Než bednu vůbec přineseš, změř tři věci: hloubku parapetu, výšku okenního křídla při otevírání a vzdálenost k nejbližšímu radiátoru. Hloubka určuje, jak stabilně bedna stojí. Výška křídla rozhoduje o tom, jestli okno otevřeš, aniž bys bednu shodil. Vzdálenost k topení ovlivní, jak rychle substrát vysychá a jak moc se mu daří nebo nedaří. Bez těchto měření skončíš s bednou, kterou musíš pořád posouvat.
Usušené bylinky skladujte v uzavřených nádobách z tmavého skla nebo v keramice s těsným víčkem. Papírové sáčky nejsou vhodné, protože pohlcují vlhkost i vůni. Skladujte je na chladném a tmavém místě, ne nad sporákem nebo v koupelně. Drobné listy můžete lehce rozdrtit prsty, ale celé listy si déle udrží aroma. Čaj pak připravujte z jedné čajové lžičky suchých bylinek na hrnek vroucí vody a nechte pět až deset minut louhovat. Pokud bylinka po zalití vůbec nevoní, byla pravděpodobně usušena příliš horkým vzduchem nebo skladována příliš dlouho.
Na svislé pěstování se hodí druhy s menším kořenovým balem a kompaktním růstem: tymián, oregano, majoránka, šalvěj, pažitka nebo máta. Naopak bazalka a petržel potřebují více prostoru a stálou vlhkost, takže v malých závěsných květináčích trpí. Kopr a koriandr mají dlouhý hlavní kořen a v mělkých nádobách rychle přestanou růst. Pokud chcete bylinky skutečně sklízet celou sezónu, vyberte pro jeden panel maximálně dva druhy s podobnými nároky na vodu.
Zimní přezimování je poslední past. Máta je mrazuvzdorná, ale v květináči promrzne rychleji než v zemi. Nádobu obal jutou nebo bublinkovou fólií, případně ji přenes na chladné místo s teplotou kolem nuly. Nadzemní část na podzim seřízni na pět centimetrů. Na jaře ti z oddenků vyrazí nové výhony a celý cyklus můžeš zopakovat — tentokrát s vědomím, že máta zůstane tam, kam patří.
Máta je plevel, který chutná dobře. V záhonu se během jedné sezony rozroste do všech stran a sousední rostliny doslova udusí. Květináč tomu nezabrání sám o sobě — mátě stačí, aby měla kam utéct oddenky, a najednou ji máš i v trávníku. Rozhodující není nádoba, ale to, jak hluboko a jak pevně ji uzavřeš.
Hřížení je pomalejší, zato téměř bez rizika. Vezměte dlouhý ohebný výhon, ohněte ho k zemi a v místě dotyku se substrátem odstraňte kůru nebo ho jemně nařízněte. Přitiskněte ho k půdě a zasypte, špičku nechte vyčnívat. Výhon zůstává napojený na mateřskou rostlinu, takže má stálý přísun vody a živin. Oddělíte ho až tehdy, když v zásypu vytvoří kořeny, obvykle po dvou až třech měsících. Pokud potřebujete jen jednu nebo dvě nové rostliny a nechce se vám řešit vlhké kryty, je hřížení spolehlivější volba.
Kdy zaštipovat a kdy už
Nejčastější chyba je přesazení máty do květináče, který stojí přímo na záhonu nebo v hlíně. Oddenek během pár týdnů proroste odtokovým otvorem a rozuteče se po zahradě. Podlož květináč dlaždicí nebo ho postav na beton. Další chyba je nechávat rostlinu vykvést. Květenství bere sílu listům, a navíc se máta začne vysévat do okolí. Vrcholky zaštipuj průběžně, ideálně nad párem listů. Rostlina se tak rozvětví a ty máš víc materiálu na čaj.
Řízkování je rychlejší a umožní získat z jedné rostliny více nových jedinců. Vhodná doba je od konce května do srpna, kdy jsou výhony polovyzrálé. Neberte měkké špičky, ty snadno uhnijí, ani staré zdřevěnaté větve, které zakořeňují pomalu. Ideální je výhon z letošního roku, který se už částečně vybarvil a při ohnutí se ohne, ale nezlomí. Odřízněte vrchol dlouhý zhruba deset až patnáct centimetrů, a to vždy pod kolínkem, tedy pod místem, kde z výhonu vyrůstá list.
Rozmarýn se dá množit několika způsoby, ale dva jsou praktické: řízkování a hřížení. Rozdíl je v tom, co z mateřské rostliny odeberete. Při řízkování uříznete kousek větvičky a zakořeňujete ho odděleně. Při hřížení necháte výhon spojený s mateřskou rostlinou, dokud si nevytvoří vlastní kořeny. Každý postup má jiné nároky na čas i péči a hodí se pro jinou situaci.
Co rozhoduje o tom, jestli řízek zakoření Spodní třetinu řízku očistěte od lístků. Listy na horní části nechte, ale pokud jsou příliš velké, zkraťte je, aby se rostlina zbytečně nevysilovala odpařováním. Řez vedete ostrým nožem nebo nůžkami, tupý nástroj stlačí pletiva a snižuje šanci na úspěch. Řízek zapíchněte do lehkého substrátu, který dobře drží vlhkost a zároveň odvádí přebytečnou vodu. Osvědčuje se směs rašeliny, písku a perlitu, případně čistý vermikulit. Spodní kolínko musí být v substrátu, protože právě z něj se tvoří nejvíc kořenů.
If you liked this posting and you would like to get far more details concerning Forum.Xingsi.Org kindly pay a visit to our own internet site.
