Vlhnutí a tuhnutí surovin nejsou náhoda. Většina lidí vloží potraviny do spíže nebo lednice a čeká, že vydrží. Jenže sůl, cukr, mouka, koření, ořechy, sušené ovoce nebo čokoláda mají každý jiné nároky. Když je dáte do stejné krabice nebo je necháte v původním obalu, během pár týdnů zvlhnou, ztvrdnou nebo zplesniví. Přitom stačí dodržet několik zásad a rozdíl poznáte okamžitě.
Typické chyby, které lidi odradí: příliš mnoho potravy na začátku, nedostatečné větrání a nevhodné místo. Vermikompostér nestavte na přímé slunce ani k radiátoru. Teplota by se měla držet mezi patnácti a pětadvaceti stupni Celsia. Pokud teplota klesne pod deset stupňů, žížaly přestanou žrát a kompostování se zastaví. Další častou chybou je míchání obsahu. Žížaly si samy vytvářejí chodbičky a míchání je stresuje. Nechte je pracovat.
Nejúčinnější je kombinace dvou věcí: odstředění na maximum a prostor. Pračka na 1400 otáček dostane z pleny většinu vody. Pak ji protřepte a pověste tak, aby byla plocha co největší – ne přeložená přes tyč, ale rozložená na více tyčích nebo na ramínku. Pokud sušíte v koupelně, zapněte ventilátor a nechte dveře otevřené. Větráním se odvede vlhký vzduch a pleny uschnou za 12–24 hodin. Pomůže i malý stojanový větrák namířený na sušák. Nekupujte speciální sušičky na pleny, pokud nemáte opravdu vlhko v bytě – obyčejný větrák udělá stejnou práci.
Čištění a praní: místo plastových lahví s univerzálním čističem použijte ocet, jedlou sodu a citronovou šťávu. Ocet s vodou v poměru 1:1 zvládne vodní kámen i sklo. Jedlá soda s trochou vody odstraní usazeniny ze spáry. Nedávejte ocet na mramor a přírodní kámen – naleptá povrch. Houbičky z umělé hmoty nahradí přírodní lufa, dřevěný kartáč nebo pratelné hadříky z bavlny. Pračku naplňte na maximum, ale nepřeplňujte – jinak se prádlo nevypere a spotřebujete víc energie.
Šití látkových plen doma není žádná věda, ale chce to trpělivost a správný materiál. Nejčastěji se používají bavlněné froté, flanel, bambusové vlákno nebo mikrofáza. Pro svrchní vrstvu se hodí nepromokavý PUL nebo fleece. Vnitřní savou část tvoří několik vrstev froté nebo konopí. Na vložky stačí bavlna a mikroterry. Před šitím látky vyperte, aby se srazily, jinak se plena po prvním praní zkroutí.
Sklizeň vermikompostu přichází po třech až šesti měsících. Poznáte ji tak, že objem klesne a materiál je tmavý, drobivý a voní po lesní půdě. Vysypte obsah na plachtu, vytvořte hromádky a žížaly se stáhnou ke dnu. Odeberte vrchní vrstvu a zbytek vraťte zpět. Hotový kompost použijte jako příměs do květináčů nebo na záhony. Pokud budete dodržovat tato pravidla, vermikompostér v bytě nezapáchá, neobtěžuje a zvládne zpracovat velkou část kuchyňského odpadu.
Kontrolujte zásoby každé dva až tři měsíce. Prošlé nebo zvlhlé suroviny vyhoďte, nádoby umyjte a důkladně vysušte. Na dno dejte nový pohlcovač vlhkosti nebo sáček s rýží. Označte si datum otevření. Pokud surovina ztvrdne, nezkoušejte ji drtit v mixéru – vaak zvlhne a znovu ztvrdne. Lepší je prevence: správná nádoba, suché místo a žádné extrémy. Suroviny vám vydrží déle a hlavně si zachovají chuť i texturu.
Typická chyba je přesypávání surovin do nádob, které nejsou dokonale suché. I kapka vody na dně způsobí, že mouka zvlhne a začne plesnivět. Další chyba je skladování v blízkosti sporáku nebo myčky – teplo a pára ničí strukturu. Mouka, cukr a sůl patří do chladné a suché spíže, ideálně ve spodních policích, kde je menší teplotní výkyv. Sypké suroviny nikdy neskladujte v otevřených miskách, i když je máte na očích. Prach, vlhkost a škůdci se dostanou všude.
Základem je vlhkost. Sůl a cukr jsou hygroskopické, takže na sebe vážou vodu ze vzduchu. Jakmile je vzdušná vlhkost vyšší než asi 75 %, sůl začne vlhnout a slepovat se. Cukr naopak v suchém prostředí tvrdne do bloků. Řešení není složité: skladujte je v těsně uzavíratelných nádobách, ideálně skleněných nebo z plastu s gumovým těsněním. Nikdy je nenechávejte v otevřeném sáčku nebo v papírové krabici. Do soli přidejte několik zrnek rýže nebo kávových zrn – pohlcují vlhkost a zabrání hrudkování. Do cukru vložte plátek jablka nebo kůrku z citronu, pokud už ztvrdl; vlhkost se uvolní a cukr znovu zvolní.
U tekutých surovin, jako je med, sirup nebo olej, je to jiné. Med krystalizuje v chladu, ale stačí ho zahřát ve vodní lázni do asi 40 °C a znovu ztekutí. Olej tuhne v chladu, což je přirozené; v teple se vrátí do původního stavu. Nikdy ale olej nezahřívejte přímo na plotně, pokud chcete zachovat chuť. Sirupy po otevření uchovávejte v chladu a před použitím protřepejte. Pokud se na povrchu objeví plíseň, celou nádobu vyhoďte – plísně mohou být i pod povrchem.
If you beloved this informative article along with you desire to acquire more information with regards to www.Pdc.edu generously pay a visit to our own web-site.
