Dýňový kompot se sladkokyselým nálevem patří k nejspolehlivějším způsobům, jak zužitkovat úrodu z vlastní zahrady. Na rozdíl od dýňových čatní nebo pyré zůstává kompot křehký, drží tvar a v nálevu vydrží celou zimu. Podmínkou je ale správná odrůda a přesný poměr octa, cukru a vody. Z dýní se hodí především menší plody s pevnou dužinou – hokkaido, máslová dýně nebo menší kousky velkoplodé dýně. Vodnaté odrůdy se v nálevu rozpadnou a vznikne kaše.
Zavařeniny nesnáší přímé světlo. Sklenice proto ukládejte do kartonové krabice, do uzavřené skříně nebo je obalte novinovým papírem. Světlo rozkládá barviva a urychluje žluknutí tuků, což poznáte u masových a zeleninových směsí. Víčka musí být suchá a čistá. Před uložením je otřete hadříkem namočeným v octu – odstraníte zbytky cukru, které lákají mravence a plísně. Nikdy neskladujte sklenice s poškozeným nebo promáčknutým víčkem.
Po zavařování kompotů zbývá v hrnci sladká tekutina, která se většinou vylévá. Přitom stačí trochu trpělivosti a můžete ji proměnit v sirup, který vydrží celou zimu. Nejde ale o to vzít jakýkoli nálev a stočit ho do flašky. Zásadní je, co v něm zůstalo z ovoce a kolik bylo cukru při zavařování.
Ze sirupu připravíte limonádu, polevu na moučníky nebo základ pro ovocnou omáčku k masu. Zředěný v poměru 1:5 s vodou nahradí kupované nápoje. Přidáním do čaje nebo horké vody získáte rychlý čajový nálev. Pokud sirup zředíte a zmrazíte v formičkách, máte hotové ledové kostky do letních drinků.
Jak nálev zredukovat a co přidat Tekutinu nalijte do širokého hrnce a vařte bez pokličky na středním plameni. Cílem je odpařit přebytečnou vodu, ne zkaramelizovat cukr. Během varu sbírejte pěnu, která se tvoří na povrchu. Trvá to obvykle 20 až 40 minut podle množství a počáteční hustoty. Poznáte to tak, že kápnete sirup na studený talířek – pokud se nerozteče a drží tvar, je hotovo. Pro dochucení se hodí pár kapek citronové šťávy nebo špetka kyseliny citronové, která podpoří trvanlivost a osvěží chuť.
Nepřidávejte žádná umělá sladidla ani konzervanty. Pokud chcete sirup ředit až při podávání, nechte ho koncentrovanější. Hotový sirup plňte do menších sklenic nebo lahví, které jste předem vypláchli horkou vodou a nechali vyschnout. Plňte až po okraj a hned uzavřete. Sklenice postavte dnem vzhůru na 10 minut, čímž zkontrolujete těsnost. Skladujte v chladu a temnu, ideálně ve sklepě nebo spíži.
Nejspolehlivější pravidlo zní: raději o deset minut déle než o pět minut méně. Přesná doba závisí na konkrétní receptuře, velikosti sklenice a typu hrnce, proto se vyplatí si ji jednou zapsat a držet se jí. U masa platí, že nedostatečně prohřátý výrobek se nepozná podle vzhledu ani vůně, a to je důvod, proč se čas a teplota nepodceňují.
Typické chyby se opakují. První je příliš krátká doba u velkých sklenic, druhá je studená náplň vkládaná do vařící vody, což může sklenici roztrhnout. Třetí je přeplnění sklenice – náplň nesmí sahat výš než dva centimetry pod okraj, jinak při varu vytlačí tekutinu ven a víčko nedrží. Čtvrtou chybou je nedostatečné utěsnění: víčko se musí nasadit čisté, suché a pevně, ale ne násilím. Pátou je otevírání sklenic brzy po vyjmutí z hrnce; mají chladnout dnem vzhůru na utěrce, dokud se víčko nevtáhne.
Nejčastější chyba je příliš mnoho cukru, který zakryje přirozenou chuť hrušek i jablek. Druhá chyba je málo octa, což vede k zakalení a rychlé zkáze. Třetí chyba je špinavé ovoce nebo nádobí, které zanese do sklenice bakterie. Čtvrtá chyba je nalévání studeného nálevu do teplých sklenic. Pátá chyba je nedostatečné zavaření, kdy víčko po týdnu povolí. Pokud se tak stane, obsah vyhoďte, nezkoušejte ho zachránit převařením. Naučte se rozpoznat var, ne jen bublinky. Nálev musí opravdu vřít, ne jen probublávat.
Doba sterilace masa se řídí velikostí sklenice a konzistencí náplně. Kousky masa naložené ve vlastní šťávě potřebují při 100 °C obvykle 75 až 90 minut u sklenic o obsahu 0,5 litru. U litrových sklenic se doba prodlužuje na 100 až 120 minut. Mleté maso, paštiky a směsi s cibulí jsou hustší, teplo se v nich šíří pomaleji, a proto se sterilují o 15 až 20 minut déle než celé kusy. Čím tužší náplň a čím větší sklenice, tím delší čas.
Jak sterilaci skutečně poznat, ne jen odhadnout Rozhodující není okamžik, kdy začne voda v hrnci vřít, ale okamžik, kdy vře voda uvnitř sklenice. Do hrnce se sklenice staví do studené nebo vlažné vody, hrnec se přikryje a ohřívá. Od chvíle, kdy se obsah sklenice viditelně vaří, teprve začíná počítat stanovená doba. Pokud se začne počítat od varu vody v hrnci, vzniká podstatné podhodnocení a maso se nedostatečně prohřeje.
For those who have almost any queries about in which along with tips on how to work with rady Pro Rekonstrukci, you are able to call us in the web page.
