Aby měkké dřevo skutečně fungovalo, musí být dokonale suché. Ideální je, když má vlhkost pod 20 procenty, což poznáte podle lehkého praskání při ohýbání a podle světlé, popraskané kůry. Čerstvě nařezané smrkové poleno je k ničemu – obsahuje hodně vody, která se musí nejprve odpařit, a místo plamene z něj půjde jen kouř. Proto si připravte zásobu měkkého dřeva alespoň rok dopředu a skladujte ji na suchém, větraném místě, ideálně pod střechou. Řezané špalky nařežte na menší kusy – postačí třísky o tloušťce prstu – a nechte je prosychat. Čím menší kusy, tím rychleji vyschnou a tím rychleji chytnou.
Jak postavit hranici, aby oheň chytil napoprvé Samotné dřevo nestačí, rozhoduje také to, jak ho naskládáte. Nejspolehlivější je takzvaná hranice, kdy na dno topeniště položíte dva silnější kusy měkkého dřeva rovnoběžně a mezi ně vložíte podpal – suché třísky, kůru nebo hobliny. Navrch přidejte další vrstvu menších polínek, tentokrát křížem. Vzduch mezi kusy vytvoří přirozený tah a plamen se rychle rozšíří. Vyhněte se dvěma častým chybám: přílišnému natlačení dřeva na sebe, čímž zablokujete proudění vzduchu, a naopak příliš velkým mezerám, kdy plamen nemá co chytit. Ideální je, když mezi kusy prostrčíte prst – to je dobrá míra pro cirkulaci vzduchu.
Základní pravidlo zní: na podpal patří výhradně suché měkké dřevo, jako je smrk, borovice, jedle nebo topol. Tyto dřeviny mají nižší hustotu, a proto rychleji vysychají a snadněji se vznítí. Jejich hlavní výhodou je, že hoří rychlým plamenem s vysokou teplotou, který rychle zahřeje komín a vytvoří tah. Díky tomu se oheň rychle rozhoří a vy můžete přiložit tvrdší dřevo, které už hoří pomalu a vydrží dlouho. Častou chybou je použití tvrdého dřeva, například dubu nebo buku, na podpal. To sice hoří výborně, ale potřebuje k zapálení mnohem vyšší teplotu, které dosáhnete jen těžko, pokud nemáte po ruce pořádnou hromadu třísek.
Na čištění skla u kamen si připravte roztok z jednoho dílu octa a tří dílů vody. Do směsi přidejte pár kapek saponátu na nádobí, který pomůže rozpustit mastnotu. Roztok nalijte do rozprašovače a naneste na chladné sklo. Nikdy nečistěte horké sklo – náhlé ochlazení může sklo poškodit a ocet se na horkém povrchu rychle odpaří, čímž ztratí účinek. Počkejte, až kamna vychladnou.
Kouř z kamen není jen nepříjemný zápach, ale především signál, že spalování neprobíhá správně. Místo čistého tepla vznikají dehty, saze a ztrácíte energii. Tento problém se týká jak starých, tak i nových kamen, a pokud jej neřešíte, může vést k zanesenému komínu nebo dokonce k požáru.
Nezapomínejte ani na trávník. Pokud máte na zahradě mech, který signalizuje kyselou půdu, posypte trávník tenkou vrstvou popela – asi 2 kg na 10 metrů čtverečních. Ideální je to udělat na jaře za suchého počasí, pak trávník zalijte. Mech začne ustupovat a tráva získá na síle. Upozornění: popel z uhlí nebo briket nikdy na trávník nepatří, obsahuje síru a těžké kovy.
Když tyto kroky zkombinujete, rozdíl poznáte už po první topné sezóně. Méně dřeva spotřebujete na stejné množství tepla, kamna se nezanášejí a teplo se bude držet v místnosti déle. Nejde o žádné složité zásahy, stačí jen změnit pár návyků. Vyzkoušejte je a uvidíte, že výkon kamen se zvýší bez jediné koruny navíc.
Nezapomínejte ani na rohy a okraje skla, kde se saze usazují nejvíc. Použijte vatovou tyčinku namočenou v roztoku a opatrně vyčistěte spáry mezi sklem a rámem. Pokud jsou saze opravdu zažrané, naneste ocet na sklo a nechte působit přes noc. Ráno saze jen jemně setřete. Vyhněte se ale tomu, abyste na sklo tlačili – mohlo by prasknout, zejména pokud je sklo tenké nebo starší.
Dalším častým omylem je přikládání na žhavé uhlíky bez předehřátí. Když do studených kamen nasypete dřevo, teplota klesne a proces hoření se zpomalí. Než přiložíte, nechte uhlíky dobře prohořet – měly by být pokryté tenkou vrstvou popela. Poté vložte nová polena a nechte je chvíli rozehořet při otevřeném přívodu. Tento postup zajistí stabilní teplotu a rovnoměrné vyzařování tepla.
Nejdůležitější krok přichází po nanesení roztoku. Nechte jej působit alespoň pět minut, aby saze změkly. Poté sklo setřete papírovou utěrkou nebo mikrovláknovou utěrkou. Vyhněte se houbičkám s drsnou stranou – ty sklo poškrábou a vytvoří mikroskopické rýhy, ve kterých se pak saze usazují ještě snadněji. Pro lepší výsledek použijte stěrku na sklo, kterou běžně najdete v drogerii. Stěrku veďte odshora dolů a po každém tahu ji otřete suchým hadříkem.
For more info about muhaylovakoliba.1Gb.Ua have a look at our website.
