Den před přesazením rostlinu zalijte, aby zemina držela pohromadě. Nový květináč musí mít drenážní otvor, na dno dejte vrstvu keramzitu nebo hrubého písku. Rostlinu uchopte u báze stonku, ne za listy, a květináč otočte dnem vzhůru. Pokud drží, poklepejte po obvodu nebo projeďte nožem po vnitřní stěně. Kořenový bal nikdy netrhejte silou. Starou zeminu z horní části balíku jemně rozhrňte prsty, ale neodstraňujte ji celou – kořeny jsou na ni zvyklé.
Pažitka patří mezi nejvděčnější bylinky pro domácí pěstování. Na rozdíl od bazalky nebo koriandru snáší chlad i kratší den, takže ji lze sklízet po celý rok. Rozhodující je ale správná volba stanoviště a substrátu. Pokud chcete mít čerstvé natě neustále, vyhněte se dvěma nejčastějším chybám: přílišnému suchu a přemokření. Pažitka má mělké kořeny, které rychle reagují na jakoukoli změnu.
Rozmarýn v nádobě přežije zimu jen tehdy, když mu dáte světlo, vzduch a střídmou zálivku. Většina rostlin neumírá na mráz, ale na přemokření a na tmavý kout. Ještě než udeří první silnější mrazy, přesuňte květináč na místo, kde je jasno a kde teplota drží mezi 5 a 12 °C. Ideální je prosklená veranda, zimní zahrada nebo chladnější obytná místnost u okna.
Celoroční sklizeň ale znamená pěstovat i v zimě. Nejjednodušší je přenést na podzim dva až tři vzrostlé trsy ze zahrady do květináče a umístit je na světlý parapet s teplotou kolem 15–18 °C. Předtím je ostříhejte na 2 cm a nechte je dva týdny aklimatizovat venku. Domácí pažitka potřebuje denně alespoň pět hodin světla; v prosinci a lednu si pomozte obyčejnou stolní lampou s teplým světlem, kterou necháte svítit 12 hodin denně.
Největší chybou je zaštipovat příliš pozdě. Jakmile se na vrcholu objeví poupata květenství, rostlina přesměruje energii do květu a listy ztrácejí chuť i vůni. Když poupata objevíte, odstřihněte je i s kouskem stonku. Další častá chyba je zaštipování v době, kdy je rostlina stresovaná suchem nebo přesazením. V takovém stavu řez oddalte, dokud se neobnoví turgor listů. Nikdy nezaštipujte všechny výhony najednou, pokud chcete průběžnou sklizeň.
Poslední řez na konci léta rostlinu zpevní před zimou. Na záhonu ji ochraňte vrstvou listí nebo kompostu. V nádobě ji přeneste na chladné, ale světlé místo s teplotou kolem pěti stupňů. Na jaře ostříhejte staré výhony a rostlina obrazí hustě. Pěstování meduňky není náročné, jen nesmí stát v mokru a ve tmě – to jsou dva nejčastější důvody, proč místo bujného trsu zůstane jen pár tenkých stonků.
Hnojte střídmě. Meduňka je aromatická bylina a přebytek dusíku podpoří bujné listy na úkor vůně. Stačí slabá dávka organického hnojiva jednou za tři až čtyři týdny během vegetace. V zimě, kdy rostlina odpočívá, hnojení úplně vynechejte.
Světlo patří k tomu nejdůležitějšímu. Meduňka snese polostín, ale při nedostatku světla řídne, natáhne se a listy ztrácejí aroma. Ideální je stanoviště s dopoledním sluncem a odpoledním stínem, tedy 4 až 6 hodin přímého světla denně. Na jižním parapetu v létě listy často popálí úpal, proto je lepší východní nebo západní orientace. Na severním okně přežije, ale sklizeň bude slabá a řídká. Pokud pěstujete v nádobě, otáčejte květináč jednou týdně, aby rostlina nerostla jednostranně.
Pažitku nikdy nestříhejte těsně u země a nenechávejte ji kvést, pokud chcete hlavně listy. Květy sice vypadají hezky, ale rostlina po odkvětu ztrácí chuť a na čas přestane růst. Starší trsy po dvou až třech letech vyjměte, rozdělte a přesazte do čerstvého substrátu. Tím se pěstování obnoví a sklizeň zůstane stejně vydatná po celý rok.
Venku i doma: dvě cesty ke stejné úrodě Od jara do podzimu se pažitce daří na záhonu nebo v nádobě na balkoně. Vyberte slunné až polostinné místo, půdu kypré a bohaté na humus. Před výsevem ji zryjte do hloubky asi 20 cm a zapracujte kompost. Semena vysévejte mělce, jen 1–2 cm hluboko, a řádky udržujte vzdálené 20 cm. Po vzejití rostliny protrhněte na 10–15 cm, jinak zůstanou slabé a náchylné k plísním. Venkovní trsy na zimu přikryjte chvojím nebo vrstvou listí, aby půda nepromrzla do hloubky.
Kdy zalévat a kdy raději ne V zimě rozmarýn roste jen minimálně, takže spotřebovává málo vody. Zalévejte až ve chvíli, kdy je povrch substrátu na dotek suchý, a to i dva centimetry pod povrchem. Vodu lijte pomalu, dokud nezačne odtékat spodem, a přebytek z podmisky po deseti minutách vylijte. Když květináč stojí ve vodě, kořeny začnou hnít a rostlina se během několika týdnů zhroutí. Pozor také na příliš teplý vzduch od topení — ten rostlinu vysušuje a podporuje padlí.
If you cherished this posting and you would like to receive more details with regards to více zde kindly take a look at our own webpage.
