Začněte opravdu malou – u psa velikosti středního plemene asi čajová lžička, u kočky půl lžičky. Kvásek nikdy nepodávejte syrový přímo z lednice, protože studená fermentační kultura může vyvolat křeče. Nechte ho vytemperovat na pokojovou teplotu a vmíchejte ho do běžného krmiva. První podání sledujte alespoň 24 hodin. Pokud se objeví průjem, zvracení, nadýmání nebo nechutenství, kvásek vysaďte a příště ho už nezkoušejte. U citlivých plemen nebo zvířat s chronickým onemocněním střev se poraďte s veterinářem předem.
Typická chyba je spěch. Majitelé často chtějí všechno stihnout během jednoho odpoledne, ale kočka potřebuje čas. Pokud ji do přepravky násilím strčíte hned první den, celý nácvik se zhroutí a zvíře si vytvoří negativní spojení, které se bude opakovat při každé další cestě. Stejně chybné je nechat přepravku na chodbě nebo ve sklepě a vytáhnout ji až v den odjezdu. Kočka pak nemá šanci si prostor osahat a reaguje stejně jako na neznámý předmět.
Pravidelný pohyb před odchodem pomáhá víc, než se zdá. Pes, který před odchodem absolvuje intenzivní běh nebo aportování, má větší šanci prospat první hodiny. Ale pozor: pokud psa unavíte příliš, může být podrážděný. Najděte rovnováhu. Stejně důležitá je rutina. Krmení, procházky a odchody ve stejný čas snižují nejistotu. Pes, který ví, co bude následovat, méně panikaří.
Výcvik štěněte na nočník není o tom, jak často ho vezmete ven, ale o tom, zda dokážete předvídat, kdy potřebuje. Štěně do 12 týdnů neumí zadržet moč déle než hodinu až dvě. Pokud ho necháte doma samotné na čtyři hodiny a pak se divíte loužičce, není to neposlušnost, ale fyziologie. První rekonstrukce koupelny krok za krokem je tedy naplánovat intervaly venčení podle věku: štěně ve dvou měsících každou hodinu, ve třech měsících každé dvě hodiny, ve čtyřech měsících každé tři hodiny. V noci pak podle toho, jak dlouho už vydrží spát.
Typická chyba je volat psa, když už je zalezlý pod keřem a něco žere. V tu chvíli neslyší a vy se rozčilujete. Mnohem lepší je přivolat ho dřív, než se do něčeho pustí, a za odměnu ho pustit zpátky. Další častá chyba je opakovat povel pětkrát za sebou. Pes se naučí, že první čtyři volání jsou jen zvuk na pozadí. Vyslovte povel jednou, jasně, a pokud nepřijde, vezměte vodítko a situaci vyřešte bez křiku. Také nikdy nevolte psa, abyste ho potrestali. I jedno špatné spojení dokáže práci za měsíc zničit.
Nejdřív si určete, co vlastně chcete. Přivolání není jen slovo, je to jeden pevný povel, který budete používat pořád stejně. Zvolte krátké slovo, třeba „ke mně” nebo „sem”, a nikdy ho nepoužívejte pro nic nepříjemného. Když psa voláte, abyste ho zavřeli do kotce nebo mu dali kapky do uší, rychle zjistí, že přiběhnout se nevyplácí. První týdny trénujte doma na dvou metrech: přivoláte, odměníte pamlskem, pustíte. Deset opakování denně stačí. Štěně se musí naučit, že přivolání znamená něco dobrého, ne konec zábavy.
Štěně, které na zahradě nereaguje na přivolání, nezlobí. Jen ještě nepochopilo, že poslechnout se vyplatí i venku, kde je spousta vůní, ptáků a sousedovic kočky. Zahrada je pro psa specifické prostředí: je to jeho teritorium, má tam svobodu a zároveň tam na něj působí mnohem víc rozptýlení než v obýváku. Výcvik proto musí začít uvnitř a teprve potom se přesunout na dvůr. Kdo začne rovnou na zahradě, většinou skončí u štěkání a běhání po plotě.
U některých koček pomůže feromonový sprej nastříkaný do přepravky dvacet minut předem. Nesmí se stříkat přímo na kočku ani na deku, kterou má u sebe. Přepravka má být dostatečně velká, aby se v ní kočka mohla postavit a otočit. Pro delší cesty je vhodnější tvrdá přepravka než měkká taška, protože drží tvar a lépe se čistí. Do přepravky nikdy nedávejte misku s vodou, která se při jízdě vylije.
Před samotnou cestou přepravku zajistěte tak, aby se dveře nemohly samovolně otevřít. Do auta ji postavte na podlahu za sedadlo spolujezdce nebo na sedadlo připoutané bezpečnostním pásem, nikdy ji nedržte na klíně. Na delší cestu přibalte podložku, kterou lze snadno vyprat, a vlhčené ubrousky. Po návratu nechte přepravku ještě den otevřenou na obvyklém místě, aby si kočka udržela pocit, že jde o běžnou věc. Pokud nácvik zvládnete trpělivě, ušetříte zvířeti opakovaný stres a sobě poškrábané ruce při každé návštěvě ordinace.
Během nácviku dávejte pozor na to, jak kočka dýchá a jestli nejí. Odmítnutí potravy je signál, že je stres příliš velký a tempo je potřeba zpomalit. Některé kočky ocení feromonový sprej nastříkaný do přepravky dvacet minut předem, jiné potřebují přikrýt přepravku lehkou plenou, aby měly klid a tmu. Vyzkoušejte obojí a sledujte, co konkrétnímu zvířeti pomáhá. Nikdy nepoužívejte obojek ani vodítko, které by kočku v přepravce mohlo zachytit o mřížku.
If you loved this write-up and you would like to obtain much more details concerning koukněte sem kindly visit our own internet site.
