zalévat až po přihnojení, nikdy ne na suchý substrát. I mírná dávka hnojiva může popálit kořeny, pokud je aplikujete na vysušenou zeminu. Ideální je rostlinu den předem zalít čistou vodou a druhý den přidat zředěné hnojivo. Po měsíci až dvou takového režimu je také dobré substrát propláchnout. Dejte květináč do dřezu a prolévejte ho čistou vodou vlažné teploty po dobu několika minut, aby se z něj vyplavily nahromaděné soli. Tento jednoduchý krok často zachrání rostlinu, která už začíná trpět.
Co se týče zálivky, držte se zásady „méně je někdy více”. Máta snese krátkodobé sucho, ale přemokření vede k hnilobě kořenů a zároveň podporuje bujný růst. Zalévejte až ve chvíli, kdy je vrchní vrstva zeminy suchá na dotek. V horkých dnech dejte přednost ranní zálivce, aby měla voda čas vsáknout. Pokud se na povrchu objeví bílé povlaky, jedná se o přebytek solí z tvrdé vody – v tom případě přejděte na dešťovou nebo převařenou vodu.
Zimní období je pro bylinky pěstované v květináčích na parapetu skutečnou zkouškou. Krátké dny, suchý vzduch z topení a omezený přístup světla způsobují, že rostliny výrazně zpomalí svůj metabolismus. Většina pěstitelů v tomto období buď přestane hnojit úplně, nebo naopak v nadšení pokračuje v letním režimu. Obě varianty jsou problém, ale ta druhá je pro rostliny obvykle mnohem nebezpečnější. Pochopení toho, proč je zimní hnojení tak specifické, vám pomůže vyhnout se zbytečným ztrátám.
Should you liked this article in addition to you want to be given more info about celý článek i implore you to visit our web page.
