Typickou chybou je zavírání přívodu vzduchu na minimum ihned po přiložení. Tím se vytvoří prostředí s nedostatkem kyslíku, které způsobí doutnání, zvýšenou produkci dehtu a sazí. Tyto usazeniny pak nejen znečišťují sklo a komín, ale také snižují účinnost vytápění. Pokud se vám tvoří černé skvrny na skle, je to jasný signál, že je přívod vzduchu nastavený příliš nízko. Než se ale pustíte do čištění, zkuste upravit regulaci a sledovat, zda se problém neopakuje.
Prodloužené hoření v kamnech nebo krbové vložce je lákavé – méně přikládání, stálá teplota, delší doba hoření. Jenže právě tento režim má zásadní vliv na to, co se usazuje v komíně. Při nízkém výkonu a omezeném přívodu vzduchu dochází k nedokonalému spalování, při kterém vzniká více dehtu a sazí. Čím déle doutnáte, tím více se zvyšuje riziko ucpání komína a vzniku komínového požáru.
Které dřevo nechat na zimu a kterým zatopit hned Buk a dub jsou nejlepší na noc, protože mají vysokou hustotu a rovnoměrně hoří. Habr je ještě tvrdší, ale hůře se štípe. Naopak bříza hoří i mírně vlhká a má příjemnou vůni, ale výhřevnost má nižší. Olše nebo topol jsou vhodné na jarní přechodné období, kdy nepotřebujete velký žár. Vyhněte se dřevu z trnovníku, které sice výborně hoří, ale při spalování silně prská a může vylétávat jiskry.
Při samotném topení vždy používejte suché dřevo a podpalovačové třísky z měkkého dřeva. Do kamen nepřikládejte velké kusy, které nestihnou shořet. Ideální jsou polena o průměru 8 až 12 centimetrů, která rychle prohoří a uvolní maximum tepla. Pravidelně kontrolujte stav komína a sazí, zejména pokud topíte měkkým dřevem. Při správném výběru a manipulaci se dřevem získáte teplo, které vás zahřeje bez zbytečných ztrát a starostí.
Každá kamna jsou jiná – roli hraje výška komína, venkovní teplota, vlhkost dřeva i typ paliva. Proto neexistuje univerzální přednastavení. Vyplatí se experimentovat a měnit polohu regulátoru po malých krocích. Pozorujte, jak se kamna chovají při různých venkovních podmínkách. Při silném větru může být potřeba větší přísun vzduchu, naopak v mírném počasí můžete regulaci více zavřít. Obecně platí, že lepší je mít vzduchu o něco více než méně, protože nedopalování je horší pro zdraví i komín.
Začernění skla u kamen není náhoda, ale výsledek nedokonalého spalování a kondenzace dehtu na chladnějším povrchu. Nejlepší způsob, jak si ušetřit práci s drhnutím, je zaměřit se na to, co se děje před zapálením a během hoření. Následujících sedm kroků vám pomůže udržet sklo průhledné po celou topnou sezónu, aniž byste museli sahat po agresivních čisticích prostředcích.
Třetím často přehlíženým faktorem je teplota skla. Studené sklo funguje jako magnet na kondenzát. Než začnete topit, ujistěte se, že je kamna vychladlá a suchá – pokud jsou vlhká od předchozího dne, otřete je hadrem. Při samotném topení udržujte sklo nad rosným bodem, což zajistíte tím, že nenecháte oheň zcela vyhasnout. Když přikládáte, otevřete dvířka jen na nezbytně nutnou dobu, aby se dovnitř nedostal studený vzduch, který sklo ochladí. Krátké, časté přikládání je lepší než jedno velké.
Při výběru palivového dřeva rozhoduje především jeho výhřevnost, vlhkost a obsah pryskyřice. Tvrdé dřevo z listnáčů, jako je buk, dub nebo habr, hoří pomaleji a vydává stabilní žár. Měkké dřevo ze smrku či borovice sice rychle vzplane, ale rychle také vyhoří a produkuje více sazí. Pokud chcete topit efektivně, kombinujte oba typy: měkkým dřevem rozděláte oheň, tvrdým udržíte teplo po celou noc.
Prvním krokem je kontrola. Zavřete dvířka a projeďte kolem nich hřbetem ruky, případně zapálenou zápalkou nebo tenkým proužkem papíru. Pokud cítíte proudění vzduchu nebo papír kmitá, těsnění netěsní. Dalším signálem je saze nebo jemný popílek v okolí dvířek, případně sklo, které se rychleji zanáší. Také si všímejte vzhledu samotného těsnění – pokud je ztvrdlé, prasklé, natržené nebo zplihlé, nemá smysl ho dále používat.
Pokud už k tvorbě dehtu dochází, pravidelně kontrolujte komín. Doporučuje se čistit komín alespoň dvakrát ročně, nejen na jaře. Při prodlouženém hoření navyšte frekvenci čištění – minimálně jednou za měsíc zkontrolujte saze mechanicky. Používejte k tomu kartáč s ocelovými štětinami, který seženete v běžném železářství. Výjimkou nejsou ani komínové vložky – i tam se usazuje dehet. Zvláštní pozornost věnujte místům, kde kouř mění směr.
Shrnuto: prodloužené hoření není samo o sobě špatné, ale vyžaduje disciplínu. Kontrolujte vlhkost dřeva, nenechávejte plamen zcela zhasnout a komín čistěte častěji. Pokud toto dodržíte, výrazně snížíte tvorbu dehtu a sazí a předejdete nebezpečným situacím. Pamatujte, že lepší je topit kratší dobu s vyšší účinností, než celý den doutnat s plným komínem.
If you beloved this article and you would like to receive much more information relating to úložné prostory v Malém bytě kindly pay a visit to our web-page.
