Na sádrokarton se vyplácí barva s vyšší kryvostí a matným až polomatným finišem. Lesk zvýrazní každou nerovnost, mat ho potlačí. Nanášejte dvě vrstvy, každou v jednom tahu, bez přerušování uprostřed stěny. Když se zastavíte a pokračujete později, vznikne na rozhraní viditelný val. Váleček veďte křížem, ale vždy dokončete celou stěnu, dokud je barva mokrá. Ředění jen podle potřeby a v malém množství, příliš naředěná barva stéká a nechává stopy.
Poslední věc, kterou většina lidí podcení: parozábrana se nesmí kombinovat s materiály, které ji zevnitř přelepí nebo překryjí nátěrem. Pokud se na sádrokarton v koupelně použije obyčejný nátěr bez parozábrany, vlhkost projde přímo do desky. Řešením je buď impregnovaná deska do vlhka, nebo – lépe – parozábrana za deskou a na povrchu obklad. Když se obojí zamění, sádrokarton v koupelně vydrží jen do prvního delšího sprchování.
Než vezmete do ruky vrtačku, změřte výšku krokví. Běžná krokev má kolem patnácti centimetrů, což na pořádné zateplení nestačí. Řešením je předsazený rošt pod krokvemi, do kterého se vloží druhá vrstva izolace. Vznikne souvislá vrstva bez tepelných mostů. Rošt se dělá z latí nebo profilů, kotví se kolmo na krokve a musí unést hmotnost desek i případné vrstvy omítky. Rozteč prvků volte podle šířky desek, typicky čtyřicet nebo šedesát centimetrů.
Nejspolehlivější je kombinace času a zkoušky prstem. Po uplynutí uvedené doby zkuste na nenápadném místě přejet vrstvu čistým prstem. Pokud se lepidlo nelepí a nechává na kůži jen matný film, je povrch připravený. Pokud se táhne nebo je cítit chlad, dejte mu ještě čas. U rozpouštědlových jednotlivů je situace odlišná: povrch může být suchý už po třiceti až šedesáti minutách, ale zbytkové rozpouštědlo potřebuje delší dobu na odpar. Zde se vyplatí počkat, dokud není cítit žádný zápach, jinak se při dalším nátěru uzavře a vzniknou puchýře.
Po osazení krabice zkontrolujte pohmatem, zda vata nikde nevyčnívá přes rovinu budoucí stěrky. Přesahující vlákna se při omítání zmáčknou a vytvoří nerovnost. Pokud příčka obsahuje parozábranu, přerušte ji kolem krabice co nejmenším otvorem a přelepte spoj samolepicí páskou určenou pro parozábrany. Krabici nikdy neprořezávejte skrz parozábranu — elektroinstalace se do zdi vede vždy před ní nebo v samostatné instalační zóně.
Rovinu si předem vyznačte na podlaze, na stropě a na bočních stěnách. Stačí napnutá šňůra nebo laser, ale bez značek se do toho nepusťte. Typická chyba je, že se profily připevní tam, kde zrovna drží, a rovina se řeší až sádrokartonem. Deska se ohne jen nepatrně, zato šrouby vystoupí a spáry popraskají.
Na hodně křivých zdech se vyplatí nejdřív vyrovnat podklad. Vyčnívající místa se srazí, hluboké prohlubně se vyplní maltou nebo lepidlem. Nejde o to mít zeď dokonalou, ale zbavit se výstupků, které by rošt nadzvedávaly. Když se podklad nechá, profily se kroutí a díra mezi zdí a deskou se pak těžko zakrývá.
Nerovná zeď není důvod odkládat obklad. Sádrokarton se na ni dá namontovat tak, že výsledná plocha bude rovná, i když podklad uhýbá o několik centimetrů. Rozhodující je, jestli stavíte na dřevěný nebo ocelový rošt, nebo lepíte desky přímo. Přímé lepení má smysl jen u malých odchylek do zhruba jednoho centimetru. Všechno větší si žádá rošt, který nerovnosti vyrovná.
U lepení přímo na zeď se pracuje s lepidlem nanášeným v hrudkách po obvodu a ve středu desky. Hrudky se dělají vyšší tam, kde je zeď hlubší, a nižší tam, kde vyčnívá. Desku po přitlačení zkontrolujte dvoumetrovou latí a případně doklepejte. Nikdy ji netlačte silou na doraz, jinak se ohne a vznikne boule. Spáry mezi deskami nechte s mezerou a vyplňte je tmelem se stužujícím páskem.
Ať zvolíte rošt, nebo lepení, po montáži zkontrolujte rovinu latí v obou směrech, ne jen na jednom místě. Rozdíly do dvou milimetrů na dva metry se schovají, větší už poznat jsou. Pokud se něco nepovede, je lepší desku sundat a předělat hned, než později tmelit a brousit. Ušetří to čas i materiál.
Rošt rozhoduje o tom, jak rovná stěna bude U ocelového roštu začněte tím, že si změřte největší výchylku zdi. Podle ní zvolte, jak hluboko budete chtě nechat profily od podkladu. Svislé profily se staví po 40 nebo 60 centimetrech, vodorovné je spojují a drží rovinu. Právě do vodorovných profilů se vyrovnání dělá nejsnáze: připevníte je v takové rovině, aby všechny byly ve stejné ploše, a teprve pak k nim přišroubujete svislé. Když to uděláte obráceně, budete rovnat každý svislý profil zvlášť a výsledek bude vlnitý.
In case you loved this information and you would like to receive much more information about https://mem168NEW.Com kindly visit the web-page.
