Obojek proti blechám vypadá jako nejjednodušší řešení: nasadíte a hotovo. Jenže účinnost závisí na tom, jaký typ zvolíte, jak přesně ho nasadíte a jestli řešíte i prostředí, ve kterém kočka žije. Pokud se blechy vrátí do týdne, obojek pravděpodobně nebyl hlavní problém.
Typická chyba: lidé nechají štěně běhat po bytě bez dozoru a pak ho potrestají, když najdou loužičku. Štěně si nespojí trest s tím, co udělalo před hodinou. Spojí si ho s vaším příchodem, ne s čůráním. Trestání vede k tomu, že štěně bude močit tajně za gaučem nebo se bude bát močit před vámi venku. Nikdy ho netrestejte, ani ho nenamáčejte čumákem do louže. Místo toho ho nepřetržitě sledujte, a když se začne točit a čichat, okamžitě ho vezměte ven.
Většina lidí začne s výcvikem štěněte na nočník tak, že ho po každém jídle vynese ven a čeká, až se vyčůrá. Jenže štěně potřebuje ven mnohem častěji, než si myslíte – zhruba každé dvě hodiny, po probuzení, po hře, po pití a po jídle. Pokud tohle podceníte, nehody přijdou do hodiny. První pravidlo tedy zní: častěji ven, než se zdá nutné. Než štěně zvládne zadržet moč přes noc, může to trvat i několik měsíců.
Úklid hraje větší roli, než si lidé myslí. Čisticí prostředek s amoniakem nebo bělidlem štěněti vůní připomíná moč a bude na stejné místo močit znovu. Použijte enzymatický čistič, který pach úplně odstraní. Koberce a textilie vyžadují důkladné prosycení, ne jen povrchové setření. Pokud štěně opakovaně močí na stejné místo, zkuste tam na čas položit misku s jídlem nebo jeho pelíšek – štěně nechce močit tam, kde jí a spí.
Teplota, hloubka a postup myt
V noci nastavte budík. Štěně do osmi týdnů nevydrží přes noc. Vezměte ho ven jednou nebo dvakrát za noc, dokud se interval neprodlužuje. Pokud štěně spí v kleci, nechte ji dost velkou, aby se v ní mohlo pohodlně otočit, ale ne tak velkou, aby si mohlo vyhradit roh na močení. Klec není trest, je to místo odpočinku, kde se štěně učí zadržovat. Během dne ji nechte otevřenou, aby si na ni zvyklo.
Typická chyba je volat psa, když už je zalezlý pod keřem a něco žere. V tu chvíli neslyší a vy se rozčilujete. Mnohem lepší je přivolat ho dřív, než se do něčeho pustí, a za odměnu ho pustit zpátky. Další častá chyba je opakovat povel pětkrát za sebou. Pes se naučí, že první čtyři volání jsou jen zvuk na pozadí. Vyslovte povel jednou, jasně, a pokud nepřijde, vezměte vodítko a situaci vyřešte bez křiku. Také nikdy nevolte psa, abyste ho potrestali. I jedno špatné spojení dokáže práci za měsíc zničit.
Jak přenést povel z kuchyně na trávník Na zahradu vstupujte s dlouhým vodítkem, ne s představou, že pes už umí všechno. Nechte ho čichat, ale v okamžiku, kdy se vzdálí, řekněte povel a jemně ho veďte k sobě. Nikdy netahejte prudce, jinak si spojí přivolání s tlakem na krk. Když přiběhne, odměňte ho okamžitě, ještě než ho chytnete za obojek. Odměna musí přijít v momentě, kdy k vám běží, ne až když stojí. Postupně prodlužujte vzdálenost a přidávejte rozptýlení: hozený míček, jiný člověk, miska s vodou. Pokud štěně nereaguje, snižte náročnost, ne trestejte.
Základem je zubní kartáček s měkkými štětinami a pasta určená výhradně pro zvířata. Lidská pasta obsahuje fluoridy, xylitol a pěnidla, které zvířata nesmí polykat. Pasta pro zvířata je bezpečná i při spolknutí a často má masovou nebo rybí příchuť, což usnadňuje přijetí. První dny pastu jen nabízejte na prstu, aby si zvíře zvyklo na chuť a manipulaci kolem tlamy. Teprve potom přidejte kartáček.
Nakonec počítejte s tím, že výcvik není lineární. Přijdou dny bez nehody a pak dva dny zpět. Zuby, růst, změna krmiva nebo stres z cestování mohou způsobit regresi. V tu chvíli se vraťte k základům: častěji ven, kratší intervaly, větší dohled. Většina štěňat zvládne spolehlivě čůrat venku mezi čtvrtým a šestým měsícem věku. Pokud se to nedaří ani po půl roce, nechte štěně vyšetřit u veterináře – může jít o infekci močových cest nebo jiný zdravotní problém.
Před nasazením zkontrolujte, zda kočka není nemocná, nemá otevřené rány na krku nebo kožní infekci. Obojek nikdy nenasazujte na mokrou srst a nenechte ho na kočce trvale, pokud výrobce uvádí přestávky. Typická chyba je nechat obojek na kočce měsíce bez výměny — účinnost postupně klesá a blechy se mohou vrátit. Další častá chyba je kombinovat obojek s jiným antiparazitikem bez porady s veterinářem, protože se látky mohou sčítat.
Štěně, které na zahradě nereaguje na přivolání, nezlobí. Jen ještě nepochopilo, že poslechnout se vyplatí i venku, kde je spousta vůní, ptáků a sousedovic kočky. Zahrada je pro psa specifické prostředí: je to jeho teritorium, má tam svobodu a zároveň tam na něj působí mnohem víc rozptýlení než v obýváku. Výcvik proto musí začít uvnitř a teprve potom se přesunout na dvůr. Kdo začne rovnou na zahradě, většinou skončí u štěkání a běhání po plotě.
If you cherished this article and you would like to be given more info relating to Nábytek Na míru please visit our own web site.
