Pokud chcete, aby levandule v květináči přežila zimu, nesmíte ji nechat na mrazu bez ochrany. Kořeny v nádobě promrzají mnohem rychleji než v půdě. Nejlepší je přenést květináč do světlé, ale chladné místnosti s teplotou kolem pěti stupňů Celsia, například do garáže nebo zimní zahrady. Před tím seřízněte rostlinu o jednu třetinu a omezte zálivku na minimum – jen aby substrát úplně nevyschl. Na jaře ji pak postupně přivykněte na venkovní slunce, aby nedošlo k popálení listů.
Než začnete, bylinky omyjte a důkladně osušte. Nikdy je nesušte mokré – voda urychluje hnití. Malé svazky (max 5–7 stonků) svažte gumičkou nebo provázkem a zavěste květy dolů. Pokud sušíte listy, rozložte je v jedné vrstvě na čistou utěrku, papírový ubrousek nebo sušící síto. Nenechávejte je v přímém kontaktu s kovem, který může způsobit oxidaci. Pro bylinky s tenkými listy, jako je bazalka nebo máta, je vhodnější sušení v sušičce na ovoce při nízké teplotě, ale pozor – teplota nad 40 stupňů už ničí enzymy a chuťové látky.
Po usušení přichází na řadu správné skladování. Nejlepší jsou vzduchotěsné skleněné nádoby, které nepropouštějí světlo a vlhkost. Plastové sáčky se nedoporučují, protože bylinky mohou absorbovat pachy. Před uzavřením nechte bylinky zcela vychladnout – pokud je dáte do sklenice teplé, zkondenzuje na nich vlhkost a zplesniví. Nádoby popište názvem byliny a rokem sklizně. Skladujte je na tmavém místě, ideálně v kuchyňské skříňce. Bylinky si tak zachovají aroma až dva roky, i když časem jejich síla slábne.
Typickou chybou je sušení příliš velkých svazků. Uvnitř vznikne vlhké prostředí, kde se rychle množí plísně. Stejně problematické je sušení bylinek v mikrovlnné troubě – hrozí nerovnoměrné prohřátí a ztráta chuti. Pokud chcete sušit celé větvičky, svažte je do malých svazků a zavěste je volně, aby mezi nimi mohl proudit vzduch. U listů, které sušíte na ploše, je důležité je rozprostřít do jedné vrstvy a průběžně promíchávat. Při sušení kořenů (např. pampeliška) je nutné je nejprve očistit a nakrájet na menší kousky.
Kdy a jak sklízet, aby meduňka neztratila chuť Sklizeň má přímý vliv na obsah silic. Nejvhodnější doba je ráno, než začne slunce silně hřát, a to ve chvíli, kdy rostlina začíná nasazovat poupata. V této fázi má listy nejvíce aromatické. Stříhejte celé výhony těsně nad zemí, ne jen jednotlivé listy. Tak podpoříte hustší růst a druhou sklizeň během sezóny. Pokud meduňku necháte vykvést, listy zhořknou a ztratí typickou citrónovou vůni.
Levandule v nádobách vypadá krásně, ale často se stává, že po pár týdnech začne žloutnout a ztrácet listy. Nejde o nedostatek péče, ale o špatné podmínky. Kořeny levandule potřebují vzduch a sucho, ne přemokření. Když ji zasadíte do příliš velkého květináče s běžnou zahradní zeminou, která drží vodu, kořeny začnou hnít. Místo zalévání podle kalendáře sáhněte po prstu – pokud je substrát do hloubky dvou centimetrů suchý, teprve tehdy zalijte. V zimě zálivku omezte na minimum, a to i v teplejší místnosti.
Pro skladování jsou nejlepší vzduchotěsné nádoby z tmavého skla, které chrání před světlem. Plastové sáčky nejsou vhodné, protože propouštějí pachy a nejsou dokonale těsné. Před uskladněním se ujistěte, že jsou bylinky opravdu suché – i malá zbytková vlhkost způsobí plíseň. Důležité je také nádoby pravidelně kontrolovat. Pokud uvnitř zkondenzuje voda, bylinky vyhoďte, protože proces hnití už začal. Skladujte je v temné skříni nebo spíži, ne nad sporákem, kde teplota kolísá. Při správném skladování vydrží většina bylinek 6–12 měsíců, ale časem ztrácejí chuť. Nejlepší je si každou sezónu usušit novou dávku a staré zásoby použít přednostně.
Když se vám podaří zajistit sucho, světlo a chladné zimování, levandule v nádobě vydrží několik let a bude kvést až dvakrát za sezónu. Každé dva až tři roky ji přesaďte do čerstvého substrátu, protože stará zemina ztrácí strukturu a přestává odvádět vodu. Řez provádějte na jaře, jakmile začnou rašit nové výhony – staré dřevnaté stonky seřízněte až na živé pupeny, ale nikdy ne do starého dřeva, protože tam už nenaroste nový výhon. Tímto způsobem si zajistíte kompaktní tvar a bohaté květy.
Typickou chybou je také sušení všech bylinek stejným způsobem. Například meduňka a mátě vyhovuje zavěšený svazek, ale libeček nebo celer mají silnější listy, které potřebují delší dobu a nižší teplotu. Pokud sušíte bylinky v troubě, nikdy nepoužívejte teplotu nad 50 stupňů a nechte dvířka pootevřená, aby unikala vlhkost. Mikrovlnná trouba není vhodná pro většinu bylinek, protože je snadno spálí. Pro bylinky s vysokým obsahem silic, jako je rozmarýn nebo tymián, je ideální pomalé sušení při pokojové teplotě – trvá 7–14 dní, ale výsledné aroma je nesrovnatelně lepší.
When you loved this informative article and you want to receive more information regarding rekonstrukce koupelny krok za krokem assure visit the webpage.
