Jak zpracovat plané rostliny, aby neztratily chuť a účinky Čerstvé listy a natě používejte co nejdříve po sběru. Pokud je potřebujete uskladnit, zabalte je do vlhké utěrky a dejte do lednice, ale ne na déle než dva dny. Před zpracováním je důkladně properte ve studené vodě a osušte. Nejjednodušší je přidávat je do jídel na poslední chvíli, aby si zachovaly vitamíny a aroma. Například kopřivy nebo popenec obecný skvěle doplní polévky, bramborová jídla nebo míchaná vajíčka.
Pro jídlo a pití si pořiďte nerezovou láhev, termosku na teplé nápoje a látkový ubrousek. Kapesní nůž a kovovou vidličku či lžíci můžete nosit v látkovém pouzdře. Vyhněte se jednorázovým příborům, brčkům i sáčkům. Pokud kupujete pečivo nebo ovoce na trhu, nechte si je zabalit do vlastní látkové tašky nebo do včelího voskového ubrousku. Typickou chybou je spoléhat na to, že v cíli destinace budou k dispozici alternativy – často nejsou, a tak je lepší mít vlastní sadu stále u sebe.
Co dělat, aby vývar nebyl hořký a měl čistou chuť Základní chybou bývá vařit vývar příliš dlouho a silným varem. Vysoká teplota rozkládá pektiny ze slupek a výsledná tekutina pak chutná nepříjemně a zakaleně. Místo toho udržujte jen mírný probublávající var. Pokud chcete výraznější chuť, před vložením do hrnce zbytky krátce orestujte na sucho nebo na troše oleje, dokud nechytí zlatavou barvu. Tento krok dodá vývaru karamelový nádech, ale pozor, abyste je nepřipálili – potom by byl vývar hořký.
Mezi nejčastější chyby patří sběr přerostlých a zdřevnatělých listů, které jsou tuhé a hořké. Mladé výhonky a listy mají nejlepší chuť i strukturu. Také se vyhněte sběru rostlin z vlastní zahrady, pokud jste je ošetřovali herbicidy nebo hnojivy, které nejsou určeny pro jedlé plodiny. Pokud zahradu běžně stříkáte, vyhraďte si kout, kde necháte rostliny růst přirozeně, a z něj teprve sbírejte.
Nejdůležitější pravidlo zní: sbírejte jen to, co bezpečně znáte. Pokud si nejste jistí, použijte atlas rostlin nebo se poraďte s někým zkušeným. Typickou chybou začátečníků je zaměnit medvědí česnek za konvalinku nebo jedlý pelyněk za jiný, nejedlý druh. Vždy proto rostlinu zkontrolujte podle několika znaků – tvar listů, vůně, místo růstu a případné květy. Nikdy nesbírejte rostliny z krajnic silnic, z průmyslových oblastí ani z míst, kde se mohly dostat do kontaktu s chemickými postřiky.
Než něco vyhodíte, zkuste to opravit nebo použít jinak. Staré prostěradlo nastříhejte na kusy, které poslouží na přikrytí kynoucího těsta. Zavařovací sklenice s klipem nahradí fólii na sýr i na uzeniny. Pokud vaříte ve větším množství, rozdělte jídlo do skleněných misek hned po uvaření – nemusíte čekat, až vychladne, a pak to složitě balit. Tím vším nejen šetříte přírodu, ale hlavně zjednodušujete vlastní kuchyni. A to je výsledek, který stojí za to.
Při tepelné úpravě dejte pozor na délku vaření. Dlouhým varem se zničí většina vitamínů a rostliny zhořknou. Ideální je krátké spaření, restování nebo přidání do omáčky až na konci. Z mladých listů pampelišky či sedmikrásky připravíte výborný pesto – stačí je rozmixovat s olejem, semínky a trochou soli. Tento základ pak můžete použít jako pomazánku nebo dip. Čerstvé květy, třeba lichořeřišnice nebo violky, ozdobí saláty a dodají jim jemnou pikantnost.
Klíčem je zbytky před uložením do mrazáku důkladně omýt, případně oloupat a nakrájet na menší kousky. Pokud máte na některé slupce známky plísně nebo hniloby, vyhoďte ji. Jakmile máte dostatečné množství, nasypejte zeleninu do hrnce, zalijte studenou vodou a přiveďte k varu. Nezapomeňte, že vývar se solí až na konci vaření, protože sůl vytahuje z rostlin hořkost a zelenina se rozvaří rychleji. Vařte na mírném ohni tak dlouho, dokud zelenina není úplně měkká, obvykle 30 až 60 minut.
Při balení dbejte na to, aby se tuhé výrobky vzájemně neotíraly. Zabalte je odděleně do savé látky nebo do papírových kapesníků, které pak můžete vyhodit do kompostu. Nezapomeňte, že tuhá kosmetika se v teple může rozpouštět, proto ji ukládejte spíš do středu zavazadla. Další častou chybou je kupovat si na cestách „zero waste” výrobky, které jsou balené v krabičkách s plastovým okénkem – to celý smysl neguje. Raději si vystačte s tím, co už vlastníte, a nové věci pořizujte jen tehdy, když skutečně potřebujete.
Hotový vývar přeceďte přes jemné sítko nebo plátýnko, nechte vychladnout a rozdělte do porcí. V lednici vydrží asi pět dní, v mrazáku klidně tři měsíce. Ideální je mrazit v silikonových formičkách na led nebo v menších sklenicích, abyste nemuseli rozmrazovat celý litr. Získáte tak praktický základ, který využijete kdykoli – a zároveň snížíte objem odpadu, který končí v koši. Jediné, co musíte hlídat, je dostatečná sbírka zbytků, která vyžaduje trochu plánování při nákupu a zpracování surovin.
If you loved this post and you would such as to get even more facts relating to informace kindly see the web page.
